Cesta k filmu, o němž tvůrci tvrdí, že není historickým dokumentem ani válečným filmem, začala už před tím, než se mnozí jeho aktéři vůbec narodili. Autor scénáře Zdeněk Mahler si ale v roce 1962, kdy příběh Lidic zpracoval poprvé v próze U zdi, nejspíš nedokázal vůbec představit, že o více než padesát let později vznikne celovečerní film. Po vydání knihy U zdi navštívil Mahlera František Saidl, který přežil vyhlazení Lidic jen proto, že si ve vězení odpykával trest za usmrcení syna. To byl první podnět k tomu, aby se Mahler k příběhu lidických lidí znovu vrátil. V roce 2000 mu vyšla novela Nokturno, kterou později přepracoval na filmový scénář. Ten byl před čtyřmi lety oceněn cenou Sazky v rámci ankety Český lev za nejlepší nerealizovaný scénář. Natočit film o této tragické události, která byla jako jedna z mála nacisty vykřičena do světa jako odstrašující případ kolaborantství (dosud existují v USA, Mexiku a Austrálii obce, které byly na protest pojmenovány Lidice), projevil už Martin Frič nebo Miloš Forman. Forman dokonce uvažoval o spolupráci s Mahlerem, ale neshodli se v tématu hlavní role, a tak vše skončilo ještě dříve, než to mohlo vůbec začít. Nakonec byl slibný projekt svěřen do rukou Alice Nellis, která sestavila štáb a pomohla vybrat hlavní protagonisty. Dva měsíce před první klapkou ji však skolila borelióza, a tak musela rozjetý vlak svěřit Petru Nikolaevovi. Toho zaujalo už Mahlerovo Nokturno a filmu se ujal více než ochotně. Nechal si kompletní obsazení kromě dvou ženských rolí - Lenku Vlasákovou nahradil Zuzanou Fialovou a Marthu Issovou Veronikou Kubařovou. Film dostal rekordní dvacetimilionový grant od Státního fondu pro podporu a rozvoj kinematografie a natáčení nakonec začalo koncem července loňského roku. Poslední klapka padla teprve v závěru dubna, kdy se dodatečně natáčel atentát na Heydricha. Jak už bylo naznačeno, Lidice nejsou dokument, ale snaží se držet historických faktů. Film nezobrazuje jen samotné zničení vesničky, vypráví i skutečný příběh, který stál na pozadí celé tragédie. Hlavní postavou je František Šíma, který se dostane do vězení za vraždu právě v době, kdy německé gestapo najde dopis, který si mylně (ono se jim to samozřejmě velice hodí) vyloží tak, že v Lidicích pobývá jeden z Heydrichových atentátníků. Dopis se stane záminkou pro operaci, kdy mají být Lidice vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na "náležité vychování". V hlavních rolích filmu se objeví Karel Roden, Zuzana Fialová, Zuzana Bydžovská, Roman Luknár, Jan Budař, Veronika Kubařová, Ondřej Novák a další. Natáčení probíhalo v celkem asi osmdesáti lokacích. Přímo pro účel rekonstrukce vyhlazení Lidic byly postaveny exteriéry a nakonec za pomoci pěti set litrů zápalné látky rozmetány na kusy. Ve snímku také účinkuje v českých podmínkách naprosto nevídaný počet (skoro dva tisíce) komparzistů. Autoři filmu si splní i sen, kterým bylo přiblížit téma Lidic dětem a mládeži - filmový plakát se údajně stane součástí učebnice dějepisu pro deváté třídy už od příštího školního roku. Ještě před premiérou se tvůrci rozhodli promítnout film přímo v Lidicích oné hrstce přeživších a jejich příbuzným. "Naším cílem je představit divákům skutečně silný snímek, který představuje pohnutou minulost Lidic na pozadí velkých osobních příběhů. Chceme, aby to byl co možná nejvíce autentický film. I proto jsme udělali tohle promítání přímo v Lidicích a přímo s lidmi, kteří mají k události osobní vztah," řekl o promítání Tomáš Vican, jeden z producentů filmu. A posledním trumfem Lidic by mohl být originální soundtrack, který napsal Michal Hrůza společně s britským multiinstrumentalistou Jamesem Harriesem. Slavnostní premiéra proběhne 31. května, v kinech ho pak budeme moci zhlédnout od 9. června. Ať už bude výsledek více než dvouhodinového snímku jakýkoliv, dá se očekávat, že se v návštěvnosti vyšvihne pěkně vysoko.