O čem tento povídkově laděný film na pomezí komedie a hodně černé komedie je? Středobodem vyprávění je zastavárna jednoho malého městečka. Zde se setkávají hlavní protagonisté a odsud se rozvíjí zápletka. Zastavárna patří jistému Altonovi (Vincent D'Onofrio), který zde po většinu času klábosí s přítelem Johnsonem (Chi McBride). Vše začne tím, že sem přijede mladík jménem Vernon (Lukas Haas), který tu zastaví brokovnici. Vernon chce se dvěma kumpány Raw Dogem (Paul Walker) a Randym (Kevin Rankin) přepadnout drogového dealera Stanleyho (Norman Reedus). O něco později, cestou na líbánky, navštíví Altonovu zastavárnu Richard (Matt Dillon) s novomanželkou Sandy (Rachelle Lefevre). Vše se ale změní v okamžiku, kdy Richard mezi zbožím zahlédne prsten, který daroval před šesti lety své první ženě Cindy (Pell James), která v té době záhadně zmizela.
Potom je tu ještě jistý Ricky (Brendan Fraser), jenž rád imituje krále rock´n´rollu Elvise Presleyho a únosce žen Johny Shaw (Elijah Wood). Vše se odehrává na poli jednoho podivného maloměsta se dvěma holičstvími těsně vedle sebe, což se může zdát jen na první pohled jako nepodstatný detail. Ti všichni se pohybují v uzavřeném mikrokosmu a jejich příběhy se tu míjejí i protínají tak, že tvoří dokonale fungující celek.
Dalším velkým pozitivem je pestré herecké obsazení. Paul Walker a Kevin Rankin jsou výteční jako dvojice nešikovných a věčně zfetovaných kumpánů, na jejichž zpackané přepadení, vystřižené jak z nějakého filmu zmíněných bratří Coenů, jen tak nezapomenete. Podobně originálních a nezapomenutelných postav tu najdete celou řadu. Výborný je Brendan Fraser jako věčný smolař Ricky a jeho závěrečná pouťová show, kde si střihne jednu Elvisovu píseň, a kde zároveň vrcholí celá zápletka, je rovněž znamenitá. Několik bizarně absurdních a zároveň extrémně vtipných situací tu má na svědomí také jeden mstivý trpaslík (Mark Povinelli) v obrovském autě s tmavými skly a Elijah Wood v hodně netradiční roli, na kterou taky jen tak nezapomenete. Režisérovi Wayneu Kramerovi a scenáristovi Adamovi Minarovichovi se tu povedlo opravdu mimořádně zdařile a extrémně vtipně propojit několik (i zdánlivě) nesouvisejících dějových linek i pomocí kreslených storyboardů tak, že v tomto směru snese narativní a stylová rafinovanost srovnání i s Tarantinovým majstrštykem Pulp Fiction: Historky z podsvětí. V Pawn Shop Chronicles najdeme celou řadu originálních postav a minipříběhů s extrémně vtipnými momenty. Kramerovi hrdinové jsou téměř všichni přehlídkou všech možných variant a druhů loserů a řadí se k typu postav, s kterými rádi pracují bratři Coeni či Woody Allen.
Ačkoliv neváhám udělit plné hodnocení, je jasné, že se Kramerův počin nebude líbit všem a někteří mohou (a budou) brát srovnávání například s Pulp Fiction jako přehnané. Možná, já jsem se ale u tohoto filmu pobavil, jako už dlouho ne a pokud na něj narazíte, tak neváhejte. Možná se vám líbit nebude, ale lhostejným vás tyto extrémně vtipné "Kroniky ze zastavárny" určitě nenechají, a pokud budete naladěni na tu správnou frekvenci, pak se pobavíte opravdu královsky. Pawn Shop Chronicles nabízí po dlouhé době na výsost originální zábavu a řadím je k těm absolutně top titulům, jako jsou třeba právě zmíněné Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Fargo, Smithovi Clerks či první Kick-Ass. Poměrně neznámý Wayne Kramer je tvůrce, na kterého bychom si měli do budoucna dát pozor, a jsem zvědavý, zda se mu povede natočit něco alespoň tak povedeného a zábavného i příště, anebo zda se v případě Pawn Shop Chronicles jedná o pouhou náhodu (čemuž nevěřím).
