Filmů, jejichž hlavními hrdiny jsou nájemní zabijáci, najdeme v programech kin každoročně poměrně dost. Některé se zaměřují na akci, jiné spíše na psychologickou stránku (vzpomeňme třeba vynikajícího Američana). Se svou troškou do mlýna nyní přispívá ne příliš známý režisér Gary McKendry snímkem Elitní zabijáci. Ten sleduje osudy prvotřídního zaijáka Dannyho (Jason Statham), jenž dlouhá léta pracuje se svým kamarádem a mentorem Hunterem (Robert De Niro). Po poslední akci však pověsí řemeslo na hřebík a hodlá se věnovat rodinnému životu. Netrvá ale dlouho a jeho přítel je zadržen mocným umírajícím ománským šejkem, jehož zakázku odmítl splnit. Aby Hunterovi zachránil život, musí se Danny chtě nechtě vrátit znovu ke staré profesi. Jeho úkol je ale hodně nebezpečný - zabít tři bývalé příslušníky britských vojenských jednotek SAS, kteří se podíleli na smrti šejkova syna. Po krku mu navíc půjde nekompromisní Spike (Clive Owen), který je něco jako bodyguard členů SAS... Elitní zabijáci vychází z údajně reálného příběhu, který literárně zpracoval Ranulph Fiennes, sám bývalý člen SAS. Nebudu se tu rozepisovat o kontroverzním přijetí knihy, kterou britská oficiální místa razantně odmítla, neboť to vůbec není podstatné. Podstatné je to, že literární původ je na filmu hodně znát, což mu moc neprospívá. Jeho zásadním problémem totiž je scénář - možná se to z nástinu děje nezdá, ale celkový příběh je zbytečně složitý a dost překomplikovaný. Zároveň je ale paradoxně hodně nudný. Gary McKendry, který se na scénáři taktéž podílel, jakoby sám nevěděl, co chce vlastně natočit. Výsledkem je tak takový filmový kočkopes. Elitní zabijáci jsou trošku akčním filmem, trošku politickým dramatem a mají trošku psychologických prvků. Aby tahle směs fungovala, musel by za kamerou sedět opravdu vynikající řemeslník, který už má nějaké zkušenosti. McKendry jím ale rozhodně není. Od začátku skáče z místa na místo a servíruje množství postav a podzápletek, v nichž se nelze zorientovat. A takhle to prakticky pokračuje až do konce. Rozehrává se tu spousta osudů a děje se tu tolik událostí, že není v silách diváka všechno pořádně zpracovat a pochopit. Navíc je všechno hodně přitažené za vlasy. Rovina řekněme politická není de facto vůbec zajímavá a nechá vás zcela chladnými, což evidentně nebyl záměr. I v poměrně kritizované Syrianě se o reáliích dálného východu dozvíte o dost víc a zapůsobí to daleko emotivněji než v tomto případě. Akční sekvence, kterých je tu zoufale málo, jsou sázkou na jistotu. Natočeny jsou poměrně přehledně a když si dáte tu práci, objevíte tu i pár nápaditých choreografií. Většinou se ale jedná o běžnou a rutinní akci, která ničím nepřekvapí - ani nenadchne, naštěstí ale ani neurazí. Na skoro dvouhodinovou stopáž jí tu ale mělo a mohlo být o dost více. Nemluvě o asi třech koncích, v nichž už film působí hodně uměle natahovaně a dost šroubovaně. Co se tvůrcům povedlo na jedničku, je obsazení. Jason Statham je prostě současným bohem akce a je asi i v životní formě. Svým charismatem suverénně táhne celý film a všechny sebehloupější repliky dokáže prodat jako málokdo. I díky jeho věku není nutné bitky příliš střihat a je tak možné si ho opravdu vychutnat. Velice pozitivním faktem také je, že Robertu De Nirovi to s velikánskou bouchačkou pořád zatraceně sluší. I přes skoro sedm křížků na krku vzbuzuje velký respekt a v neposlední řadě dokazuje, že stále dovede zahrát muže, jenž je schopen bez mrknutí oka zabít. Proto je obrovská škoda, že většinu stopáže prosedí v zajetí a do pořádné akce se dostane snad jen dvakrát. Dlouholeté přátelství oběma bez potíží uvěříte a bude vás tak mrzet jen to, že se bok po boku objeví jen párkrát. Přitom jejich společné scény ukazují, jaký film mohl být, kdyby místo stárnoucího mentora nechali tvůrci unést kohokoli jiného. Ani Clive Owen není vůbec špatný a obávaného zabijáka zvládá víceméně s přehledem. Přesto je však znát, že kladnější role jsou z jeho strany přesvědčivější a propracovanější.

Český trailer filmu Elitní zabijáci Jestli stojí za to Elitní zabijáky kvůli něčemu vidět, jsou to právě herecké výkony ústředního tria. Jinak snímek bohužel nepřekvapí vůbec ničím a spíše nad ním budete nevěřícně kroutit hlavou. Tohle je totiž učebnicový příklad hodně promrhaného potenciálu.