Je to už devět let, kdy do kin tehdy docela nenápadně vstoupil první John Wick, který měl být jednou z posledních poctivých žánrovek, které už se jinak točily jen pro video a později VOD. Šuskanda ale nelhala a výsledkem byla hodně slušná podívaná, které se podařilo vydělat dost peněz, rozjet celou franšízu a de facto restartovat hereckou kariéru Keana Reevese, který se chopil hlavní role. Aktuálně už startuje díl čtvrtý, od něhož jsou očekávání poměrně veliká.

John Wick je stále na útěku před mocnou Radou a rád by konečně získal svobodu, aby se mohl volně pohybovat. Nyní se mu k tomu otevřela cesta a zdá se, že by mu konečně všichni mohli dát pokoj. Jenže ještě předtím se bude muset vypořádat s mladým Markýzem, který chce ze světa odstranit nejen Johna Wicka, ale hlavně celou jeho ideu. Je tedy jasné, že John bude muset opět bojovat o holou existenci, tentokrát je ale nucen se spojit s bývalými nepřáteli a naopak se střetnout s bývalými přáteli.

Vzhledem k tomu, že jde už o čtvrtý díl celé série, nemají tvůrci potřebu zdržovat se nějakým vysvětlováním, ale diváka rovnou uvádějí do děje, dobrou zprávou budiž to, že i ti, kteří předchozí pokračování neviděli, by se měli víceméně orientovat, jen se pochopitelně budou ztrácet v teď už docela široké mytologii světa zabijáků, tajemného Hotelu i fungování Nejvyšší rady. Rozhodně by to ale nemělo zásadně bránit úplnému zážitku.

Režírující Chad Stahelski, který je u série od samého začátku, tentokrát dostal k dispozici suverénně nejvíc peněz a vyměřil suverénně nejdelší stopáž. Obojí je na výsledku znát, což je na jednu stranu dobré, na tu druhou ale o něco horší, protože se začíná zdát, že autor už nad svým dílem ztrácí nadhled a pomalu, ale jistě se stává obětí vlastních ambicí. To ale určitě neznamená, že výsledkem by byl nějaký nabubřelý nebo vysloveně špatný počin, ba naopak si udrží laťku hodně vysoko a fanoušci mohou diskutovat, kam až je možné v zobrazování samotné akce zajít.

Té je tu opravdu hodně a je pochopitelně nedílnou součástí franšízy. Díl od dílu se její zobrazování dost proměňuje a v aktuálním pokračování už se dá naplno mluvit o tzv. akčním baletu, jehož velkým průkopníkem byl legendární John Woo. To tedy znamená, že všechny bitky mají precizní a propracovanou choreografii a sledovat je je skoro až estetický a těžce umělecký zážitek. V aktuálním dílu je hned několik epických bitev, z nichž k těm nejpovedenějším určitě patří hned ta úvodní v tokijském hotelu a naprosto dokonalá přestřelka u Vítězného oblouku v Paříži, která svou vysoustružeností zcela bere dech. 

Celé to navíc vypadá ohromně "sexy", protože vizuál je vypiplaný do nejmenších detailů a právě u zmíněné úvodní bitky v Tokiu vyniknou krásně zvolené lokace a vskutku nádherná kamera, která si vychutnává celou barevnou škálu a výborně si hraje se světlem prostupujícím skleněnými deskami, navíc dokáže zprostředkovat až autentický zážitek. Velmi podobně na tom je i přestřelka zabíraná ze shora dronem, která svým laděním, záběrováním, tempem, velkou brutalitou i hudebním podkresem připomíná videohru.

A paradoxně právě na akci je nejvíce poznat smrtící stopáž atakující tři hodiny, neboť všechny scény jsou extrémně dlouhé, po chvilce logicky sterotypní a ke konci až ubíjející, což je malinko škoda, protože se tím divákům lehce odcizuje. Zároveň je potřeba počítat a smířit se s tím, že zatímco u prvních dvou dílů se tvůrci snažili o jakous takous realističnost, tak u těch posledních na toto rezignovali a John Wick: Kapitola 4 je v tomto úplně nejdál, což znamená, že hlavní hrdina bez větších zranění přežije několik drsných pádů z okna, několik sražení autem i několik dost tvrdých a brutálních pádů ze schodů, případně dochází k tomu, že při bitce na diskotéce odehrávající se uprostřed parketu nezúčastnění návštěvníci dál tančí, jako by se kolem nich nic nedělo.

Samotný příběh pak není extra propracovaný, zároveň ale není úplně jednoduchý a je vidět, že autoři mají sami přehled ve své vlastní mytologii a nějakých nelogických jednání se v nich najde naprosté minimum. Keanu Reeves v hlavní roli je zcela spolehlivý a svým charismatem strhne od počátku, jeho hlavním protivníkem by tedy měl být Bill Skarsgård, ten je tu ale velmi málo a není tak výrazný. Mnohem zajímavější je výborný Donnie Yen, jehož souboje patří k těm nejatraktivnějším, jen škoda, že s motivem jeho slepoty se chytře pracuje jen na začátku a postupně už přebírá vládu jakási "nadpřirozenost", s níž dokáže přesně odhadnout, kde stojí a jak se pohybuje jeho protivník. Za zmínku nepochybně stojí i komická etuda Scotta Adkinse, jehož postava patří k tomu nejvtipnějšímu a nejzábavnějšímu z celého filmu.

John Wick: Kapitola 4 není nejlepším dílem série (tím zůstává ten předchozí), určitě ale fanoušky nezklame a nabídne dost možná vůbec nejlepší akční scény, které letos v kinech uvidí. Rozhodně ale měl být o několik desítek minut kratší, protože zejména v pomalém úvodu se dost táhne a není tak zajímavý. To ale na tom, že na konci roku se bude objevovat v žebříčcích toho vůbec nejlepšího, co kina přinesla, nic nemění.

PS: Ačkoli je snímek elegantně a stylově zakončen a celou sérii by tak mohl uzavřít, další díl už je naplánovaný na rok 2025.

Oficiální český trailer filmu John Wick: Kapitola 4 / John Wick: Chapter 4