Napadlo vás, co všechno by se dalo s životem počít, kdybyste dovedli lépe zužitkovat váš potenciál? A co teprve kdybyste mohli plně využít váš mozek, který prý člověk běžně zaměstná stěží z jedné pětiny? Hlavní hrdina thrilleru Všemocný si to na vlastní kůži vyzkouší a žánrové zařazení snímku naznačuje, že mu to nepřinese jen sladké ovoce poznání. Eddie Morra byl obyčejným loserským rádobyspisovatelem, kterého už dál nemůže tolerovat vydavatelka ani přítelkyně. Náhodou na ulici narazí na bratra své bývalé manželky a ten mu nabídne zázračnou pilulku. Po jejím spolknutí neuvidí matrix, ale dokáže "zapnout" svůj mozek na plný výkon, vzpomenout si na všechno, co kdy zažil, viděl či četl, a využít to, ďábelským tempem se učit a zpracovávat nové informace. Kupodivu mu to zvyšuje i inteligenci sociální. Po probuzení je ale zpátky jeho staré já, mozek stále stejně otupělý a prázdný. Eddie chce další pilule. Každý by chtěl. Po bratrovi jeho ex ale někdo zjevně jde a brzo se Eddie ocitá v bytě s jeho mrtvolou. Prášky se mu ale naštěstí podaří před blížícími se policajty zachránit a vydává se tak na cestu poznávání hranic svých možností. Půjde nejen o peníze a lásku bývalé přítelkyně, ale taky o život. Na Všemocném jsou nejlepší dvě věci - ústřední nápad a dynamické, vizuálně nápadité pojetí režiséra Neila Burgera. Ale popořadě. Snímek vznikl podle románu irského spisovatele Alana Glynna The Dark Fields. Z krátkého popisu děje na Wikipedii je zřejmé, že šlo o ještě temnější a provokativnější záležitost, ale onen originální a nosný nápad se filmařům zabít naštěstí nepodařilo. Ano, zápletka za milion by se dala nejspíš rozvíjet ještě rafinovaněji a překvapivěji. Taky můžeme spekulovat, jestli by člověk s podobným darem zacházel jako náš hrdina - tudíž snažil se urvat jen co nejvíc peněz a moci. Něco mi ale říká, že nejspíš ano. Stejně tak jisté dějové prvky a postavy jsou už dost okoukané a v ideálním filmu by byly nahrazeny něčím neotřelým a finále by završila nějaká razantnější pointa... Ale nebuďme nevděční, Všemocný toho nabízí i tak dost. Režisér Burger se totiž rozhodl zprostředkovat divákovi pocit vzrušení hlavního hrdiny z povzbuzujícího prášku, případně jeho umrtvení v okamžiku, kdy mu došel, i filmovými prostředky. Hned na úvod se rozběhneme ulicemi města, kamera zběsile prolétává okny několika za sebou jedoucích aut a uhání vpřed jako šílená, čehož si ještě užijeme víckrát. Nadopovaný hrdina se na plátně objevuje několikrát současně, jeho vnímání je simulováno záběry "rybím okem", kamera provádí všemožné prostocviky, obraz se třese a rozpíjí v rytmu hudby atd., to vše doprovázeno energickým elektronickým soundtrackem. Hrdina v rauši zahalí celé plátno do zlatavého odstínu, naopak v útlumu svět zešedne. Herecky nejde o žádný velký koncert, hlavní hrdina potřebuje především charisma, kterým Bradley Cooper, známý hlavně z Pařby ve Vegas a A-Teamu (bude z něj opravdu hvězda?) a nahrazující původně plánovaného Shiu LaBeoufa, disponuje v míře více než uspokojivé. Stejně tak De Nirovi stačí, aby byl. A on je. Všemocný je filmová jízda na řetízkáči a ještě k tomu docela chytrý snímek, který sice vlastní potenciál určitě nevyždímal na sto procent, ale nabízí dvouhodinovou energickou zábavu v moderním a slušivém hávu. Z kina jsem odcházel nabitý a v dobré náladě. Dopřejte si to taky.