P.S. Fincher samozřejmě natočil také první dva díly úspěšného politického seriálu House of Cards, ten ale kvůli jeho televiznímu původu záměrně přehlížíme.
2007: Zodiac (Vratislav Šálek)
Kriminální thriller vycházející ze skutečného případu stejnojmenného vraha, který několik desetiletí děsil obyvatele San Francisca, do značné míry předznamenal to, jak se Fincherův styl změní v dalších letech. Velice pomalu vyprávěná a košatá detektivka není tak vtahující jako raná tvůrcova díla a mainstreamového diváka znaví neměnným tempem a obří stopáží, srdce fanoušků ale radostně zaplesá. Režisér tu totiž složil poctu drsným kriminálkám sedmdesátých a částečně i osmdesátých let, čemuž uzpůsobil úplně všechno - zkrátka oldschool jako vyšitý. Zašel tak daleko, že si dovolil různé drobné a pro většinu diváků nepostřehnutelné "fórky" (v jedné scéně se třeba členové policejního sboru vydají do kina na Drsného Harryho, který byl osobou Zodiaca přiznaně inspirován), které zdánlivě zdržují, mají ale svůj smysl. Připočítat samozřejmě musíme famózní retro výpravu, detailní propracovanost každého záběru, perfektní práci s napětím (scéna ve sklepě!) a v neposlední řadě i trojici Jake Gyllenhaal, Mark Ruffalo a Robert Downey Jr., na níž film stojí.
I tady ale platí, že obsazení i té nejmenší role je naprosto přesné a dokonalé. Je pravda, že v kontextu Fincherovy filmografie si zrovna Zodiaca nebudete připomínat nejčastěji, pro ty, kteří zbožňují podobné žánrovky, z nichž mnohé jsou už dnes klasikou, jde ale o vyslovenou lahůdku.
Na fantasy drama na motivy povídky F. Scotta Fitzgeralda byla už před samotnou premiérou kladena vysoká očekávání. Slavná předloha, scénář Erica Rotha (který adaptoval i klasiku Forrest Gump), hvězdné obsazení i Fincher na režisérské stoličce – to znělo jako recept na senzaci. Hlavní postavu Benjamina, který se narodí jako stařec a v průběhu let mládne, ztvárnil Brad Pitt - jeho proměna z vetchého geronta v okouzlujícího blonďáka ve středním věku až po roztomilého desetiletého kluka byla zásluhou stovek dokonalých efektů a perfektního make-upu. Samotný Pitt bez jakýchkoliv úprav se na scéně objevil až po první třetině filmu. Do té doby je jeho hlava jen digitálně našroubována na cizí tělo.Benjamin na svou zvláštnost doplácí už od samého začátku. Zděšený otec bezprostředně po porodu, jemuž jeho žena podlehne, položí věkem znetvořeného novorozence na práh starobince, aby ho ponechal svému vlastnímu osudu. Naštěstí ho tam najde černošská pečovatelka, která ho přijme za vlastního, a zanedlouho už se chodbami ústavu prohání po chodbách drobný stařeček na vozíku, kterého za dobrodružstvím žene zvědavost malého děcka. Snímek je v podstatě biografií, která vám z obyčejného života neobyčejného člověka nabídne ty nejzajímavější momenty, které se do více než dvou a půl hodinového snímku dají vměstnat.
Fincher nijak neloudí o divákovy emoce, citově vypjaté scény jsou natočeny stejně věcně jako zbytek filmu, což je po aktuálním trendu snažit se diváka rozbrečet při sebemenší příležitosti, příjemná změna. Za zmínku stojí také nesmírně silná atmosférická hudba Alexandra Desplata, který si za svou práci odnesl nominaci na Oscara. Celkově získal snímek nominací jedenáct a snad jen zbytečně nafouknutá stopáž mu na celkovém dojmu a tempu trochu ubírá. Davidu Fincherovi se příběh Benjamina Buttona, který ve filmu prožije celou fyziologii člověka pozpátku, s neobvyklou precizností povedlo vybalancovat tak, abychom filmu věřili, ale přesto se nám stále zdál podivuhodný.
Aneb jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám. Roku 2010 natočil David Fincher ožehavě aktuální dílo, v němž ho až tak nezajímaly strohé, životopisné počátky sociální sítě Facebook, nýbrž příběh o osamělosti vyplývající z dnešní přetechnizované internetové doby. A filmařsky tuto chladnokrevnou etudu ze života jednoho asociálního geeka dotáhl k dokonalosti - pečlivě stylizované až puntičkářsky přesné záběry, scény, kterým nic nenadbývá ani nechybí, životná adaptace Sorkinova scénáře plného bleskurychlých slovních výměn do dynamických „akčních“ scén, v nichž vévodí výborně vedení herci (Jesse Eisenberg, Andrew Garfield)…
Na rozebrání v samostatných textech/studiích je toho zkrátka mnoho, takže se hodí ještě zmínit znepokojivá elektronická hudba nyní již tradičního fincherovského dua Reznor-Ross a práce s vyprávěním na různých časových rovinách, na které se chytá jedině Počátek (ehm). Vše je zkrátka tak precizně vycizelované a zkomponované, až se sám film jeví až nepříjemně neosobní a odtažitý – možná stejně jako Facebook sám. Je fascinující se k The Social Network vrátit i po několika letech od uvedení v kinech a stále mít pocit, že sledujete dílo poplatné dnešní době s obří výpovědní hodnotou, na níž se ani náhodou nechytají ostatní napodobitelé. Neuvěřitelně rychlý, neodbytný a tudíž dosti nekomunikativní film je kromě generační zpovědi online generace také smutným příběhem člověka, jemuž na konci jeho cesty k moci zůstala jen klávesa F5 a vyčkávání na červené políčko v modrobílém světě. Takhle přemýšlivý a děsivě dokonalý film zkrátka nelze neobdivovat.
2011: Muži, kteří nenávidí ženy (Václav Limberk)
Ve svém zatím předposledním snímku Muži, kteří nenávidí ženy se Fincher spokojil jen s úlohou adaptátora světoznámé knižní předlohy. Natočil americkou verzi prvního dílu knižního cyklu Milénium z pera již zesnulého Stiega Larssona, který byl navíc dva roky před uvedením snímku do kin natočen také v rodném Švédsku. Fincher se tu opět ukázal jako výsostný profesionál s "chladným" přístupem (odstupem) od látky, kterou realizuje - režisér se obecně citově do svých filmů spíše neangažuje a soustředí se především na řemeslnou stránku a jako obvykle je filmařina, kterou divákům nabízí, vybroušená jako diamant a dokonalá jako stroj.
Stejně jako je chladná zimní krajina, kam odjíždí "do ústraní" novinář Mikael Blomkvist (Daniel Craig), tak mrazivě a odtažitě působí i příběh rozvíjený kolem antispolečenské punkerky a hackerky Lisbeth Salander (Rooney Mara), která pomůže Mikaelovi přijít na stopu dlouholetého tajemství a rodového prokletí rodiny Vangerů. Fincherova americká verze severského mystéria plného záhad a vražd disponuje ukázkovou režijní precizností, modravě chladným obrazem Fincherova dvorního kameramana Jeffa Cronenwetha, nápaditými zvukovými efekty, navíc s originálně zpracovanou úvodní titulkovou sekvencí za doprovodu hudby z pera Attica Rosse a Trenta Reznora, s kterými si padnul do noty při předchozím The Social Network.
Nelze nezmínit také výborné herecké výkony Rooney Mary a Daniela Craiga, který si do fincherovského mikrokosmu "odskočil" ze své bondovské role a naprosto přirozeně sem zapadnul.
Český trailer filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Ve svém zatím předposledním snímku Muži, kteří nenávidí ženy se Fincher spokojil jen s úlohou adaptátora světoznámé knižní předlohy. Natočil americkou verzi prvního dílu knižního cyklu Milénium z pera již zesnulého Stiega Larssona, který byl navíc dva roky před uvedením snímku do kin natočen také v rodném Švédsku. Fincher se tu opět ukázal jako výsostný profesionál s "chladným" přístupem (odstupem) od látky, kterou realizuje - režisér se obecně citově do svých filmů spíše neangažuje a soustředí se především na řemeslnou stránku a jako obvykle je filmařina, kterou divákům nabízí, vybroušená jako diamant a dokonalá jako stroj. Stejně jako je chladná zimní krajina, kam odjíždí "do ústraní" novinář Mikael Blomkvist (Daniel Craig), tak mrazivě a odtažitě působí i příběh rozvíjený kolem antispolečenské punkerky a hackerky Lisbeth Salander (Rooney Mara), která pomůže Mikaelovi přijít na stopu dlouholetého tajemství a rodového prokletí rodiny Vangerů. Fincherova americká verze severského mystéria plného záhad a vražd disponuje ukázkovou režijní precizností, modravě chladným obrazem Fincherova dvorního kameramana Jeffa Cronenwetha, nápaditými zvukovými efekty, navíc s originálně zpracovanou úvodní titulkovou sekvencí za doprovodu hudby z pera Attica Rosse a Trenta Reznora, s kterými si padnul do noty při předchozím The Social Network.
Nelze nezmínit také výborné herecké výkony Rooney Mary a Daniela Craiga, který si do fincherovského mikrokosmu "odskočil" ze své bondovské role a naprosto přirozeně sem zapadnul.
