Není to ani rok, co svět obdivoval Zmizelou, rafinovaný thriller o zmizení manželky a následném obvinění jejího manžela z vraždy. Inteligentní film s nespolehlivými vypravěči zabral jak na diváky, tak na odborníky a těm neznalým představil osobu spisovatelky Gillian Flynn, jejíž díla jsou v současnosti těmi nejuznávanějšími a těší se velké popularitě. Proto bylo otázkou času, kdy se na této vlně sveze někdo další a přijde s další adaptací románu této autorky. Ta doba nastala právě teď, kdy se do kin dostávají Temné kouty.

Hlavní hrdinkou je Libby Day - žena, která byla v dětství svědkem brutálního vyvraždění své rodiny, které podle jejích slov spáchal její bratr Ben, jenž koketoval se satanismem. Tehdy o ní lidé stáli a neustále jí posílali peníze, sepisovali knihy o jejím zážitku a ona tím pádem nemusela pracovat. Jenže po třiceti letech už skoro nikoho nezajímá, peníze docházejí a ona nutně potřebuje z něčeho platit složenky. Právě proto přijímá nabídku od bizarního tajného spolku Kill Club, který prošetřuje známé zločiny. Jeho členové po ní chtějí, aby znovu vzpomínala, co se tehdy v noci odehrálo, čímž ji chtějí postrčit k přiznání, že při označení pachatele lhala. Ačkoli se to Libby moc nelíbí, vychází jim vstříc a skutečně zjišťuje, že se možná mýlila a vše se seběhlo trochu jinak.

Nepříliš známý režisér a scenárista Gilles Paquet-Brenner je v nevděčné pozici, protože ať chce, nebo nechce, bude srovnáván s Davidem Fincherem a již zmiňovanou adaptací Zmizelé. A to bude jeho největší problém, protože v tomhle souboji absolutně nemá šanci. Pokud jste nějaký román od Gillian Flynn přečetli, dobře víte, že zfilmovat je je takřka nemožné, protože mají natolik zvláštní a specifickou výstavbu a je v nich důležitý každý detail, že vynechání některého je z nich je prakticky fatální. Na Temných koutech, které se v zámoří do kin ani nedostaly, je to vidět v plné nahotě.

Je fajn, že francouzský tvůrce zachoval podobnou narativní strukturu jako autorka předlohy, tedy střídání současné roviny s flashbacky do minulosti, které občas oživuje černobílým zrnitým obrazem zabíraným ruční kamerou, jenže na rozdíl od knihy to příliš nefunguje, protože tu absentuje jakékoli napětí. Zatímco v románu čtenář do poslední chvíle netuší, co se v onu osudovou noc vlastně stalo a kdo je vrah, ve filmu je bohužel od první chvíle jasné, kdo pachatelem není.

Postavy neprojdou žádným zásadním vývojem a vše se navíc odehrává ve vyznačených žánrových mantinelech, tudíž tvůrce nemá čím překvapit, natožpak šokovat. Vyčítat mu ovšem to, že jsou charaktery nesympatické, je nefér, protože to stejné je i v knižní předloze. Také tu chybí onen jízlivý a ironický humor, kterého je román plný a v potřebných chvílích těžký příběh dost odlehčí. Paquet-Brenner se zkrátka bere strašně vážně a evidentně by rád natočil kvalitní a temnou kriminálku, což se mu ale moc nedaří i proto, že se film dost vleče, potřeboval by mnohem svižnější tempo a chvíle nudy se dostavují až nebezpečně často. 

Na ryze průměrné úrovni tak snímek drží solidní atmosféra a především zvolení herci, kteří sice nemají příliš co hrát, je ale vidět, že v rámci možností dávají do rolí maximum. Charlize Theron se do úlohy nevyrovnané a zlomené ženy hodí a je příjemně civilní, Chloë Grace Moretz je jako vypočítavá "mrška" výborná a snad jako jediná víceméně odpovídá čtenářským představám, Nicholas Hoult si v krátké době znovu vystřihl podivnou postavu a znovu je výborný a taktéž zbytek obsazení je velmi dobrý a ve slabších chvílích, kterých je víc než dost, drží film jakž takž nad vodou.

Temné kouty opravdu skrývaly velký potenciál, který ale ke škodě všech zůstal zcela nevyužit. Jejich filmová podoba je nezáživná, místy nudná a bez nápadu a celkově působí jako nijak zázračný, ale slušný televizní počin, který se hodí na jakoukoliv komerční televizi v sobotu večer k ukrácení dlouhé chvíle. Nevím tedy, jak vám, ale to se mi zdá na adaptaci tak výborné knihy se zajímavým tématem dost málo.

Český trailer filmu Temné kouty / Dark Places