Kultovní absurdní komedie bratří Coenů je rozhodně jedním z jejich nejlepších filmů, zároveň ale dělí diváky do dvou táborů. Je nutné, aby se člověk stavěl do některé ze škatulek, nebo je možné si Dudeovy patálie užít naprosto nestranně?
Světovou pravdou je, že ve srovnání s obecnou povahou komedií je
Coení humor přeci jen o něco specifičtější a každý jejich další film tak budí ohlas už pouze svou existencí. Vedle komediálního žánru, ze kterého vyzdvihuji
Po přečtení spalte nebo
Fargo, si bratrské duo hraje i s mnohem zajímavější látkou - příkladem může být westernová
Opravdová kuráž, nebo čtyřmi Oscary oceněný snímek
Tahle země není pro starý (včetně sošky za nejlepší film).
Nesmím opomenout hudební biografii
Inside Llewyn Davis, která nyní boduje na festivalu v Cannes. Velkolepý příběh, který začal pomočeným kobercem pana Jeffa Lebowskiho, je ale skrz naskrz jejich tvorbu proslaven nejvíce - proto jsem rád, že
Big Lebowski je snímek, který si pořadatelé
Projektu 100 vybrali jako další klenot kinematografie.
Coeni vysázeli příběh kolem největšího budižkničemy svým typickým podhoubím plným klišé, jejichž absurdita se vzájemně triumfuje. V Dudeově světě se žije jenom v kuželkách a příležitostí se v nich uchopují němečtí nihilisté Uli Kunkel, Kieffer a Franz, váš nejlepší kámoš
Walter je Žid jenom na šabat a kvůli pozici týmu v bowlingovém turnaji mává na protivníka bouchačkou.
Bunny, žena vašeho jmenovce milionáře kouří za tisíc dolarů (takže rychle hledat bankomat), kdežto
Maude, bývalá jmenovcova žena maluje vaginální obrazy zavěšená v bondážových konstrukcích a po milostném aktu provádí pánevní pohyby k zvýšení možnosti početí, co vypadají jako jóga. Váš třetí parťák v bowlingu nikdy nic nepronese, protože ho Walter vždycky usadí typickým
"shut the fuck up donny" a kromě občasného průplachu obličeje v záchodové míse vám začnou lézt do baráku zmiňovaní nihilisté a vyhrožovat
"er we'll kat off yar johnsson, lebofski".
Rozehraný matlanec s fingovaným únosem Bunny si doplňte skoro až artovými intermezzy, ať už jde o létající koberce nebo o Gutterballs, německé porno s
The Dude opravářem kabelovky a antickou kráskou
Julianne Moore. Špičkově ignorantské dialogy jsou opepřeny kulometnou dávkou hlášek, citací a gagů, jejichž reprodukci uslyšíte jak večer v hipster baru Berlín, tak po jedné ráno v nejzaplivanější vinárně.
Účinnost dávkování absurdity a kýče je natolik vysoká, že děj se brzy ocitne hluboko pod vrstvami humoru, nechápavých
Bridgesových pohledů s permanentně mléčnými vousy od ledového drinku White Russian. Snadno se tak může vnímání
Big Lebowskiho změnit na nekonečnou sérii ďábelsky fungujících anekdot, které jsou na první pohled náhodně posázeny, nicméně protkané cynickou nití a v závěru dokonce dojde na přesah, který zaštítí kovbojský vypravěč a smrt jedné z postav. Závěrečná dortová třešeň s rozprášením popela ve věčných vzpomínkách z Vietnamu dává snímku tečku, která ho snadno vystihuje.
Jak je sakra možný, že se tohle děje?
Do toho diváka neustále atakují opakující se znaky společné s
Fargem (výkupné), vnímáním hlavní postavy (
Barton Fink), přítomností komentátora míry divnosti děje (
Po přečtení spalte) a další, zabalené psychedelickým soundtrackem. Tomu jasně vévodí Dylanův
Man in Me, snový rock n roll
Just Dropped In nebo
Dead Flowers, klenot od
van Zandta. Bowlingový zápach spojený s country muzikou je hustý jako oblak kouře stoupající od neustále pohodlně posazeného jointa v zubech
His Dudeness.
Slepení všech atributů působí u postav, jejichž obydlím je kuželkárna a smyslem života bowlingový turnaj, ironicky komicky, ale zároveň uvěříte tomu, že tohle se přece může v normálním světě stát. Oni si to bráškové totiž velmi dobře promysleli, důkladně obsadili a ještě lépe napsali, a pokud chcete mít jejich
Lebowskiho rádi, budete ho milovat. A když nejste ochotni zírat do větších hloubek a vidět
Coeny, jak se na Vás zubí a přikyvují, stačí se bavit povrchem, ze kterého nesmyslná vtipnost prská jako vroucí olej, když do něj hodíte zkažený vajíčka.
Originální trailer filmu Big Lebowski