Neuběhly ani tři měsíce od doby, kdy měl v kinech premiéru společensky kritický dramatický thriller Roberta Sedláčka Promlčeno. Nyní vstupuje do distribuce další snímek natočený týmž režisérem, žánrově však zcela odlišný. Oddychová a zcela nenáročná romantická komedie s pejsky Řekni to psem nicméně není přímo Sedláčkovým projektem, tvůrce filmů Rodina je základ státu nebo Jan Palach byl na jeho natočení pouze najat coby zručný řemeslník. Autorkou snímku Řekni to psem je totiž Irena Obermannová, spisovatelka, dramaturgyně a scenáristka (mimo jiné i seriálů Trapný padesátky, Život je ples nebo Ordinace v růžové zahradě). Hlavní roli ve filmu pak ztvárnila její dcera Berenika Kohoutová.

Hrdinkou filmu je třicátnice Dita, která nesnáší psy. Její přítel Filip (Igor Orozovič) jí přesto jako překvapení psa pořídí, zřejmě aby oddálil debaty o plánech na dítě. Později Dita Filipa načapá se svou nejlepší kamarádkou a šéfovou (Hana Vagnerová), čímž se jí rozpadne vztah, kamarádství i práce, leč pes nakonec zůstane. Pak se ukáže, že stejnou rasu opačného pohlaví má shodou okolností i její soused Petr (Štěpán Benoni), který při své snaze dát oba psy dohromady zcela přehlédne, že i jejich páníčci by se k sobě docela hodili.

Nedávno byla v kinech i romantická komedie Srdce na dlani, v níž se jeden z hrdinů též bez vlastního přičinění nachomýtl k psovi, k němuž si navzdory počátečním rozpakům vybudoval citový vztah. Pak se ukázalo, že pohledná mladá učitelka ve školce, po níž už delší dobu pokukoval, má shodou náhod úplně stejného psa, což výrazně dopomohlo k jejich seznámení a následnému sblížení. Výhodou celé té banální historky bylo, že představovala pouze jednu ze čtyř příběhových linií, z nichž bylo Srdce na dlani spleteno.

Romantická komedie Řekni to psem vypráví o tomtéž v bleděmodrém, jen je to natažené na délku celého filmu. Už tak mimořádně předvídatelný a šablonovitý příběh plný klišé trpí v důsledku toho ještě o poznání víc než jeho konkurent na řídký, zcela nedramatický a obsahově chudý děj. Všechno podstatné je zřejmé již z traileru, který je navíc oproti filmu zhruba čtyřicetkrát kratší (snímek samotný naštěstí neobsahuje na rozdíl od upoutávky vypravěčský komentář, protože to by byl jen další hřebíček do rakve).

Sympaticky přirození hlavní hrdinové by alespoň mohli dodat některým scénám atmosféru, tu ale neustále kazí zaprvé mizerně používaná, naprosto zaměnitelná a téměř všudypřítomná hudba, která zní jak vypůjčená z hudební banky, a zadruhé časté poukazování na výrobky sponzorů, k nimž tentokrát patří zejména vysavače konkrétní firmy (v níž je Dita zaměstnaná) a hračky a doplňky pro psy od konkrétní značky (s prominentně zabíraným logem).

Režie je prakticky odvedená na autopilota a scénář je až překvapivě nenápaditý – ani ti psi v něm nejsou použiti k ničemu vtipnému nebo zábavnému (vyjma snahy o kopulování). Příznačně nevynalézavý je i závěr filmu, v němž má mít Dita coby kreativní autorka reklamních sloganů předem připravený proslov u příležitosti slavnostního otevření psího hřiště, který ale působí, jako kdyby si jeho strukturu narychlo vymyslela pět minut před svým výstupem a pak už jen improvizovala.

Snímek příliš nezachraňují ani herci ve vedlejších rolích, přestože jsou oproti protagonistům hlavních hrdinů herecky o poznání výraznější, ať už jsou jimi Veronika Žilková v roli Ditiny rozvedené matky-podnikatelky nebo Jiří Lábus a Taťjana Medvecká jako postarší pejskaři, jejichž okrajově přítomná romance bohužel není vybudována příliš věrohodně. Ve prospěch komedie Řekni to psem tak hraje nanejvýš to, že zřejmě vznikala s dobrým záměrem a že díky svému pozitivnímu vyznění nejspíš i potěší některé hodně nenáročné diváky, které podobné jednoduché romantické příběhy navzdory jejich zoufalé otřepanosti a všednosti oslovují.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Oficiální trailer k filmu Řekni to psem