Před téměř 26 lety (25. února 1999) měl v českých kinech premiéru druhý celovečerní film scenáristy a režiséra Saši Gedeona Návrat idiota, který byl inspirovaný titulní postavou ze známého Dostojevského románu. Už zvolení si takovéhoto inspiračního zdroje bylo v polistopadové české kinematografii odvážným krokem. Jak známo, idiotem v Dostojevského knize byl kníže Myškin, který se po léčení ve švýcarském sanatoriu vrátil do Petrohradu, aby osudovým způsobem zasáhl do života hlavních postav knihy. To celé se odehrávalo ještě v 19. století. O více jak sto let později se Gedeon rozhodl napsat příběh zcela nový s novými postavami, do jejichž osudů vkročí nový idiot jménem František (Pavel Liška). 

Ten se podobně jako kníže Myškin vrací z léčení, aby vnesl ještě větší zmatek do už tak zamotané situace, v níž Emil (Jiří Langmajer) podvede svou přítelkyni Annu (Anna Geislerová), kterou měsíc neviděl, ale "myslel na ni každý den" s její sestrou Olgou (Tatiana Dyková). Anna zase má poměr s Emilovým bratrem Robertem (Jiří Macháček). Celá rodina spolu s Františkem se schází na Vánoce u maminky obou bratrů (Zdena Hadrbolcová) a společně oslaví silvestra na taneční zábavě, kde se milostný propletenec definitivně rozetne.

Zdálo by se, že Návrat idiota je klasická limonáda, červená knihovna, telenovela, ale opak je pravdou. Návrat idiota sice využívá půdorys milostného troj/čtyř-úhelníku, ale svým zpracováním ho dalece převyšuje. Hlavním kladem filmu je dokonale propracovaný scénář s geniálně napsanými dialogy, které připomínají rané filmy Miloše Formana. K tomu se musí přičíst citlivý Gedeonův režijní přístup a v neposlední řadě perfekně zahrané postavy všemi ústředními herci. Nejtěžší roli měl pochopitelně Liška, který svého Františka nikdy nepřehrává a při vší tragikomičnosti zůstává stále civilní. Ve velmi civilní poloze ale hraje celý ansámbl, v němž exceluje především trio Langmajer, Dyková a Geislerová. Jedině snad Macháčkova postava Roberta není tolik propracovaná a nemá tolik prostoru, aby se mohla vyrovnat ústřední čtveřici. 

Návrat idiota se po zásluze stal filmem roku 1999, když získal pět Českých lvů: kromě hlavní ceny za nejlepší film také za scénář a režii pro Gedeona, vedlejší herečku pro Geislerovou a hudbu Vladimíra Godára. Je škoda, že ho nezískali také minimálně ještě Liška, Langmajer a Dyková (tehdy ještě Wilhelmová), protože za své výkony ho dostat měli. I když to tehdy asi málokdo tušil, Návrat idiota zůstal dosud posledním filmem Saši Gedeona, který svůj chystaný třetí film s názvem Klíč ke snu nikdy nerealizoval.

Je to velká škoda, protože byl asi největším talentem, který se v 90. letech v českém filmu vyskytl a stačily mu k tomu pouhé dva snímky. Před "zimním" Návratem idiota to bylo ještě Indiánské léto. I když zůstane jeho jméno spojováno s pouhými dvěma filmy, oba jsou natolik originální a výjimečné, že se už dávno zařadily mezi to nejlepší, co tu po roce 1989 vzniklo. 

Návrat idiota