Po několika trudných měsících mu jeden z jeho zákazníků, mladý výstřední miliardář a technologický vývojář, nabídne druhou šanci v podobě experimentální operace, při níž by mu byl do páteře vsunut hypermoderní mikročip s umělou inteligencí, jenž by mu umožnil znovu používat končetiny. Čip nicméně funguje lépe, než by se zdálo – Grey nejenže se může opět pohybovat, ale čip s ním dokonce začne mluvit (aniž by ho kdokoli kromě Greye slyšel), samovolně ovládat jeho tělo, ponoukat ho, že by se měl vrahům své ženy pomstít, a radit mu, jak je úspěšně vypátrat…
Hlavní hrdina australského akčního sci-fi thrilleru Upgrade se tudíž ocitá v pozoruhodné situaci, kdy v relativně standardní zápletce o spravedlivé odplatě nestandardně svádí boj i sám se sebou, resp. s umělou inteligencí, s níž sdílí tělesnou schránku. Sice jí jakožto odpůrce technologií opovrhuje, ale zároveň se bez ní těžko obejde, protože by se nemohl hýbat. Nelíbí se mu její násilné praktiky, ale přitom se mu hodí, že jsou těmi praktikami likvidováni protivníci, na něž by sám rozhodně nestačil. A protože o jeho poněkud nelegální operaci nesmí nikdo vědět, musí se před svým okolím nadále chovat jako ochrnutý vozíčkář.
Film Upgrade je sice dalším příspěvkem k tématu kritiky moderních technologií a umělé inteligence a jejich potenciálního nebezpečí pro lidstvo, leč namísto seriózního technologického thrilleru (třeba typu Ex Machina) směřuje spíš k žánru zábavného akčního brakového béčka, v němž tato myšlenková rovina slouží jen coby základ pro akční scény a dějové zvraty v jinak celkem přímočarém příběhu. Nutno však říct, že tvůrci snímku si zřejmě byli od začátku vědomi, že natáčejí akční béčko, byli na to patřičně hrdí a natočili jej chytře, svižně, dynamicky, nápaditě a s výraznou nekompromisností.Když už jsou zmiňováni tvůrci, tak je tím myšlen především australský herec, režisér a scenárista Leigh Whannell, který se etabloval v hororovém žánru jako scenárista úspěšných hororových sérií (Saw, Insidious), v nichž zároveň sám často hrál, a dokonce i režíroval Insidious 3: Počátek, který nicméně skončil jako nevýrazná a po všech stránkách podprůměrná žánrová rutina. Co se filmu Upgrade týče, ten je uchopen podstatně zručněji a osobitěji, a přestože stál pouhých pět milionů dolarů, vypadá o dost dráž (včetně vykreslení společnosti žijící ve světě, kde auta řídí sama, lidem neustále létají nad hlavami policejní drony a nájemní zabijáci si nechávají implantovat brokovnice přímo do svých paží).
Relativně laciná australská produkce pak Whannellovi umožnila dostatečnou tvůrčí svobodu a volnou ruku při natáčení, což se promítlo nejen do radikálního závěru, ale i do akčních scén, zahrnujících kromě jedné automobilové honičky i řadu efektně, atraktivně a netradičně nasnímaných kontaktních soubojů, které jsou okořeněny záblesky extrémní krvavé brutality (zřejmě otisk režisérovy zkušenosti se sérií Saw), jenž snímku dodává nejen nálepku „jen pro silné povahy,“ ale překvapivě i nádech hodně černého humoru.
Herecké obsazení pak sestává z prakticky neznámých tváří, přičemž Logan Marshall-Green v hlavní roli (který vypadá jako levnější verze Toma Hardyho) je z nich naštěstí nejlepší (zatímco úroveň výkonů herců ve vedlejších rolích je dost kolísavá).
Dobře vymyšlený příběh disponuje nejen tematicky propojenými prvky (s nimiž se však pracuje poměrně primitivně – viz nepříliš rafinované začlenění motivu virtuální reality), ale navíc je i solidně a zábavně vyprávěný v konzistentním tempu. Akorát přitom naráží na řadu klišé, jenž činí některé scény a případné dějové zvraty mírně předvídatelnými, místy ztrácí pevnou půdu pod nohama při balancování mezi logickými mezerami, týkajícími se hlavně nejasností ohledně fungování umělé inteligence v rámci Greyova těla (hraje např. roli, jestli má Grey otevřené, nebo zavřené oči?), a hlavně i přes dílčí nápady jen opisuje obrys předem vytvořené žánrové šablony, v níž tou nejvýraznější a nejzábavnější složkou je jednoznačně originální pojetí násilných fyzických soubojů šokovaného hlavního hrdiny s nepřáteli.
Filmů o odplatě podobného typu existuje nemalé množství, ale aby se od nich nově vzniklý snímek odlišil a zasloužil se o pozornost, stačí mu na to jen dostatečně kvalitní zpracování a jeden originální, výrazný, chytrý a osobitě realizovaný nápad. Upgrade tento nápad má a náležitě jej využil, což z něj dělá příjemné žánrové překvapení pro každého, komu nevadí brutalita a má chuť na inteligentní béčkovou oddechovku.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
