Celé čtyři roky tajil Petr Jákl svůj druhý režijní projekt, který prezentuje jako temný thriller inspirovaný skutečností. Jak se tedy první tuzemský found footage vzniklý v americké koprodukci s mezinárodním obsazením vydařil?
V roce 1999 odstartoval v kinech thriller
Záhada Blair Witch, kterému se povedla nevídaná věc. Dokázal diváky mystifikovat, že jde o skutečné nalezené záběry ztracených studentů, zároveň vydělal dost velké peníze a aniž by to tvůrci tušili, rozjel nový subžánr nazývaný found footage, který od té doby naprosto expandoval do celého světa a dodnes je velmi populární. V těchto dnech se dokonce i Česká republika dočkala prvního podobného snímku s názvem
Ghoul (výslovnost "gůl"), ačkoli ten vznikl v mezinárodní koprodukci.
Hlavními hrdiny je trojice mladých filmařů, která se vydává na Ukrajinu, kde chce natáčet pilotní díl ze zamýšlené série dokumentů o místním hladomoru, který byl mnohdy doprovázen kanibalismem. Na letišti přibírají místního průvodce, tlumočnici a senzibilku a společně se vydávají na místo, kde mají domluvenou schůzku se svědkem některých podobných událostí. Ten se však nedostavuje a skupina na něj mezitím čeká v odlehlém domě, kde se začínají dít podivné a nepříjemné věci. Když se navíc druhý den průvodce ztratí a filmaři zjistí, že jsou na místě, kde kdysi bydlel jeden z nejslavnějších masových vrahů Andrej Čikatilo, který během dvanácti let zabil přes padesát obětí a některé části jejich těl snědl, uvědomí si, že jde do tuhého a nemuseli by se odtud dostat.
Režisér
Petr Jákl zaslouží obdiv za to, jak dokázal svůj druhý projekt utajit a upozornit na něj prakticky až pár týdnů před premiérou, ačkoli ho tvořil celé čtyři roky. A na výsledku je vidět, že se opravdu "neflákal", ale kromě jeho tvorby zhlédl hodně podobných žánrovek a dokázal se vyvarovat úplných logických nesmyslů, kterých je tu opravdu minimum, a když už to vypadá, že k nim dojde, vždy se nějak uspokojivě vysvětlí.
Podařilo se mu také vytvořit opravdu hutnou atmosféru odlehlého místa kdesi v lesích, které je spjato s reálným sadistickým vrahem, čímž kolem něj působí zvláštní a tajemná aura. Plusem budiž i to, že tvůrce má cit pro to, co a kdy ukázat, aby to splnilo přesně ten účinek, jaký zamýšlel. Je možná trošku zvláštní, že se brání označení filmu jako horor, ačkoli splňuje všechny atributy žánru a nevyhýbá se ani několika opravdu "výživným" záběrům, z nichž slabším povahám nebude nejlépe a poměrně mu fungují i lekačky, kterých naštěstí není moc. Díky dobré práci se zvukem a ruchy se vyplatí snímek vidět na plátně, kde bude asi o dost sugestivnější.
Vyšel i tah s obsazením neznámých, ale velmi slušně hrajících herců, kteří dotváří potřebný pocit autenticity a hlavně jejich postavy jsou relativně solidně napsány, takže mezi nimi bohudík úplně chybí nějaká nesnesitelně otravná, které by divák přál brzkou smrt. Filmu vyloženě pomáhá i natáčení v angličtině a ukrajinštině (v kinech ho tedy najdete s titulky), protože tím pádem nepůsobí nikterak směšně, což by se v češtině mohlo stát velmi snadno.
Samozřejmě je pravda, že
Ghoul přichází pozdě, protože trh už je takových žánrovek přesycený, na druhou stranu je ale natočen víc než slušně a je docela reálné (a osobně bych mu to i přál), že v zámoří, kde plánuje premiéru někdy koncem března, by mohl uspět.
Jákl v něm sice nepřináší nic nového, nevyhýbá se typickým klišé, jenže ta nejsou nijak protivná a tím pádem jsou divácky v klidu snesitelná. Ani to, že tempo občas zahapruje a celé to mohlo být možná o nějakou tu minutku kratší, není až zas tak velký problém.
Největší škoda tak je asi to, že se tu postava a archivní záběry samotného Čikatila neobjevují trošku víc, protože jde o vskutku démonickou a děsivou figuru (párvteřinový záběr od soudu je dost mrazivý), která by zasloužila víc pozornosti a prostoru. Možná by bylo dobře, kdyby autor toto téma ještě neopouštěl a využil výzkumu, který dělal a natočil o něm dokument, který by nepochybně byl velice zajímavý.
Na celém
Ghoulovi je zkrátka znát, že i když tak třeba
Petr Jákl vypadá, není úplný hlupák a dokáže si z podobných filmů vybrat přesně to, co funguje a po svém to sestříhat dohromady tak, že proti tomu nelze mít zásadnějších výhrad. A ačkoli není originální, o to je upřímnější a na nic víc si nehraje. Nejparadoxnější je ovšem to, že tvůrce, který nemá režijní vzdělání, natočil mnohem povedenější film, než jsou různé
Paranormální aktivity nebo
Hory mrtvých, za nimiž stojí "profesionálové". Smutný fakt.
Oficiální trailer filmu Ghoul