V historickém dobrodružném filmu Válečnice zasazeným do roku 1823 sledujeme příběh válečnic vedených Naniscou (Viola Davis) chránících západoafrické Dahomejské království, jemuž vládne král Ghezo (John Boyega) před nájezdy nepřátelských kmenů. Těmi, které bojovnice říkající si Agojie, bezprostředně ohrožují, jsou mužské protějšky kmene Ojo, jež vede Oba Ade (Jimmy Odukoya). Nanisca a její věrné spolubojovnice, zvláště pak Izogie (Lashana Lynch) a její pravá ruka Amenza (Sheila Atim) mají za úkol vyškolit nové bojovnice pro chystaný boj s Ojo. Nejvíce ambicí, stejně jako nekázně projevuje mladá Nawi (Thuso Mbedu).

Pro diváky hledající v tuzemských kinech alternativu k marvelovkám nebo českým komediím, je Válečnice natočená Gina Prince-Bythewovou podle scénáře Dany Stevens, který napsala podle námětu spolu s Mariou Bello, jež je i producentkou filmu, vítanou změnou. Nabízí košatý děj s prokreslenými charaktery, neokoukané exotické prostředí, výpravně a zručně natočené akční scény, špetku romantiky a silné herecké výkony nejen zkušené Violy Davis, ale i debutující Thuso Mbedu.

Ačkoliv je tento film inspirován skutečnými událostmi, není třeba se před zhlédnutím filmu zatěžovat historickým studiem. V podstatě jde o klasický filmový příběh souboje dobra se zlem a s jasně vytyčenými rolemi, což ale neznamená, že je Válečnice nutně komiksově černobílá. Naopak, jak postavy, tak i scény snímané kamerou Polly Morgan jsou vyvedeny v sytých a bohatých barvách.

V centru filmu stojí silný konflikt mezi postavami Naniscy a Oba Adeho mající kořeny v minulosti, kde je osvětlena v několika flashbacích oprávněná nenávist hlavní ženské hrdinky ke svému nepříteli. A pak je tu vztah mezi Naniscou a Nawi, který má také svou historii a logické vyústění. Hlavním lákadlem filmu jsou pak zručně natočené scény soubojů, které působí mimořádně syrově a autenticky bez použití digitálních triků. Na jednu stranu je to pro diváka plus, na druhou stranu to může být pro film i nevýhoda v tom smyslu, že dnes do kin tolik netáhne "reálná" akce jako spíše iluze filmových triků typická pro akční blockbustery, kterým Válečnice přímo není. 

Pokud bychom měli odpovědět na otázku z úvodu, pak by zněla určitě ano. Na Válečnici se vyplatí do kina zajít, protože je dělaná pro velké plátno a ve zvukové stopě nepřeslechnete ani exotické hudební motivy Terence Blancharda. Jde o výjimečný film z výjimečného prostředí, kterých se v kinech zase tak často neobjeví. Nejde o klasický oscarový snímek jako kupříkladu 12 let v řetězech, ale není to ani marvelovský trhák jako blížící se Black Panther: Wakanda nechť žije. Válečnici se daří najít zlatou střední cestu a za dvě hodiny strávené u ní se nudit nebudete.

Trailer filmu Válečnice