Pixarovky obvykle bývají zárukou kvality. O tom svědčí i 11 Oscarů, které si filmy toho studia odnesly. V minulosti se čas od času stávalo, že studio pod vládou Disneyho impéria klopýtlo, jako tomu bylo třeba v případě pokračování Aut nebo nudného Hodného dinosaura. To už je ale naštěstí zapomenuto. Loňský Luca sice díky probíhající pandemii kasovním trhákem nebyl, ale zaujal krásným italským prostředím. Zmínit je třeba i takovou Duši, která získala Oscara za nejlepší animovaný film a v naší recenzi nejvyšší bodové hodnocení. Letos se pokusí zabojovat o přízeň nejen diváků animák Proměna, který se už podle trailerů může pyšnit zajímavým námětem a nadprůměrně kvalitním zpracováním. Na to jsme ale už u Pixaru zvyklí. A extrémně roztomilou obrovskou chlupatou červenou pandou k pomazlení!

Příběh je zasazen do Toronta roku 2002. Mei Lee je třináct let, takže s ní puberta solidně lomcuje. Oproti jejím vrstevníkům ale ctí své rodiče a hrdě se k tomu hlásí už od úvodních minut. V této nelehké době se u ní objeví jistý červený problém. I když snímek naznačuje, že by mohlo jít o běžný problém dospívajících dívek, jde o něco zcela jiného. Puberťačky se přece samovolně neproměňují v obří červenou pandu pokaždé, když jsou rozrušené. Mei ale ano. Rodinné prokletí už staletí sedá na každou ženu rodiny Lee. Mei, která bojuje s hormony, dospíváním a s příliš starostlivou matkou Ming, nastává těžké období, ve kterém se musí rozhodnout, jak se svým chlupatým problémem naloží.

Frčíme, V hlavě, Duše. Pixarovské filmy, které vytvářely zcela nové světy, v nichž příběhy nesly silné poselství. Už z trailerů na Proměnu je patrné, že snímek touto cestou tak úplně nepůjde. Je to v první řadě film o dospívání a pubertě a tomu odpovídá i celý koncept filmu. Je tak trošku rozpolcený, bláznivý, náladový - přesně jako když s puberťákem cloumají hormony. Nemusíte se ale bát, že by šlo o hloupou taškařici, ve které je jediným zdrojem humoru narážení kohokoliv do zdí, hromadné pitvoření a nesmyslné tlachání. I Proměna má to své vlastní poselství, které tentokrát tkví v rodině, síle hlavní hrdinky, vyrovnání se se sebou samým a pevném přátelském poutu. Vše naservírované decentně a zcela snesitelně a bez patosu.

Režie se ujala držitelka Oscara za nejlepší krátkometrážní film z roku 2018 (Bao) Domee Shi. Možná si vzpomenete na stárnoucí čínskou maminku, jejíž děti už odešly z domova, a tak si uplácala nové dítě, které mělo podobu obživlého knedlíčku. Ač se Proměna odehrává v kanadském Torontu, tak i přesto do ní Domee Shi přinesla něco ze své asijské kultury, což filmu sluší. A nejen z ní. Děj je časován do roku 2002, tedy do roku, kdy samotné režisérce (a také spoluautorce scénáře) bylo třináct let, tedy stejně jako hlavní hrdince Mei.

A tak se můžeme ve filmu opět setkat s hračkou tamagoči nebo celosvětově slavnými boybandy, při jejichž zpěvu fanynky omdlévají. Takové jemné a nenásilné retro je příjemné sledovat a ocení ho zejména ti, kteří si tuhle dobu v tomto věku také zažili. Velice vtipnou složkou je skupina kamarádek kolem Mei, které jsou každá úplně jiná, každá ve své povaze vykreslená do extrému a je zábavné sledovat jejich reakce na různé situace, které jim scénář hází do ruky. Občas jsem si říkal, že by mě zajímaly jednotlivé emoce v hlavách slečen, které byly perfektně zobrazeny v sedm let starém V hlavě.

 

Proměna je zábavná, vtipná, líbivá, roztomilá, má spád, umí se trefit divákovi do noty a krásně se na ni kouká. Bohužel tyhle aspekty má dnes spousta animáků, které jsou zařazovány mezi ty průměrnější. Proměna není hloupá a není ani průměrná, i když balancuje na její hranici. Pixar nasadil svými předchozími počiny laťku hodně vysoko, a proto jsou očekávání vždy velká. Proto zamrzí občasná nelogičnost v ději (kámošky se vyrovnají s proměnami Mei během několika vteřin) nebo úspora originality v ději. Pixar uměl propojit svět dětí a dospělých a dokázal pobavit obě strany. Tady se to stoprocentně nepovedlo a nadšené bude spíše mladší osazenstvo, ale ani dospělý se nudit nebude. Je to film o dospívání, přiučit se mohou tedy obě strany.

Body nahoru táhne animace, která je zase o level lepší než při posledním filmu. Obzvlášť doporučuji zaměřit se na ni při jedné kulinářské scéně. Realita a animace je v tu chvíli jedno a totéž. Proměna ale určitě stojí za vidění. Pořád převyšuje své animované kolegy o pandí hlavu. Hoďte všechny starosti za hlavu a vyražte do kina! Připravte se ale na to, že děti budou škemrat o to, abyste jim podobnou pandu také pořídili. Je totiž tááááák heboučká :) 

Český trailer filmu Proměna