Nejen skalní fanoušci Woodyho Allena se po „mainstreamovém“ úspěchu jeho Půlnoci v Paříži už jistě dlouho těší na nový film svého oblíbeného tvůrce, který by měl co nevidět dorazit na plátna našich kin. Slavný tvůrce se tentokrát po mnohaletém „evropském filmovém turné“ vrací do svého milovaného domovského New Yorku. A aby toho nebylo málo, dočkáme se v jeho tvorbě netradičního a nového prvku v podobě „exotických“ exteriérů San Francisca. 

Woody nám tentokrát nabídne snímek žánrově označený jako drama. Jak je u něj zvykem, bývá vždy děj jeho nového snímku spíše obestřen tajemstvím. Z kusých informací se ví jen to, že jeho hlavní protagonistkou bude žena z „lepší“ společnosti newyorské smetánky v podání Cate Blanchett  procházející těžkou životní situací, způsobenou mimo jiné i jejím manželem (Alec Baldwin). Na jiné myšlenky se pokusí přijít mimo jiné i na návštěvě své sestry (Sally Hawkins) v prosluněném San Francisku.

Co tedy podle takto sporých informací můžeme od Jasmíny čekat? Divácká očekávání každého nového Allenova filmu lze rozdělit do několika kategorií. Předně jde o to, zda nám předvede komedii, nebo drama. Po komediálně laděných „turistických“ pohlednicích z Říma a Paříže ve filmech Do Říma s láskou a Půlnoc v Paříži bychom tedy nyní měli čekat spíše vážněji laděný film. Nicméně jak jsme u tohoto tvůrce zvyklí, prvky humoru si Woody neodpustil ani v serióznějších kouscích Match Point - Hra osudu či Poznáš muže svých snů.

Dále je otázkou, zda se jejich tvůrce ve filmu sám objeví. V posledních zhruba deseti letech počínaje filmem Melinda and Melinda se ve vlastních filmech vyskytuje nejslavnější neurotik na světě čím dál sporadičtěji. Po epizodní roli otce mladé hrdinky v Do Říma s láskou je Jasmína dalším v řadě filmů bez jeho herecké účasti. Allen se tentokrát opět spokojil „jen“ s napsáním scénáře a režií, což je některými chápáno jako pozitivum. 

Další z kategorie očekávání jsou herecká. Poté, co ukončil dlouhodobou spolupráci se svými kmenovými herečkami, Diane Keaton v letech sedmdesátých a Miou Farrow v letech osmdesátých, začal čím dál častěji spolupracovat i s „cizími“ herci a herečkami a v jeho snímcích se vystřídala už pěkná řádka známých i méně známých tváří včetně několika zářivých hollywoodských hvězd (například Leonardo DiCaprio, Charlize Theron, Demi Moore a mnoho dalších.)

V Jasmíně spojil Woody svoje síly vůbec poprvé s Cate Blanchett a tato tvůrčí spolupráce zní více než slibně. Jsem velmi zvědavý, jak tato původem australská, ale již dlouhá léta v Hollywoodu pracující „amerikanizovaná“ herečka do Allenova světa a „systému“ zapadne. Další málo okoukanou tváří bude Britka Sally Hawkins, která jinak patří ke kmenovým herečkám britského režiséra Mike Leigha. Allen s ní už nicméně jednou spolupracoval, a sice ve svém kriminálním dramatu Kasandřin sen. Mimochodem ten česká kina z (snad nejen pro mě) nepochopitelných důvodů vůbec neuvedla. Úplnými nováčky jsou u Woodyho Peter Sarsgaard  či Bobby Cannavale. Naopak s Alecem Baldwinem si musel Woody při loňském natáčení Říma dobře rozumět, neboť ho obsadil i zde.

No a konečně poslední a vždy to nejdůležitější očekávání se týká toho, zda se nám bude „nový Woody“ líbit, nebo ne. Na to lze dopředu samozřejmě těžko dát odpověď, ale když se podíváme na jeho snímky řekněme z posledních deseti let, dala by se u nich vysledovat střídavá „amplituda kvality“. Jednoduše řečeno, Woody jaksi neplánovaně natočí jeden film lepší, kteří „všichni“ chválí jako „oživení“ (například Match Point - Hra osudu, Půlnoc v Paříži) a poté zas dodá „klasickou Allenovku“ (Do Říma s láskou nebo Poznáš muže svých snů ), u kterého ti samí brblají, že to není ono, že se neustále a do omrzení opakuje atd. Podle tohoto „trendu“ bychom se mohli teoreticky radovat, protože po loňském slabším roce a velice vlažně přijatých „pozdravech z Říma“ by měly Jasmíniny slzy zastihnout Woodyho „křivku“ v té vrchnější pozici.

Já osobně ale toto teoretizování neberu příliš vážně, protože se počítám mezi mistrovy příznivce a režisér mě potěší už jen tím, že stále a vytrvale natáčí, i přesto, že mu mnozí už léta vyčítají, že točí prakticky to samé pořád dokola. Na to lze ale namítnout, že lidské vztahy, které stojí vždy v centru zájmu jeho filmů jsou jako téma nevyčerpatelné. O tom, jak nakonec bude Jasmína  vypadat a jak bude přijímána, se už brzy přesvědčíme.

Jasmíniny slzy startují v českých kinech 1. Srpna.

Oficiální trailer filmu Jasmíniny slzy