Bývaly doby, kdy Oliver Stone dokázal tnout do živého a připomínat své rodné Americe věci, které nerada slyšela (ať už mluvíme o realistické Četě, neméně povedeném a stále aktuálním Narozen 4. července nebo třeba jen o konspiračním JFK). Jenomže poté přišla konvenčnost v podobě World Trade Center a dostavilo se velké zklamání. Dojem příliš nenapravily ani rozbředlý satirický portrét George Bushe W. a sterilní pokračování klasiky Wall Street. Teď se pokouší zaujmout dramatem Divoši. To je zpracováním údajně velmi populárního románu a vypráví příběh trojice zamilovaných lidí (dva chlapci a jedna dívka), kteří spolu žijí v příjemné symbióze. Na živobytí si vydělávají výrobou a distribucí trávy, která je nejlepší v širokém okolí. Pod palcem mají i slizkého protidrogového agenta a jejich život se zdá být víceméně bezstarostný. To se ale změní ve chvíli, kdy si na ně došlápne nedaleký mexický kartel, jemuž se činnost mladíků příliš nelíbí a rád by ji měl pod kontrolou. Nabídne jim tak lukrativní dohodu a čeká kladnou odpověď. Pánové ale odmítnou a spustí tím šňůru událostí, které mohou mít velmi tragické důsledky. Jak už bylo napsáno, máme tu čest se zfilmováním literární předlohy. A to je právě zásadním problémem snímku. Nevím, jak je to v knize, jejímž autorem je Don Winslow (který se mimochodem podílel i na scénáři), ale průvodkyní snímku je hlavní hrdinka, která si říká "O". A její charakter je bohužel dost jednorozměrný a povrchní, čímž činí své výpovědi téměř nesnesitelnými. Příliš tomu neprospívá ani její představitelka Blake Lively, která je toporná a nevýrazná. Scénáři se vůbec povedl husarský kousek - snad všechny vedlejší postavy jsou totiž mnohem zajímavější než ty hlavní, což je trochu na pováženou! Ústřední duo v podání Aarona Johnsona (který své "kickassovské" charisma asi už ztratil) a Taylora Kitsche je skutečně strašně nezajímavé. Ač se zejména druhý jmenovaný snaží, jak může, nemá zkrátka co hrát. Pokaždé, když se na plátně objeví kdokoli jiný než tito tři, začne snímek bavit. A to Johnu Travoltovi stačí jen vystřihnout dalšího ze svých slizounů způsobem, jakým jsme u něj zvyklí a všechny strčí do kapsy. Totéž platí i o Beniciu del Torovi, který si bezcitného mafiánského zabijáka maximálně užívá a je asi nejlepší z celého ansámblu a právě on zůstane v hlavě nejdéle. Standardní Salma Hayek už asi nikoho nepřekvapí. Tvůrci se navíc nesoustředí čistě na přímočarý příběh o pomstě a boji proti mafii, který už sám o sobě není nikterak originální, ale sledují také onu milostnou linii a v jednu chvíli také komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou. A upřímně řečeno to moc nefunguje. Dialogy jsou vskutku místy jako z červené knihovny a tím pádem dost fádní a často nudí. Délka sto třiceti minut se tak ukazuje přehnaná a prostříhání o minimálně dvacet minut by rozhodně neškodilo. Snímku také zoufale chybí nadsázka, humor nebo alespoň nějaká zapamatovatelná hláška, protože téma si o to přímo říká. Oliver Stone je na druhou stranu zkušený režisér a řemeslo stále ovládá na výbornou. V Divoších se snaží jít naproti mladým divákům, tudíž hojně používá kamerové filtry, zajimavě mění obrazové perspektivy, volí i zběsilý a klipovitý střih, který pochopitelně občas doplňuje roztřepaná kamera. Výsledek tak hodně připomíná práci nebožtíka Tonyho Scotta (a to i zvolenou problematikou středoamerických drogových kartelů). Objevují se tu i hodně brutální scény, které ale působí dost samoúčelně a tvůrce si je mohl, narozdíl od podobně násilných Takových normálních zabijáků, kde měly svůj pevný a jasný význam, klidně odpustit. Hlavně díky jeho umění, slušnému a poměrně svižnému tempu a vedlejším hercům přežijete sledování filmu bez větších úhon a dokonce si možná zapamatujete pár skutečně výživných scén. Pokud sledujete Stoneovu tvorbu podrobněji, dost možná se stejně jako já neubráníte dojmu, že zvolené téma prostě není pro něj. Filmař jeho formátu potřebuje látku, která nabízí alespoň minimální přesah a nese s sebou jakékoli poselství. To tady zkrátka nenajdete a ať nahlížíte na Divochy ze všech možných úhlů, vidíte jen povrchní story o povrchních lidech. A to se zdá být hodně málo. Divoši přes veškerou kritiku rozhodně nejsou špatný film. Jen při pohledu na jeho tvůrce by i méně náročný divák čekal trošku víc, než jen banální akci zabalenou do atraktivního moderního vizuálního hávu. Po odchodu z kina tak převáží spíše zklamání a neodbytný pocit, že tak ostřílený režisér, jakým Oliver Stone bezpochyby je, plýtval energií na projektu, který je od začátku víceméně pouhou jednohubkou. Dvakrát škoda.

Český trailer filmu Divoši