Lví král patří k absolutním klasikám studia Disney. Jeho animátorům se jím povedlo oslovit jak děti, tak dospělé a po zásluze se setkali s komerčním i kritickým úspěchem. Navrch si z udílení Oscarů odnesli také dvě sošky za nejlepší původní soundtrack a nejlepší původní skladbu. V polovině devadesátých let, kdy se snímek ocitl na plátnech kin poprvé, si všichni mohli o technologii 3D nechat leda zdát. Po sedmnácti letech se tvůrci rozhodli, že svůj zlatý klenot opráší, kompletně převedou do populárního prostorového formátu a seznámí s ním další diváckou generaci. Pro ty z vás, kteří by snad příběh malého Simby neznali, jen krátké připomenutí. Simba je odvážné lvíče, které je ze všech stran připravováno na to, že jednou převezme po svém otci vládu nad zvířecí říší. Jediným, komu se to nelíbí, je jeho strýček Scar, jenž by rád panoval sám. Vymyslí tak lstivý plán, jak vládnoucího krále připravit o život a vinu za tento čin svalit na nebohého Simbu. Ten je pak nucen říši opustit, vydat se vstříc nehostinné džungli a pokusit se zapomenout. Jestli vám to něco připomíná, vůbec nejste daleko od pravdy. Lví král je zkrátka rafinovaná parafráze na Shakespearova Hamleta, která je vymyšlena tak dokonale, že jí bez problému porozumí i děti a dospělí se nebudou cítit uraženi. A je až s podivem, jak to celé výborně funguje i po skoro dvou desítkách let. Příběh je opravdu správně epický a velkolepý, plný krutých zvratů (alespoň pro dětského diváka), ale samozřejmě s dobrým koncem. Nejpříjemnější ale je, že morální poselství, které je dnes nutným zlem animovaných filmů a mnohdy vypadá dost lacině, je zde úplně přirozené a absolutně neruší. Humorná a vážná rovina je přesně vyvážena a s citem promísena tak, aby do sebe vše zapadlo. Film neselhává ani v dalších rovinách. Animace nezestárla ani o píď a vše vypadá, jako by bylo tvořeno před několika dny. Vytvořené prostředí africké krajiny místy bere dech a na návštěvu láká více než kdejaký cestopis. Jestli se dá říct, že ručně animované postavičky mohou podat herecký výkon, pro Lvího krále to platí beze zbytku. Zvířatům uvěříte jakoukoli emoci a i ten sebevětší cynik bude těm dobrým fandit, aby porazila ta zlá. Nic tu není nepřirozené, každý chloupek sedí přesně tak, jak má, a divákovi nezbývá než se bavit. Nepochybně ohromí také nádherný soundtrack Hanse Zimmera, který patří k těm nejlepším vůbec. Romantická a nevtíravá hudba umně využívající afrických rytmů neomrzí ani po hodině a půl a zůstane v hlavě ještě několik dní. Totéž platí také pro písně Eltona Johna, které se budou líbit i jeho odpůrcům. Zejména titulní (a oscarová) Can You Feel The Love Tonight je hitovka jako blázen. Navíc není kýčem. Bohužel šroubovaný český překlad, který se snaží vejít do původní hudby, není úplně šťastný a písně lehce degraduje, což ale zamrzí hlavně dospělého diváka. Třetí rozměr, díky kterému se film vrací do kin, není nikterak úchvatný a vynikne jen v několika momentech, přesto se mi nějakým způsobem příčí napsat, že jeho znovuuvedení je kalkul. Možná to tak je, ale tento si výjimečně nechám líbit. Mnozí z nás totiž před sedmnácti lety měli úplně jiné než filmové myšlenky a toto je jedinečná příležitost, jak si znovu vychutnat jeden z nejlepších animáků všech dob v plné kvalitě tam, kam patří - v kině. Vzhledem k jasnému zacílení je jasné, že snímek běží v kinosálech dabovaně. A právě k českému znění směřuje jediná výtka, kterou v této recenzi mám. Dabing je rozhodně nadprůměrný (co bychom za takovou kvalitu dali dnes), netahá za uši a je bez problému poslouchatelný. Jediný, s kým mám vážnější problém, je Pavel Soukup v roli Scara, který je na můj vkus až příliš slizký. Ani ten sebelepší dabing neposkytne stejný pocit jako originál, v němž znějí třeba Rowan Atkinson, Whoopi Goldberg, Jeremy Irons, ale zejména James Earl Jones (ač Miroslav Moravec je vynikající), jehož obsazení do role Simbova otce bylo symbolické a odkazovalo na jednu velmi populární sérii. Toto zkrátka dabing nenahradí.

Český trailer filmu Lví král Lví král je jedním z mála filmů, na kterých prakticky není co kritizovat. Tvůrčí tým v čele s režiséry Rogerem Allersem a Robem Minkoffem stvořil legendu, která v sobě má více emocí než kdejaký současný film. A vy neváhejte a ať už máte rodinu, nebo ne, běžte do kina a přesvědčte se o tom, že stále existují kousky, které nestárnou. Věřte, že to bude stát za to.