Animovaný film
LEGO® příběh 2 navazuje přesně tam, kde skončil před pěti lety první
LEGO® příběh – hrdinové Emmet a Lucy (a další) zachránili, co mohli, když v tom se jim do města snesou nestvůry z planety Duplo. Po sérii bojů následuje titulek „o pět let později“, kdy všichni žijí v post-apokalyptickém světě ve stylu posledního
Šíleného Maxe. Pak se zčistajasna objeví jakási mimozemšťanka (už ne z Dupla) s pozváním na svatbu jakési královny a unese několik postav (včetně Lucy a Batmana) na planetu, kde má ta svatba proběhnout (načež se dotyčná královna zakouká do Batmana a rozhodne se, že si vezme jeho). Emmet si tudíž složí vesmírnou loď a vydá se své přátele zachránit – a po cestě se setká s dobrodruhem a drsňákem Rexem, který se rozhodne mu v tom pomoct.
(Takže jestli jsem to správně pochopil, tak ta královna organizovala svatbu bez ženicha, pak na ni pozvala náhodné hosty, které nikdy v životě neviděla, a ženicha si vybrala až z těchto hostů, kteří navíc byli donuceni se dostavit proti své vůli.)
Věc se má tak, že první
LEGO® příběh byl nevídaným úkazem, originálním, nápaditým a hravým filmem, který nejenže uměl na mnoha místech nahlas rozesmát, ale v řadě chvil dokonce i překvapit něčím nečekaným, zejména pak v závěru, jenž dokázal celý snímek posunout ještě o úroveň výš, dodat mu nový smysl a učinit z něj rodinnou nadčasovou klasiku. Další LEGO® filmy, konkrétně
LEGO® Batman film a
LEGO® Ninjago® film, už tolik nepřekvapovaly a šlo o mnohem obvyklejší a standardnější animáky, které ale byly pořád velice výrazné a vynalézavé co do humoru i do vizuální stylizace a pořád se u nich dalo lecčemu smát nahlas.
Oproti tomu
LEGO® příběh 2 nejenže není překvapivý prakticky v ničem, ale už není ani dost vtipný, takže vyvolává nanejvýš pousmání (zdaleka nejlepší vtip spočívá v tom, že pokaždé, když hrdinové prolézají nějakou větrací šachtou, narazí tam na
Bruce Willise). Nejde jen o to, že celý děj filmu je opět nějaká metafora (tentokrát o tom, jak si starší kluk nechce hrát s Legem spolu se svou mladší sestřičkou), avšak zatímco v prvním
LEGO® příběhu jste to zjistili až na konci v epickém zvratu, tak v tomto pokračování to víte od samého začátku (a ještě je to pro jistotu průběžně vysvětlováno), ale i o to, že většinu svého humoru
LEGO® příběh 2 de facto pouze kopíruje od svého předchůdce.
LEGO® příběh 2 je zkrátka další porcí téhož, kterou akorát už nerežírovalo duo
Phil Lord a
Christopher Miller (ustoupili pouze do pozice producentů a scenáristů), nýbrž
Mike Mitchell (
Shrek: Zvonec a konec a
Trollové, ale také např.
Alvin a Chipmunkové 3 či
Deuce Bigalow: Dobrej striptér), a výsledkem je o poznání méně soudržný film a o dost menší zábava, přestože má stejně jako jeho předchůdce zběsilé tempo vyprávění a obrovskou kadenci nejrůznějších vtípků a popkulturních odkazů, meta-humor i víceúrovňový příběh, tentokrát navíc s více než jednou časovou rovinou.
Výraznější novinkou je akorát podstatně větší množství písniček a prolínání světů klučičího lega (Batman, dinosauři, superhrdinové) s legem holčičím (královnin palác, domečky se zahrádkami, svatební aréna), což ale bohužel není příliš využito k nějaké chytré a vtipné hře se stereotypy a rozdíly v dětské fantazii chlapců a dívek (možná s výjimkou macho-postavy drsňáka Rexe, který je takový frajer, že mu vesmírnou loď obsluhují ochočení velociraptoři na skateboardech a s lasery na zádech). Většina humoru je naopak směřována k obyčejné infantilitě, groteskovému křepčení a juchání (humor typu „banán uklouzává sám po vlastní slupce a hlasitě u toho padá ze schodů“).
Střet klučičího a holčičího světa je pak omezen na nepříliš zábavné kompromisy, takže třeba Batman sice neustále deklamuje, jak je temný a drsný (a kromě toho nic jiného vlastně nedělá), ale je přitom posypán lesklými flitry a navlečen do queer kostýmku, který by se jistě vyjímal v šatníku Eltona Johna nebo ještě lépe Valentina Liberaceho.
Vtipy a narážky určené dospělému publiku jsou pro děti vždy nepochopitelné, což postavy sem tam reflektují a následně otravně komentují (takže když se udělá narážka třeba na
Návrat do budoucnosti, tak se musí explicitně vysvětlit, že se to týká filmu určeného pro starší diváky). Menším dětem, jimž je určena většina humoru, bude zas dost možná činit potíže vnímat děj vzhledem k úrovni jeho složitosti i komplexnosti ve smyslu metaforického provázání s realitou (v čemž film naštěstí zůstal hravý a vynalézavý v dostatečné míře).
V každém případě je
LEGO® příběh 2 opět film hýřící nápady, barvami a akcí, animovaný je skvěle a jeho poselství o tom, že sourozenci (a lidé obecně, bez ohledu na vzájemné odlišnosti) by spolu měli vycházet v dobrém, je do něj dovedně a sofistikovaně implementováno, díky čemuž jako rodinný film plní svou funkci a děti z něj budou rozhodně nadšené (akorát dospělí budou muset určité pasáže trochu přetrpět).
Pravděpodobně by mi to celé připadalo o trochu zábavnější a stylovější, kdybych film viděl v originálním znění, protože dabing, přestože překlad je vydařený (včetně písniček), doplácí na to, že leckteré hlášky, zpěv a snaha znít hustě a cool vyznívají v českém podání poněkud křečovitě, což výslednému dojmu rozhodně nepřidává.