V animovaném filmu studia Disney Raubíř Ralf (2012) se videoherní postavička hromotluka Ralfa skamarádila s holčičkou Vanilopkou, závodnicí z arkádové hry Cukrkáry. V pokračování s názvem Raubíř Ralf a internet dojde k tomu, že Cukrkáry mají být po zlomení ovládacího volantu nadobro zrušeny, pokud se tedy nekoupí nový volant – a ten se dá sehnat pouze na eBayi. Ralf a Vanilopka se tudíž vydávají do útrob internetu…Původní Raubíř Ralf fungoval jako příjemná nadprůměrná rodinná zábava, dějově nikterak vynalézavá, leč poměrně nápaditá ve smyslu práce s humorem generovaným prostřednictvím nezměrného množství odkazů na staré videohry, což uspokojilo svou retro-nostalgií i mnohé odrostlejší (zejména mužské) diváky a herní fanoušky. Film Raubíř Ralf a internet je ale už jen průměrná rodinná zábava, protože se po svém předchůdci prakticky pouze opičí (případně i po jiných animovaných filmech), nic moc nového nepřináší a navíc má ještě o něco slabší a jednodušší děj. Na děti to bude fungovat i tak, avšak dospělí (a kupodivu i fanoušci videoher) tentokrát ostrouhají o něco víc.
Svět herních postaviček uvnitř staré videoherny, kde se to nejrůznějšími obživnutými referencemi jen hemží (ale většina z nich byla k vidění už v jedničce), je totiž po půlhodině opuštěn a nahrazen světem uvnitř internetu, kde se pro změnu odkazuje na slavné internetové weby a služby. Mimochodem, hned první věta, která ve filmu na téma internetu zazní, je: „Je nový, je jiný, a proto se ho musíme bát.“Je přitom poměrně bizarní, že Disneymu se zřejmě většinou podařilo nasmlouvat oficiální loga konkrétních firem, ale děj se v nich odehrávat už nesměl, takže ve filmu se sice mihne logo YouTube, nicméně když hrdinové chtějí nahrát video na největší video-server na světě, tak kvůli tomu navštíví fiktivní firmu „BuzzzTube“ (jejíž název zjevně vznikl kombinací stránek YouTube a Buzzfeed). Podobně se tu několikrát objeví budova s logem Google, leč pokaždé když hrdinové potřebují něco vyhledat, používají k tomu výhradně fiktivní vyhledávač „KnowsMore“.
Zdaleka nejlepší pasáž z celého filmu nastává v okamžiku, kdy se hrdinové ocitnou na oficiálních stránkách společnosti Disney, kde jsou konfrontováni s jinými postavičkami od Disneyho a Pixaru či se světem Marvelu a Star Wars (ale to opravdu jen hodně okrajově). Nejvtipnější jsou v tomto ohledu s velkým předstihem disneyovské animované princezny, přítomné v kompletní sestavě od Sněhurky po Vaianu, které si ohromně legračně utahují samy ze sebe a z různých princeznovských klišé, ale bohužel ve filmu stráví dohromady sotva čtyři minuty, což je žalostné.Pokud si ale odmyslíte všechny ty odkazy (které jsou zábavné mnohdy jen díky tomu, že je dokážete identifikovat, ne že by byly něčím skutečně legrační – princezny v tomto představují světlou výjimku), tak kupodivu nezbývá příliš mnoho dalšího humoru, který by obstál sám o sobě. Příběh to ničím nespasí – jde v něm vyloženě pouze o to, že Ralf a Vanilopka chtějí koupit ovladač (ale nevědí, že aby si mohli něco koupit, potřebují k tomu peníze) a pokusí se na jeho zaplacení vydělat natáčením videí, během čehož se Vanilopka zamiluje do promakané počítačové závodní hry a rozhodne se v ní zůstat, což otestuje sílu jejího a Ralfova vzájemného přátelství.
Dobře, ve skutečnosti se toho stane o něco víc, ale tu výše zmíněnou dějovou kostru to ničím neobohatí. Celkově se toho každopádně odehraje překvapivě málo (přesto má film skoro dvě hodiny), a to, co se v něm děje, je hrozně málo nápadité a nedostatečně využité (prostředí internetu skýtá nekonečný počet možností, přesto v něm hrdinové zavítají asi jen na sedm nebo osm lokací). Na té pasáži s natáčením videí je navíc hrozně rozčilující, že místo toho, aby Ralf a Vanilopka přišli s nějakým novým originálním nápadem na video, tak se rozhodnou jen kopírovat nejpopulárnější trendy – což je vyloženě zabiják tvůrčí kreativity a je s podivem, že animační studio Disneyho kalibru něco takového podporuje.
Navíc je možné, že svět uvnitř internetu (ztvárněný poměrně vynalézavě) je záměrně zamýšlen jako sociální satira života na síti, neb celkem zdařile reflektuje chování těch uživatelů, kteří se snadno nechají nalákat ke klikání na každou blbost a nejvíce je zpravidla pobaví ty nejprimitivnější pitomosti, přičemž jde ale o satiru velice mělkou a málo kritickou (i sebevíc dementní video film prohlašuje za ohromnou legraci a třeba Instagram stylizuje do podoby umělecké galerie), takže ve výsledku skoro není poznat, že by mělo jít o satiru. Nezbývá než doufat, že teď nepřibude na YouTube víc dětí, které se budou natáčet při jedení pálivých papriček v domnění, že tím vydělají balík peněz.Raubíř Ralf a internet je úplně standardní rodinný animák a zcela průměrné pokračování, jež využilo silné stránky svého předchůdce a akorát je zopakovalo, případně variovalo, jen s minimem přidané hodnoty navíc. Chvílemi se to dokonce blíží ještě podstatně méně povedenému Emoji ve filmu, akorát s tím rozdílem, že Disney si přeci jen dal mnohem víc záležet na tom, aby byl fikční svět uvnitř internetu soudržnější, dával větší smysl a řídil se nějakými pravidly. Zároveň je Raubíř Ralf a internet i úspěšnější v dávkování humoru a emocí, na nápaditost prvního Raubíře Ralfa nicméně nemá. Avšak nějaký krátký filmeček věnovaný výhradně Disneyho princeznám, dělajícím si legraci z vlastních stereotypů, by rozhodně na škodu nebyl.
P.S. Závěrečné titulky skýtají ještě dvě scény navíc.
P.S. Závěrečné titulky skýtají ještě dvě scény navíc.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
