S blížícím se Halloweenem je tu už pravidelně další nášup ságy o zlých duších a amatérských filmařích, kteří si je místo záchrany holého života natáčejí. Na rozdíl od nápadité trojky nabízí novinka jen rutinu.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Čtvrtá
Paranormal Activity je pro mě jako hrdého fanouška často haněné série zklamáním. Bolí to o to víc, že trojka sršela napětím, nápady i humorem (moje loňské dojmy
zde). Teď jsem jen útrpně čekal, kdy se konečně něco pořádného začne dít. A ono začne, ale příliš pozdě a netrvá to dlouho.
Tentokrát se z osmdesátých let přesouváme do roku 2011 k “takové normální americké rodince", kterou tvoří otec a matka ve středním věku, teenagerovská dcera a její mladší bráška. Rodiče zjevně procházejí krizí vztahu, dcera Alex (
Kathryn Newton) tráví veškerý volný čas s kamarádem Benem, který si ji neustále natáčí a umí hacknout každý computer (což jsou dvě věci, které se jim i divákům zatraceně hodí), a malý Wyatt dostane podivného, podobně starého kamaráda Robbieho. Sousedka totiž musela náhle do nemocnice a neměla nikoho jiného, kdo by se jí o dítě postaral.
Není to samozřejmě náhoda. Co bude následovat si každý, kdo aspoň koutkem oka zahlédl některý z předchozích dílů, domyslí. To by nevadilo. Co je ale horší, tvůrci zjevně rezignovali na jakoukoliv potřebu přijít s nějakými nečekanými nápady, ozvláštěním, pohráváním si s typickými prvky série, nebo aspoň osvěžujícím nadhledem.
Abych jim úplně nekřivdil, jeden nový nápad se ve filmu přeci jen objeví - v obýváku má totiž rodina nainstalovanou herní konzoli Xbox Kinect, která kvůli snímání pohybu hráčů promítá do pokoje tečky, které jsou viditelné jen na videozáznamu a tam se samozřejmě objeví i nezvaní návštěvníci domu. Kdyby bylo ve filmu obdobně zajímavých nápadů dvacet, mohla by to být zábava. Ale takhle? Stejný desátý záběr zeleně tečkované místnosti vás prostě do extáze nepřivede. Těžko říct, jestli si teď diváci budou masově pořizovat Kinect kvůli pozorování duchů. Možné je všechno.
Snímek se spoléhá na tradiční lekačky, které nemají s vytvářením skutečně hororové atmosféry nic společného. Nejhorší je, že ani těch není dostatečný počet, aby diváka držely pod krkem po celých subjektivně mnohem delších pětadevadesát minut stopáže. Když už se navíc dokodrcáme k povinnému likvidačnímu závěru, všechno se odehraje tak rychle, že když se objeví závěrečné titulky, člověk se musí ptát - a to je jako všechno? Za tohle jsem zaplatil skoro dvě stovky? Obzvlášť ti diváci, kteří měli podobné myšlenky i u předchozích dílů, by se sálům s PA4 měli vyhnout velkým obloukem.
K pozitivům: hardcore fanoušci se dočkají navázání na předchozí díly, ale označit ho nápaditým bych se tedy zdráhal.
Kathryn Newton je docela sympatická patnáctka, díky které se to celé utrpení dá přežít o trochu snadněji. Strašně rád bych v rámci vyváženosti do výčtu kladů zahrnul ještě něco dalšího, ale nic mě bohužel nenapadá...
Skalní za filmem stejně vyrazí, ale těm, co si moudře počkají aspoň na kino domácí, zatím nabízím found footage alternativu v podobě hororu kanadského (
Grave Encounters) či španělského (
Emergo). Případně doporučuji podle mě neprávem podceňované dva roky staré
Poslední vymítání ďábla. Horší než
Paranormal Activity 4 to nebude.
Český trailer filmu Paranormal Activity 4