Právě s Dalím natočili krátký film Andaluský pes, který okamžitě způsobil skandál. Obsahoval slavné výjevy (například úvodní rozříznutí oční bulvy břitvou, mravence vylézající z dlaně), které na sebe vzájemně nenavazovaly, jen provokovaly. Během spolupráce na dalším filmu - rovněž surrealistickém Zlatém věku - se Buñuel s Dalím rozešli. Dalí pak film označil jako útok na katolictví a film byl zakázán. V roce 1933 pak Buñuel natočil dokumentární film Země bez chleba, v němž se držel opět svého provokativního surrealistického stylu.
Posléze přesídlil do USA, ale v Hollywoodu se mu nijak zvlášť dobře nevedlo. Chvíli pracoval v New Yorku v Muzeu moderního umění, po válce přesídlil do Mexika, které se stalo jeho druhým domovem. Zde navázal na svou filmovou tvorbu filmem Zapomenutí, který mu vynesl cenu za režii v Cannes. Film pojednával o problémové mládeži v chudých slumech hlavního města Mexika. Kromě tohoto sociálně kritického díla ale točil i tendenční nenáročné komerční snímky jako například Flamendr nebo Una mujer sin amor.
V roce 1954 natočil dvě adaptace slavných literárních předloh - svůj první anglicky mluvený a první barevný snímek - Robinson Crusoe podle knihy Daniela Defoa - a Na větrné hůrce podle knihy Emily Brontë. O rok později natočil černou komedii Zločinný život Archibalda de la Cruz, v němž hlavní hrdina touží být vrahem mladých žen. Ve filmu hrála původem česká herečka Miroslava Stern (v Mexiku uváděna pouze jako Miroslava), která v tomtéž roce spáchala sebevraždu.
V roce 1959 natočil snímek Nazarin o ctnostném knězi (Francisco Rabal), který touží žít podle Kristových ideálů, což je trnem v oku jak církvi, tak i pokrytecké společnosti. Ze stejného roku je i tendenční politické drama Horečka stoupá v El Pao, v němž svou poslední filmovou roli ztvárnil francouzský herec Gérard Philipe. O rok později způsobil skandál snímek Viridiana, který Buñuel natočil ve Španělsku, kde byl ihned zakázán. Film pojednával o mladé ctnostné jeptišce Viridianě (Silvia Pinal), která zjistí, že žít podle křesťanských ideálů není možné. Ve filmu hrál i Fernando Rey, který se od té doby stal kmenovým Buñuelovým hercem. Viridiana získala v Cannes hlavní cenu - Zlatou palmu.
O rok později natočil v Mexiku satirickou mysteriózní alegorii Anděl zkázy o skupině vysoké aristokracie, která ze záhadných důvodů není schopna opustit místnost, v níž se sešla. O dva roky později realizoval ve Francii temné psychologické drama Deník komorné s Jeanne Moreau v hlavní roli služky Celestine. Film ukazoval upadající morálku a rodící se fašizmus na francouzském venkově.
V Mexiku pak natočil středometrážní snímek Šimon na poušti pojednávající o asketovi (Claudio Brook), který se dobrovolně rozhodl žít na vysokém sloupu a musí mimo jiné odolat svodům Satana, jehož hrála představitelka Viridiany Silvia Pinal. Další filmy pak Buñuel realizoval už ve Francii. Natočil zde sérii surrealisticky laděných filmů počínaje slavným dramatem Kráska dne, v níž hlavní roli vytvořila Catherine Deneuve. Ta ztvárnila mladou vdanou ženu Séverine, kterou cosi pudí navštívit luxusní nevěstinec, kam začne docházet jako "Kráska dne". Film obsahuje četné surrealistické snové výjevy. Film obdržel hlavní cenu - Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách.
O rok později natočil epizodicky vystavěnou Mléčnou dráhu, kterou sám filmař nazval "přehlídkou herezí". V surrealisticky pokřiveném světle sledujeme putování dvou tuláků do slavného poutního místa Santiago de Compostela. Tuláci na své cestě potkávají mimo jiné Ježíše Krista nebo Satana. V té době už Buñuel uvažoval o konci filmové dráhy. K pokračování ho přemluvil francouzský producent jeho filmů Serge Silberman.
Ve Španělsku pak natočil psychologické drama Tristana, v níž Catherine Deneuve ztvárnila mladou chovanku kláštera, kterou zkazí její poručník Don Lope (Fernando Rey). Následovala fantaskní komedie Nenápadný půvab buržoazie, která pojednávala o skupince přátel snažících se někde povečeřet, což se jim ale stále nedaří. Buñuel film proložil snově laděnými surrealistickými výjevy, díky čemuž film vyzníval jako kritika církve i společnosti. Úspěch filmu pak korunoval Oscar za nejlepší zahraniční film.
Buñuel poté zrealizoval další surrealisticky laděný snímek Přízrak svobody, který měl ještě anarchističtější duch než jeho předchozí film a který znovu ukazoval pokřivený a absurdní svět, jak ho tento filmař viděl. Posledním jeho filmem se stala černá komedie Ten tajemný předmět touhy o muži jménem Mathieu (Fernando Rey), který pasažérům ve vlaku vypráví příběh o ženě jménem Conchita. Hrály ji herečky Ángela Molina a Carole Bouquet.
Rok před smrtí s pomocí svého scenáristy Jeana-Claudea Carrièra sepsal Luis Buñuel své paměti s názvem Do posledního dechu. 29. července 1983 v Mexiku umírá na cirhózu jater.
Top 10 Luise Buñuela dle Václava Limberka:
1. Nenápadný půvab buržoazie
2. Viridiana
3. Kráska dne
4. Mléčná dráha
5. Šimon na poušti
6. Andaluský pes
7. Tristana
8. Anděl zkázy
9. Ten tajemný předmět touhy
10. Deník komorné
P.S.: Film Mléčná dráha uvede dnes 22.února program ČT art ve 23:00.
