Christopher Nolan patří mezi nejvýraznější režiséry světového filmu, proto není od věci si jeho snímky neustále připomínat. Za příležitosti Interstellar vám proto nepřinášíme typický portrét, nýbrž malého redakčního průvodce.
Christopher Nolan natočil před
Interstellar celkem osm snímků, z nichž některé platí za milníky světové kinematografie. V dnešním průvodci, který navazuje na
toho fincherovského, se podíváme na první čtyři filmy z ne moc početné, ale pozoruhodné filmografie původem britského režiséra. Nachází se mezi nimi jak osobitá prvotina, tak vypravěčský experiment, temná kriminálka nebo zrod netopýří ságy.
1998:
Sledování (Martin Bubrín)

Ještě před svým celovečerním debutem natočil
Christopher Nolan krátkometrážní snímek
Doodlebug o muži, který se snaží zabít botou svou vlastní zmenšeninu. Surreálné ladění, černobílý obraz, ponurá hudba a smysl pro dobrou pointu jsou i prvky, které tehdy sedmadvacetiletý britský režisér využil o rok později ve svém mysteriózním snímku Sledování. Do hlavní role obsadil hrdinu ze svého kraťasu
Jeremyho Theobalda, který se zde převtělil do role muže Billa, nezaměstnaného spisovatele, který si svůj nudný a samotářský život zpestřuje jednou činností – sledováním lidí.
Vždy si tedy vybere náhodného člověka, kterého pronásleduje vždy jen jednou s nadějí, že by mu jeho příběh mohl poskytnout podklad pro psaní knihy. Jenže jednou toto pravidlo poruší a sleduje muže jménem Cobb (říká vám to jméno něco, fanoušci
Počátku?) víckrát, načež je odhalen. Jednoduchá, téměř kriminální zápletka však dostane mysteriózního pokračování. Kdo sledoval koho?
Nolan se již ve svém prvním celovečerním snímku ukázal jako jeden z nejnadějnějších režijních talentů 21. století. Jeho prvotina překypuje znepokojivou atmosférou, které je docilováno zejména ponurým obrazem, depresivní hudbou a roztěkanými hereckými výkony, kterým přihrává nejednoznačné vedení vyprávění. To se sice naplno projevilo až v
Mementu, ale i zde názorně ukazuje, jak zdánlivě jednoduchý příběh obohatit o tajemno a mnoho otázek, na které po prvním zhlédnutí nelze odpovědět. Nolanův mrazivý realismus podpořený prvky filmů noir, trochou surreality a promyšleným scénářem si klidně může podat ruku s nejchytřeji napsanými snímky, kterým náleží označení „puzzle film“.
Originální trailer filmu Sledování
2000:
Memento (Václav Limberk)

Když se Nolanovo
Memento v roce 2000 objevilo v Benátkách, o několik měsíců později, v březnu 2001 v běžné distribuci v USA a v srpnu stejného roku pak i u nás, byla to bomba a zasáh do černého na první pokus. Nikdo v té době Nolana ještě neznal a málokdo tehdy znal jeho středometrážní
Sledování.
Memento natočené podle povídky "Memento Mori" jeho mladšího bratra
Jonathana bral každý jako "skutečně" první Nolanův film. Hned byl označován jako geniálně vystavěný a scenáristicky inovativní. Jak známo
Memento se odvíjí ve dvou dějových linkách. Jedna v černobílé se odvíjí klasicky chronologicky, druhá v barvě se odvíjí v jednotlivých sekvencích v obráceném pořadí. Divák se tak vlastně dívá neustále "od konce" a celé to funguje jako postupné odkrývání špičky ledovce.
Hlavní hrdina Leonard (
Guy Pearce) trpí krátkodobým výpadkem paměti a díky zvolenému způsobu vyprávění má divák pocit, jako by trpěl podobným výpadkem paměti jako on. Musíte být neustále ve střehu, abyste tento dokonale vymyšlený a odvyprávěný příběh pochytili a pochopili. Kromě precizně vystavěného syžetu a solidního neo-noirového odéru nabízí
Memento velmi kvalitní herecké výkony trojice Pearce,
Carrie-Anne Moss a
Joe Pantoliana, které si Nolan vybral díky jejich účinkování v jiné
pecce, která byla uvedena rok před
Mementem. Na
Memento jen tak nezapomenete a lze ho řadit k podobným kultovním peckám jako například
12 opic,
Klub rváčů nebo zmíněný
Matrix, které můžete vidět opakovaně a stejně máte pocit, že "ničemu nerozumíte" nebo že vám stále něco uniká.
Pro zajímavost lze ještě uvést, že pokusy vyprávět příběhy pozpátku jsou v kinematografii spíše výjimkou. U nás se o to pokusil
Oldřich Lipský s komediíí
Happyend a dva roky po
Mementu to zkusil ještě francouzský provokatér
Gaspar Noé se svým
Zvráceným.
Originální trailer filmu Memento
2002: Insomnie (Václav Limberk)

Dalším Nolanovým filmem byl po indie hitu
Memento již klasický studiový film s nepoměrně větším rozpočtem, jehož velkou část spolkla hlavní gáže jeho hlavní hvězdy, kterou nebyl nikdo menší než
Al Pacino. Ten zde hraje detektiva z LA Willa Dormera, který je spolu se svým kolegou Hapem (
Martin Donovan) přidělen k případu vraždy sedmnáctileté Kay do malého rybářského městečka na Aljašce. Na rozdíl od experimentálně vystavěného
Mementa je
Insomnie chronologicky odvyprávěná krimi klasického střihu, ve které kromě několika expresivně působících záběrů díky zesílené zvukové stopě nenajdete žádné formální výstřelky.
Zároveň se jedná o první Nolanův snímek natočený důsledně celý v barvě a podle pravidel klasického studiového systému včetně obsazení hlavní role hvězdou "kategorie A". Také jde o první Nolanův remake původního
norského filmu. Hlavními přednostmi
Insomnie jsou bravurní budování atmosféry plynoucí i z Dormerovy chronické nespavosti a tamějších "bílých nocí", výborně využité lokace Aljašky přitažlivě nasnímané Nolanovým dvorním kameramanem
Wally Pfisterem a také slušně propracovaná psychologie postav ve hře na kočku a myš mezi Dormerem a Finchem v působivém podání a proti svému zajetému komediálnímu typu obsazeného
Robina Williamse.
Insomnií Nolan opustil již nadobro pole indie nezávislé scény a pustil se do "dospělejších" a komerčněji laděných vod, což pak dále pokračovalo především jeho trilogií o Temném rytíři.
Originální trailer filmu Insomnie
2005:
Batman začíná (Roman Kotvald)

Velký počátek milníku komiksových adaptací, který jednoznačně definoval následný
Temný rytíř. Ovšem tady to všechno začalo. Zrod bezpochyby nejlepší komiksové trilogie. Batman dostal diametrálně odlišný styl, najednou se z něj stal pouze dokonale vycvičený ninja s traumatem z dětství, prostě zlatý důl pro psychiatra. Hlavně to bylo první celkové zasvěcení do duše netopýřího muže.
Tim Burton se právě spokojil jen s pár flashbacky na vraždu rodičů, toť vše. Jenže až
Nolan ukázal zrod, výcvik, a reálnou motivaci ochránce Gothamu.
Skoro celou první polovinu filmu nenasadí Bruce Wayne kostým, i přesto je to právě ta zajímavější a lepší část. I díky tomu je těžké srovnávat původního a nynějšího Batmana, na první pohled by se mohlo zdát, že zpracování nemůže být natolik odlišné, opak je ovšem pravdou. Nové realistické pojetí, samozřejmě v rámci možností, bylo velkým rizikem, které se vůbec nemuselo povést. Nýbrž nyní už víme své.
Obecně lze říci, že právě první výlet do Gothamu je trošku ve stínu pozdějších mladších bratříčků, což je určitě veliká škoda.
Nolan sice ještě neměl tak pevnou ruku v akčních scénách, ale vše ostatní je skvělá filmařina, kde jsou skvěle vylíčené charaktery, hlášky, za které se člověk nemusí stydět a především uvěřitelný hrdina.
Originální trailer filmu Batman začíná
Druhou část průvodce vám přineseme v pondělí.