O tom, že na Zarchiho díle něco přeci jen bylo, svědčí i fakt, že se tento ojedinělý filmový experiment, který zkoušel, kam až je možné v prezentaci násilí zajít, dočkal v roce 2010 remaku Plivu na váš hrob. Zarchi, z jehož námětu a originálního filmu se tu čerpalo, dělal na novém filmu jednoho z producentů. Šlo opět o dost levnou záležitost natočenou za dva milióny, která se v brutalitě a vypiplanosti způsobů pomsty za znásilnění přibližovala průkopnickému původnímu filmu. Ačkoliv film nevydělal mnoho a jde o vyloženě okrajovou záležitost pro velmi úzkou skupinu diváků, vypadá to, že se tu rodí další hororová série. Po méně vydařené dvojce, přichází letos už třetí díl "I Spit on Your Grave 3". V událostech navazuje děj trojky pouze na první díl. Jennifer Hills (Sarah Butler) stále pronásledují traumata minulosti, kdy se musela vyrovnat s brutálním znásilnění hned celou skupinkou mužů včetně místního šerifa. Nyní si změnila jméno i místo pobytu a jen nerada se účastní schůzek terapeutické skupiny, kde pozná výstřední dívku Marlu (Jennifer Landon). Když pak Marlu někdo zavraždí, rozhodne se Jennifer potlačované strachy ventilovat a potrestat viníky, které nedokáže regulérně potrestat systém. A bude to opět bolet.
I Spit on your Grave 3 je překvapivě kvalitní třetí pokračování a porovnáme-li ho s vyloženě béčkovou dvojkou, ve které nehrála Sarah Butler, a která sledovala jinou hrdinku v jiném prostředí, než byl typický americký zapadákov v USA, je minimálně o třídu lepší. Troufám si tvrdit, že se kvalitou vyrovná prvnímu dílu, který se před pěti lety poměrně vyvedl. Jennifer se tentokrát nemusí vyrovnat s bandou místních vidláků podporovaných lokální policejní autoritou, ale i tak ji čeká podobně krvavá lázeň, ve které přijdou na řadu pověstné chuťovky zaměřené především na prznění a drcení genitálií násilníků. I Spit on your Grave 3 vnímám jako svého druhu obdobu klasického sedmdesátkového thrilleru Přání smrti, ve kterém Paul Kersey v ikonickém ztvárnění Charlesem Bronsonem mstil smrt a znásilnění své manželky a dcery. Toto je případ, kdy se mstí oběť sama. I Spit on your Grave 3 představuje extrémní verzi brutální formy feminismu. Mnohem více než u jedničky i dvojky se tu o (ne)možnostech systému potrestat viníky mluví. V tomto žánru je ale zbytečné filozofování spíše na škodu. Divák tu chce především vidět pořádnou "řežbu". Zde se jí samozřejmě dostane opět v míře vrchovaté, i když v o něco menší a snesitelnější než u předchozích dílů.
Není to už ta samoúčelná řezničina ze dvojky, která byla místy nesnesitelná. Velká pozornost se tu věnuje i dialogům a probírání a zdůvodňování hrdinčiných motivů. K větší věrohodnosti trojky také přispívá fakt, že ne všichni chlapi tu jsou představeni jako lačné a tupé bestie, jako tomu bylo v jedničce. P.S.: Mimochodem, Meir Zarchi chystá na příští rok pokračování svého původního filmu s příznačným podtitulem "Deja Vu", takže je dost možné, že se s "pliváním na hrob" v budoucnu ještě setkáme.
