Je to obyčejný krásný den v kalifornském Los Angeles jako každý jiný. Jeden z nejlepších inženýrů, který se vypracoval od píky, Stewart Graff (Charlton Heston), se právě chystá do práce, zatímco jeho žena Remy (Ava Gardner) předstírá předávkování práškami. Není spokojena s tím, že její manžel tráví víc času v práci než doma. Stewart se cestou do práce zastaví za ovdovělou Denise (Geneviève Bujold), která bývala ženou jednoho z jeho přátel a spolupracovníků. Ještě doma však otřásne pokojem záchvěv signalizující blížící se zemětřesení. Na nedaleké mulhollandské přehradě se otřes projeví tak, že se při rutinní kontrole jeden ze zaměstanců utopí ve výtahové šachtě. Zatím jeden ze zaměstanců kalifornského seismologického ústavu předpovídá na základě propočtů dr. Franka Adamse, který je mezitím v terénu na obhlídce tektonického zlomu zasypán i se svým asistentem, že během 48 hodin dojde v Los Angeles k velmi silnému zemětřesení. Představitelé města nechtějí šířit paniku, a tak raději o celém problému pomlčí. Následky ničivého zemětřesení pak brzy pocítí všichni jeho obyvatelé na vlastní kůži.Na poměry katastrofického filmu má Zemětřesení až nezvykle košatou fabuli a propracovanou synopsi. Na scénáři k němu spolupracoval dokonce i sám věhlasný autor Kmotra Mario Puzo. V načrtnuté synopsi k filmu jsme opomenuli ještě řadu důležitých postav. Zemětřesení má hned několik paralelně se rozvíjejících zápletek a dějů, v nichž ještě důležitou měrou figurují jeden obyčejný polda Lou Slade (George Kennedy), motocyklový akrobat a kaskadér Miles (Richard Roundtree), jistá mladá žena Rosa (Victoria Principal) a jeden pošahaný voják v záloze Jody (Marjoe Gortner). Třešničkou na takto vypiplaném dortu propracovaných dějových linií je pak skoro němé cameo Waltera Matthaua v roli opilce v jednom z místních barů. Použít takto zvučné jméno navíc s falešným příjmením "Matuschanskayasky", o kterém se pak navíc myslelo, že je skutečným Matthauovým příjmením, v naprosto epizodní, druhořadé a malé roličce se nejen na tu dobu podobá docela revolučnímu nebo přinejmenším husarskému castingovému kousku.
Puzovi spolu s druhým scenáristou Georgem Foxem se podařilo velmi dobře propojit propracovanou "lidskou" zápletku s tou "přírodní" tak, že tu jedno přirozeně koexistuje s druhým. Osudy všech postav se střetnou v onu osudnou chvíli, kdy na sebe upozorní nemilosrdné přírodní živly a celé to do sebe pěkně zapadá, jak má. Do toho pak v té době už zkušený režisér Mark Robson přichází se zručně zrežírovanou akcí a originálním využitím triků. Ty tu hrajou jednu z hlavních rolí při snaze vsugerovat totální destrukci města. Pro věrohodné vytvoření zkázy města posloužilo zázemí studia Universal a jeho přilehlého venkovního prostoru, kde byly natáčeny exteriéry. Byly zde inovativně použity četné miniatury, modely a malovaná pozadí, před kterými se natáčela živá akce.Speciálně pro Zemětřesení byla vyvinuta technika takzvané "roztřesené" kamery, která měla simulovat otřesy celého města a jeho okolí. Velmi náročné bylo natáčení, jehož rozpočet činil sedm milionů dolarů, také na práci kaskadérů, kterých tu byl v té době přítomen rekordní počet sto čtyřiceti jedna mužů. Kaskadérské kousky a technická stránka filmu vůbec je velmi působivá i dnes. Originálně působí i nápad natočit sekvenci s "černou věží" (jedna z výškových budov na natáčecím place) jako odraz v zrcadle, čímž se podařilo vyvolat sugestivní dojem toho, že se budova pohybuje, že "tančí". Tato "černá věž" byla ve skutečnosti sídlem hlavounů ze studia Universal a ve filmu pak zůstala ponechána jako "vtip pro zasvěcené".
Zvláštní pozornosti se od studia Universal dostalo také práci se zvukovými efekty. Představitelé studia chtěli Zemětřesení prezentovat nejen jako pouhý film, ale jako "událost". Ve snaze docílit co nejvěrohodnějšího účinku při scénách samotných otřesů byl využit a vyvinut takzvaný zvukový systém "Senssurround", což byl systém několika velkých reprobeden, které dokázaly vyvolat "infra bassy" o síle 120 decibel, což je zhruba zvuk síly vzlétajícího letadla. Tato technika měla za následek věrohodný dojem, že divák sleduje skutečné zemětřesení. Následné projekce ve slavném "čínském kině" v Hollywoodu pak měly obrovský divácký ohlas. Při první projekci zde dokonce popraskalo vnitřní obložení stropu. Jinde však tyto "demoliční vedlejší účinky" vzbudily kontroverze. Zvukový systém "Senssurronud" pak byl použit už jen třikrát u filmů Midway, Rollercoaster a Battlestar Galactica. Hudbu k Zemětřesení pak složil tehdejší "specialista na katastrofický žánr" (vedle Zemětřesení ještě Dobrodružství Poseidonu a Skleněné peklo) John Williams.
Zemětřesení mělo premiéru patnáctého listopadu 1974, zbruba měsíc před konkurenčním Skleněným peklem, a stalo se třetím nejnavštěvovanějším filmem roku s tržbami téměř 80 milionů dolarů (první bylo právě Skleněné peklo se sto šestnácti miliony), což je s přihlédnutím k inflaci na dnešní poměry asi 342 milionů, tedy jen o pět milionů méně než domácí tržby jednoho z megahitů letošního roku - Rychle a zběsile 7. Ze čtyř nominací na Oscara za střih, kameru, výpravu a zvuk pak uspělo v poslední kategorii, kde zvítězilo nad svým slavnějším konkurentem. Nádavkem k tomu ho americká akademie ocenila ještě speciální cenou za vizuální efekty.Zemětřesení můžeme zcela bez rozpaků označit jako jeden ze základních a zároveň nejlepších představitelů katastrofického žánru, které svým propracovaným dějem i technicky dokonale zvládnutou stránkou baví i dnes a je poněkud neprávem zastíněné svým slavnějším a "hvězdnějším" rivalem.
