Následoval thriller z temného zákulisí světa pornofilmů Naostro a poté natočil svůj dosud komerčně nejúspěšnější snímek Americký gigolo s mladým Richardem Gerem. Když píšu "komerčně nejúspěšnější", tak to neznamená, že šlo o nějaký převratný úspěch. Americký gigolo vydělal 22,7 milionů dolarů, což je na dnešek s příhlédnutím k inflaci asi 73 milionů. Takže ani na dnešní poměry žádný závratný úspěch. Žádným dalším filmem, a že jich od té doby Schrader natočil dost, se těmto číslům ani trochu nepřiblížil. Z jeho dalších snímků mělo menší úspěch akorát hudební drama Světlo mého dne s Michaelem J. Foxem a drama Utrpení s oscarovým výkonem Jamese Coburna ve vedlejší roli.
Schrader přesto točí stále dál, i když jeho filmy jsou vyloženě okrajová záležitost, a v Americe na ně nikdo nechodí. Jeho filmy tak ocení především jen jeho skalní příznivci nebo artoví diváci na festivalech a v klubových kinech. Jeho posledním snímkem, který režíroval, je kriminální thriller Prokletý kšeft o trojici bývalých vězňů, kterými jsou Troy (Nicolas Cage), vzteklý pes (Willem Dafoe) a Diesel (Christopher Matthew Cook). Těm dohodí job "Řek Greco" (sám režisér). Trojice má unést roční dítě a potom se podělit o výkupné. Riskantní fuška se samozřejmě pěkně zvrtne.
U Dog Eat Dog je klíčové jméno autora předlohy, kterým je Edward Bunker, kterého asi nejvíc proslavila účast v debutu Quentina Tarantina Gauneři, kde si zahrál pana Modrého. Bunker se "proslavil" jako nejslavnější zločinec, který pověsil svou násilnickou minulost na hřebík (mnoho let života strávil za mřížemi a dobře tedy znal vězeňské prostředí) a vrhl se na dráhu spisovatele. Podle jeho první knihy "No Beast so Fierce" byl natočen film Na svobodě. Napsal scénář k vězeňskému "escape movie" Splašený vlak a další knihu, podle níž bylo natočeno vězeňské drama Věznice. Konečně podle jeho třetí knihy natočil Schrader Dog Eat Dog, k němuž ale scénář nenapsal on, ale Matthew Wilder.
Dog Eat Dog, podobně jako většina ostatních Schraderových filmů, vyšinutý, temný, zvrácený, úchylný a komický, rozhodně není určen pro většinového diváka, který hltá moderní akční spektákly nebo romantické snímky nebo filmy, na kterých "se chce jen pobavit". Pokud nejste vyloženě trochu vyšinutí, pak vás Dog Eat Dog bavit nebude a ani se na něj nepokoušejte dívat. Pokud nehledáte ve filmech morální hrdiny, kteří vedou překladný život, a který si dokážou odnést morální ponaučení a změnit svůj život k lepšímu, pak je naopak Dog Eat Dog filmem pro vás. Ve filmu nejsou žádní kladní hrdinové, všichni jsou více či méně vyšinutí.
Nejvíce vyšinutý je emocionálně narušený psychopat Šílený pes. Dafoe tu vytvořil další ze svých působivých portrétů psychopatů/loserů, které mu jdou levou zadní. Na rozdíl od své nejpůsobivější záporácké postavy, kterou je odpudivý Bobby Peru ze Zběsilosti v srdci, je ale Šílený pes zároveň postavou, která svým způsobem kromě odporu vzbuzuje i soucit a lítost, tím se od "čistokrevného" zla v podobě Perua liší. Cage, který si zahrál i v předchozím Schraderově snímku Poslední šance na pomstu, také nemá výraznější problémy s portrétem postavy, pohybující se na špatné straně zákona a odvádí svůj standardní - tak na 60% - herecký výkon. Nejméně hvězdný z tria je Cook, který příhodně doplňuje tuto trojici zoufalců (míněno postav).
Dog Eat Dog není filmem pro všechny ani pro každého, což jsem se snažil neustále dokola vysvětlovat. Podívejte se na něj jen v případě, že víte "vo co de". Pokud vám nic neříká jméno Schrader nebo Bunker, tak to pro vás bude ztráta času. Líbit se vám tedy tutově nebude. Za sebe ovšem řeknu, že jsem byl spokojený. Podobný typ filmů mi nevadí a mě skvěle bavil. Obávám se ale, že budu sám.