Příběhy mladého reportéra Tintina jsou celosvětovou senzací. Komiksové sešity belgického výtvarníka vystupujícího pod pseudonymem Hergé vycházely neuvěřitelných skoro šest desetiletí, od třicátých do devadesátých let. Na motivy úspěšné předlohy také vzniklo nespočet kreslených filmů, včetně úspěšného francouzského seriálu. Bylo jen otázkou času, kdy se o látku začnou zajímat i hollywoodští tvůrci. Naštěstí zájem projevili ti nejpovolanější - Steven Spielberg přišel s nápadem na celovečerní film již v roce 1983, ovšem autor předlohy zemřel dříve, než se oba mohli společně sejít. Do kin se tedy Tintinova dobrodružství dostávají až po dlouhých třiceti letech od prvotní myšlenky realizace. Hergé si ještě před svou smrtí Spielberga zvolil jako jediného režiséra, který by podle něj byl schopen kvality jeho díla převést do filmové podoby. S čistým svědomím můžeme konstatovat, že jeho úsudek nebyl mylný. Těžko si lze v dnešní atrakcemi přesycené době představit režiséra, který by s grácií a úctou dokázal tak láskyplně a přitom pořád poutavě zadaptovat tak náročné a hýčkané dílo, na které jeho fanoušci nedají dopustit. Jde vidět, že na projekt dohlíželi lidé, kteří mají s filmem dlouholeté zkušenosti - mimo slavného režiséra se na postu producenta (a také potenciálního tvůrce druhého dílu) objevilo jméno dalšího velikána Petera Jacksona, na scénáři se zase podíleli tvůrci jako Steven Moffat (britský seriálový hit Sherlock), Edgar Wright (Scott Pilgrim proti zbytku světa, Soumrak mrtvých) nebo Joe Cornish známý svým letošním sociálním sci-fi Útok na věžák. Ve všech složkách je tak filmu dopřána maximální možná péče, která nedovolí, aby něco nedopadlo přesně podle zamýšlených představ. Najít v tak pečlivé realizaci nějakou, byť malou formální chybičku je téměř nemožné. Spielberg navazuje přesně tam, kde skončil v devadesátých letech s Indianou Jonesem, a opět můžeme říct, že se jedná o vysoce funkční mix dobrodružství, hravé filmařiny, vtipu a brakovitého nadhledu. Po rozporuplně přijímaném Království křišťálové lebky, kde se divákům míra pokleslosti mohla zdát už příliš, se Tintin vrací k účinnému žánrovému vzorci, který se režisérovi povedlo uplatnit ve svých mnohých nestárnoucích klasikách. Film je tak jakoby přesně ušitý na míru podle jakéhosi neviditelného receptu, ale přece jen nás v mnohých ohledech dokáže upřímně překvapit. To je tak, když za kamerou sedí tvůrci, kteří milují kinematografii a nebojí se toto nadšení prolnout i do díla samotného. Ze sledování tak máte pocit, že se bavíte stejně dobře jako tvůrci při natáčení. A to se při mnoha filmech většinou nestává, když víme, jaká náročná cesta musela předcházet jejich cílům. Pro potřeby celovečerního dobrodružství byly do jednoho příběhu zpracovány rovnou tři oblíbené knihy - Krab se zlatými klepety, Poklad Rudého Rackhama a Tajemství Jednorožce. Právě podle poslední jmenované se film také v originálu jmenuje. Scenáristé dokázali tři odlišné příběhy sloučit do jednoho působivého celku tak, aby mohly naplno vyniknout hlavní prvky Hergého předlohy. Tintinova dobrodružství tak do popředí staví idealistického mladého reportéra a jeho vševědoucího psího společníka Filutu (sázím na to, že jeho plyšová podobizna bude hitem letošních Vánoc), kteří se náhodně připletou do honby o prastarý poklad. V cestě za rozluštění tajemné záhady se hlavní hrdina setkává s řadou známých postav z komiksů - jako s duem neohrabaných detektivů Tkadlecem a Kadlecem, zlotřilým padouchem Sacharinem nebo drsným, ale uvnitř čestným kapitánem Haddockem, jehož vztah k Tintinovi je ústředním motorem snímku. Nemůže chybět také spousta exotických lokací, zběsilých akčních scén nebo komediálních vsuvek, které se odklánějí od realismu v záměr grotesky. Což se naplno projevuje také na technické stránce celého filmu, který používá metodu tzv. performance capture, se kterou v poslední době hodně experimentoval Robert Zemeckis. Spielberg, Jackson a animátorské studio Weta však posunuli hranice technologie na jeho pomyslný vrchol a stvořilo tak zatím nejpropracovanější animaci v animovaném filmu. Zatímco jsme se ve Vánoční koledě nestačili divit nad prázdným výrazem postav a nedokonalou mimikou, detailnost Tintinových postav a jejich výrazů v tváři je neskutečně prokreslená, až z toho mrazí. Nabízí se zde otázka, co ještě je reálné herectví a co už můžeme považovat čistě za um animátorů. Zajímavé také je, že veškeré postavy vypadají vesměs reálně, i když se jedná o karikaturové podobizny z komiksů. Může snad existovat v reálném světě člověk, který by vypadal jako kapitán Haddock? Těžko. O to více udivuje realističnost jeho zjevu zasazená do přesně vybraného fotorealistického prostředí. Právě možnosti digitální animace dovolují Spielbergovi, aby naplno popustil uzdu své fantazii při vymýšlení nápaditých scén, které díky zvolené technologii neobsahují svrchní laťku. Když vezmeme v potaz, že se veškerý materiál natáčí v "rozměrné tělocvičně", může režisér přijít téměř s jakýmkoliv přepáleným nápadem, který by v hraném filmu za žádných okolností nemohl fungovat, ať už kvůli nemožné realizaci či omezení rozpočtem. Můžeme tak být svědky přímo rozpustilé akce, která čítá vše od automobilových honiček či lodních bitev na rozbouřeném moři po závěrečný přepálený boj s jeřáby. V každém případě si neřeknete "to už je trochu moc", ale budete si užívat, jak zajímavě a inovativně tyto scény dokáže režisér pojmout. Například honička v marockém Baggharu (což je fiktivní město z komiksu) je přímo ukázkovým příkladem dokonale dávkovaného napětí, akce a humoru lemovaného naprosto důmyslným používáním atrakcí, které hladce zapadají do struktury celé scény. Přepálenost a ignorace fyzikálních zákonů v tomto případě není na obtíž, zbývá jen jednoduché klukovské nadšení. Když navíc do všeho burácí jako vždy úderná hudba Johna Williamse, který po několikáté přichází s další variací na své dobrodružné klasiky, nelze se divit tomu, že vše funguje přesně tak, jak má. I herci byli pro své role vybráni víceméně pečlivě, a jak se lze z různých zdrojů dočíst, všichni jsou dlouholetými Tintinovými fanoušky. Hlavně titulní Jamie Bell (Billy Elliot, objevil se také v King Kongovi nebo v nedávné Janě Eyrové), který tvrdí, že se mu tímto filmem splnil sen. Do dalších rolí byli obsazeni neméně známí herci jako Andy Serkis v roli ustavičně opilého kapitána Haddocka nebo Daniel Craig jako arcizáporák Sacharin. Zajímavostí také je, že v roli nešikovných detektivů Tkadlece a Kadlece se objevili britští komici Simon Pegg a Nick Frost. Jejich vtipných průpovídek si však v kině zřejmě neužijeme, jelikož je film nasazen výsadně s českým dabingem. Ten se sám o sobě sice povedl, ale kdo by raději nechtěl slyšet Peggův břitký britský přízvuk, že?

Český trailer filmu Tintinova dobrodružství Tintinova dobrodružství tedy i po dlouhé pauze ukazují, že Steven Spielberg je nekorunovaným králem perfektně vyvážené rodinné a dobrodružné podívané. Jeho film nikdy nesklouzne k vyložené infantilnosti, naopak se zase nikdy nebere proklatě vážně, aby se u něj mohly nudit i děti. Je v něm vše, co od správného (podzimního) blockbusteru máte očekávat. Napínavý příběh, nevtíravý humor a strhující akce. Ženy se sice mohou cítit trochu ošizeny kvůli tomu, že film neobsahuje žádnou hrdinku, tudíž ani žádnou romantickou zápletku, ale co naplat, když to ve výsledku ani nejde poznat. Lepší zacházení si prostě slavný evropský komiks přát nemohl. Teď jenom, aby v kinech vydělal dost na to, aby se mohly rozjet práce na pokračování.