Adaptace celosvětového bestselleru Zmizelá získala uznání nejen od kritiků a příznivců Davida Finchera, ale i nadšených čtenářů, kteří ani nedoufali, že se jejich oblíbenou knihu povede takto vystihnout na filmovém plátně. Zásluhu na tom má vedle geniální režie pochopitelně i scénář, který napsala sama autorka knihy Gillian Flynn, ale také minimalistický elektro soundtrack z dílny Trenta Reznora a Attica Rosse.

Album, které vyšlo 30. září, sestává z čtyřiadvaceti tracků, které dohromady tvoří stopáž dosahující téměř půl druhé hodiny. Na soundtracku je znatelně poznat vliv Reznorovy tvorby pro Nine Inch Nails, ale také mnoha dalších motivů, které se vzájemně prolínají a tvoří velmi pozoruhodnou kompilaci. Není pochyb, že se na atmosféře soundtracku podílel i sám Fincher, který podle Wall Street Journal instruoval oba skladatele slovy: „Představte si takovou tu příšernou hudbu, kterou hrají v masážních a wellness salónech. Způsob, jakým se vám snaží vnutit pocit, že všechno je vlastně v pořádku, že je vám prostě fajn. A pak se začne zásadně měnit a vám najednou dojde, že to byl jen klam.“

Soundtrack otevírá dvou a půl minutová skladba What Have We Done To Each Other?, která hned na úvod nastíní ladění celého alba. Jedná se o melancholickou melodii bez začátku a konce, do níž lehce pronikají efekty syntetizátorů, přičemž podobný nápěv se objevuje i v tracku Like Home v lehce modifikované verzi. Následuje dvojka Sugar Storm, která rozvíjí znatelně poutavější motiv na harfu, jež se ale prolíná s elektronikou, tudíž zní poněkud zastřeně.

Reznor více než kdy dřív spolupracuje se symfonickým orchestrem, a tak si na své přijdou i ti, jimž samotná elektronika přijde přece jen trochu umělá. Vznikají z toho pak vynikající instrumentální tracky jako Background Noise, Empty Places nebo závěr Just Like You. Ty se následně staví do výrazného kontrastu se skladbami, kde by jeden přirozený zvuk pohledal, například v hypnotizující skladbě Perpetual. Závěr alba už opouští od snových melodií a zvuk je osekán jen na jakési zlověstné vibrace.

Trent Reznor & Atticus Ross - The Way He Looks At Me

A jak si soundtrack vede v porovnání s předchozími dvěma Fincherovými snímky? Jak jsem The Social Network OST nemohla přijít na chuť a u tříhodinového alba k filmu Muži, kteří nenávidí ženy už po prvních patnácti minutách vyhlížela konec, tak se mi Zmizelá dostala pod kůži. Ačkoli nejsem příznivec přehnaně elektro-instrumentálních OSTček, Reznor s Rossem dokázali podivuhodně vybalancovat míru použití syntetizátorů tak, aby se dokonale vtělil do instrumentálního základu. Gone Girl OST je jednoznačně jedním z nejzajímavějších počinů filmové hudby letošního roku a svoje místo mezi případnými nominacemi na ocenění by si rozhodně zasloužil.

Album: Trent Reznor & Atticus Ross – Gone Girl OST
Celkový čas: 1:26:59
Skladby: What Have We Done To Each Other?// Sugar Storm // Empty Place // With Suspicio // Just Like You // Appearances // Clue One // Clue Two // Background Noise // Procedural // Something Disposable // Like Home // Empty Places (Reprise // The Way He Looks At Me // Technically, Missing // Secrets // Perpetual // Strange Activities // Still Gone // A Reflection // Consummation // Sugar Storm (Reprise) // What Will We Do? // At Risk.