Americký film Mladí zabijáci, prezentovaný jako akční thriller, natočil a napsal herec, scenárista a režisér Sam Levinson, syn slavného filmaře Barryho Levinsona (Rain Man, Vrtěti psem). Třiatřicetiletý tvůrce, jenž debutoval v roce 2011 komediálním dramatem Další šťastný den, zasadil děj snímku do amerického města Salem a vystavěl jej na příběhu osmnáctileté Lily a jejích spolužaček, které mají pochopitelně trable se školou, s rodiči i s partnerskými vztahy, ale podstatnější část svých životů tráví na spoustě sociálních sítí. Když začnou následkem datových útoků neznámého hackera zaplavovat internet soukromé soubory tamních obyvatel, uvrhne to město do stavu chaotické paranoie. A pak někdo zveřejní falešnou informaci, že tím hackerem je Lily – a touha po odplatě a lynčování na sebe nenechá dlouho čekat.
Bohužel, výše popsaná synopse není pouhým nástinem zápletky, leč zevrubným popisem asi čtyř pětin celého filmu. Ta poslední pětina je zároveň jediným místem, kde proběhnou i nějaké akční scény, tudíž rozhodně nečekejte thriller nabitý akcí. Mladí zabijáci jsou totiž převážně společenskou satirou o soukromí na internetu a o životě náctiletých Američanek ve virtuálním prostoru, která by se ráda považovala za ostrou a kousavou, ale ve skutečnosti je podobně mělká jako selfíčka modelek na Instagramu. Prostřednictvím příběhu o pětici školaček na téma obětí internetových narušitelů, kteří nabourávají online úložiště a vytahují privátní data jejich uživatelů na veřejnost, sice nastavuje zrcadlo Americe a zejména pak zhýrale oprsklému životnímu stylu její zpovykané mládeže, ale místo toho, aby jej kritizovala, tak jej podporuje a obhajuje.
Největší tragédie pak spočívá v marné snaze filmu přimět diváky k tomu, aby fandil hlavním hrdinkám, jež jsou opakovaně prezentovány jako nesympatické a namyšlené cuchty s módním vkusem luxusních prostitutek, co všechno a všechny posílají někam, ale když si někdo dovolí poslat někam je, tak brečí a tváří se ublíženě. Byť jim mnohdy nechybí charisma a výrazná osobnost, tak obojí zdárně přebíjejí namachrovanou pózou rádoby oduševnělých drsných frajerek, skrývajících pod zmalovaným povrchem vyzývavých lolitek obyčejnost a zranitelnost. Sem tam se film jejich plytkosti a prázdnotě vysmívá, ale povětšinou jim spíš nadržuje a v závěru i požehná jejich počínání a falešné sebe-prezentaci tím, že jim vtiskne do ruky zbrojní arzenál, aby jím mohly efektivněji prosazovat vlastní hodnoty a navzájem se v nich utvrzovat.
Ve finále filmu, vrcholícím v posledních patnácti minutách novodobým honem na čarodějnice (proto se děj odehrává v Salemu, mrk, mrk), se nakonec sice dočkáte pár krvavých spršek, moc hezky natočeného přepadení rodinného domu v jednom dlouhém záběru a na závěr i poněkud statické a nepříliš zábavně využité přestřelky, nicméně nejprve je potřeba se k tomu prokousat více než hodinovou dialogovou expozicí plnou jalových náhledů do vulgárního životního stylu zhýčkaných, povýšených a sebelítostivých náctiletých dívenek a jejich domnělých mouder. I tak je té akce ale příliš málo na to, aby se dala považovat za uspokojivé zadostiučinění, zvlášť když z ní hlavní hrdinky naneštěstí vycházejí jako nezlomné vítězky, a tím spíš ve filmu, který láká diváky na brutálně akční masakr a politicky nekorektní jízdu, leč ve výsledku je spíš opatrný, kompromisní a dějově rozvláčný.Ze začátku Mladí zabijáci přitom ještě dokážou slušně navnadit sebeironickou stylizací a atraktivní audiovizuální průbojností, nejde jim upřít občasná formální nápaditost a sem tam i trefně mířená myšlenka (třeba kritika pokrytců, kteří neváhají odsoudit jiné lidi za jejich soukromí bez znalosti kontextu a argumentů, a přitom mají sami co skrývat – která by však byla mnohem silnější, kdyby hlavní hrdinky nebyly stejně pokrytecké), ale to těžko zakryje celkově nesympatický obsah a přinejmenším spornou ideologii. Výsledkem je postmoderní plochá zábava vizuálně odpovídající posledním dílům Očisty, kterou ocení snad jen ti, kteří se dokáží s jejími hrdinkami identifikovat.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
