V říjnu 1994 se v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu záhadně ztratili tři studenti... V červenci 2009 došlo v městečku Claridge poblíž Chesapeake Bay v Marylandu ke strašlivé ekologické katastrofě s fatálními následky, doprovázené téměř biblickými výjevy. Moře vyvrhuje tisíce uhynulých ryb, z nebe padají houfy mrtvých ptáků. V chesapeakeských vodách číhá smrt a rozhodla se vystoupit na břeh. Nic netušící obyvatelé přístavního města slaví Den nezávislosti, slunné počasí a uvolněnou atmosféru by mohla narušit snad jen morová epidemie způsobená mořskými parazity... Starosta Claridge mlčel, když mu byly oznámeny alarmující hodnoty toxicity, naměřené v přístavních vodách. Zodpovědné orgány včetně vlády mlčí, zatímco jsou likvidovány následky tragédie. Jediný, komu se po třech letech podařilo promluvit, je televizní reportérka Donna Thompson. Spolu se záběry, pořízenými jejím týmem, je divákům celý příběh podáván prostřednictvím záznamů skypových hovorů, nahrávek z bezpečnostních i soukromých webových kamer, z operačních sálů i z výletního člunu. Smrtící parazitální nákaza, dosud čekající v hlubinách, vystoupila na povrch a začíná likvidovat nevinné obyvatelstvo. Požírá zevnitř i zvenčí, napadá kůži, vnitřní orgány, ale i mysl obětí. A nastává peklo na Zemi... Snímků subžánru "found footage" se v posledních letech vyrojilo vskutku požehnané množství, The Bay Barryho Levinsona z jejich řady přeci jen trochu vybočuje - už jen tím, že se jeho režie ujal ostřílený veterán, jenž má na svědomí záležitosti typu Rain Man, Dobré ráno, Vietname!, Vrtěti psem, Spáči či Banditi. Zvláštní je i tím, že hlavní hrdinka tentokrát není obětí, ale přeživší odvážnou vypravěčkou celého příběhu. A v neposlední řadě také tím, že ústředním zdrojem hrůzy a nositelem smrti zde není tajemný vrah v masce, neviditelná čarodějnice trousící po lese klacíčky a kameny, nebo neviditelný paranormální bubák, který v domě tříská dveřmi, vyvádí neplechy s elektroinstalací a děsí psy a nemluvňata. V The Bay totiž vraždí nepatrný vodní parazit, který...ano, který by vlastně zcela klidně mohl existovat i v reálu. Tvůrcům se podařilo do překvapivě příjemného found footage guláše zamíchat ingredience, které téměř vždy spolehlivě zachutnají: povědomou hrůzu z toho, co se může ukrývat pod mořskou hladinou, která skvěle zabírá už od dob Čelistí. Strach z nemoci, nákazy, bezbrannosti, jež je hybným motorem nejen snímků o nejrůznějších epidemiích, ale koneckonců i o zombies. Rádobyamatérské šokující záběry z různých zdrojů, rostoucí napětí, pomalu přecházející v totální paniku, geometrickou řadou narůstající počet obětí a neustálý pocit ohrožení - to vše Levinson se svým týmem smíchal dohromady a okořenil špetkou paranoi a nedůvěry k vládě (a zodpovědným orgánům vůbec), které jsou běžní občané vlastně srdečně ukradení. Přestože snímek může chvílemi působit jako podivná greenpeace-agitka, přestože záběry ruční kamery střídané se statickými záznamy z bezpečnostních kamer či hysterickými skypeovými videohovory nebudou asi pro každého tím pravým ořechovým, neměl by snímek The Bay bez povšimnutí zapadnout. Nehraje si na druhé Čelisti, Záhadu Blair Witch ani Nákazu. Nevyděsí vás k smrti, infarkt z leknutí u něj také nečekejte, na uzavřený happyend se zde nehraje (naopak si nechává prostor pro sequel), hlubokomyslných dialogů či pečlivě vypointovaného, nikdy nevyprávěného příběhu se taktéž nedočkáte. Dokonce je spíše - navzdory místy až lehkým gore scénám - thrillerem než hororem. Dá-li se o hororu říci, že je příjemný, pak je The Bay skutečně v mnoha směrech příjemným snímkem - s příjemně krátkou čtyřiaosmdesátiminutovou stopáží, s příjemně neokoukaným námětem, příjemně nevýraznými protagonisty (absence výraznějších charakterů je zde opravdu přínosem, protože hlavní roli tu "hraje" spíše atmosféra a samotný příběh) a vyvolávající příjemně plíživě mrazivé pocity, které možná nejsou nijak intenzivní, ale o to déle přetrvají. Dáte ekologickému comebacku Barryho Levinsona šanci?

Originální trailer filmu The Bay