Již v nich se ukázalo další Formanovou směřování, které vyvrcholilo v jeho následujícím, debutním celovečerním snímku Černý Petr o mladém učni Petrovi (Ladislav Jakim), pracujícím v místní samoobsluze (natáčelo se právě v Kolíně), majícím za úkol chytat nepoctivé zákazníky. Jeho dalším snímkem byly ve Zruči nad Sázavou natočené Lásky jedné plavovlásky o mladé dělnici Andule z textilní továrny, kterou hrála sestra Formanovy první ženy Jany Brejchové Hana, která hledá toho pravého. Na zábavě se seznámí s mladými pianistou Mildou (Vladimír Pucholt), za nímž se pak vydá do Prahy. Tento film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film v roce 1967, Oscara ale nezískal.
Jeho československá éra pak vyvrcholila satirickou veselohrou Hoří, má panenko, jeho prvním barevným filmem, který Forman natočil ve Vrchlabí v Podkrkonoší v autentickém prostředí společenského sálu s celou řadou místních dobrovolných hasičů a také se svými dvěma oblíbenými herci z předchozích filmů Janem Vostrčilem a Josefem Šebánkem. Na jeho scénáři také kromě Formana a Passera spolupracoval Jaroslav Papoušek. Také za tento snímek byl Forman nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ale i zde mu Oscar unikl. Bylo to rok potom, kdy Oscara v této kategorii získal Formanův mladší kolega Jiří Menzel a jeho celovečerní debut Ostře sledované vlaky.
Tím se nečekaně brzy uzavřela Formanova československá tvůrčí éra a Forman se tak trochu nechtěně stal americkým režisérem, když se po "výletu" do New Yorku do ruskými tanky okupované vlasti už nevrátil. Jeho americký debut, generační výpoveď Taking Off, v níž mísil své dokumentární postupy z Konkursu, ale dopadla bídně a Formanova další tvůrčí kariéra byla prozatím pozastavena. Spásu nakonec Formanovi přinesla kniha Kena Keyseho Vyhoďte ho z kola ven, kterou kdysi Formanovi poslal Kirk Douglas.
Nakonec to byl jeho syn Michael, tehdy mladý producent a začínající herec a nezávislý producent Saul Zaentz, se kterými Forman realizoval svůj legendární Přelet nad kukaččím hnízdem, alegorizovaný nadčasový příběh o moci, zasazený do prostředí psychiatrické léčebny, se kterým Forman poprvé pokořil hvězdný Hollywood, když za něj získal všech pět hlavních Oscarů - za nejlepší film, režii, herce, herečku a adaptovaný scénář. To se předtím povedlo jen filmu Stalo se jedné noci a po něm už jen Mlčení jehňátek.
Forman se po tomto úspěchu opět na pár let odmlčel, aby se vrátil s filmovou adaptací slavného broadwayského muzikálu Vlasy, který pojal jako oslavu mládí a života a protiválečnou obžalobu. Dodnes je působivá závěrečná pointa filmu, při níž si ústřední dva hrdinové filmu Claude Bukowski (John Savage) a Berger (Treat Williams) "prohodí" role a Berger místo Clauda narukuje do Vietnamu. Ve srovnání s "Přeletem" byly ale Vlasy Američany přijaty o dost vlažněji, a to jak komerčně, tak i kritikou.
Po Vlasech se Forman pustil do adaptace E. L. Doctorowa a jeho knihy Ragtime, podle níž natočil stejnojmenný film o mladém černém pianistovi zasazený do světa společenské smetánky v New Yorku na počátku 20. století. Ragtime byl nominovaný hned na osm Oscarů (sám Forman ale nominován nebyl), ve výsledku ale nakonec odešel s prázdnou. Oscarové nominace se ale dočkal Miroslav Ondříček za kameru.
Po částečném zklamání s Ragtimem si ale Forman vše vynahradil s následujícím Amadeem, adaptací divadelní hry Peter Shaffera, který byl dokonce ještě úspěšnější než Přelet nad kukaččím hnízdem. Forman se při jeho natáčení po letech vrátil do Československa, kde svůj příběh o fiktivním konfliktu mezi Mozartem (Tom Hulce) a žárlivostí sžíraném Salierim (F. Murray Abraham) natáčel. Z jedenácti nominací na Oscara jich Amadeus získal osm a Forman svého druhého za režii. Za kostýmy byl oceněn Theodor Pištěk ml.. Bohužel Ondříčkovi Oscar za kameru znovu unikl.
Po Amadeovi si Forman dal opět delší tvůrčí pauzu a vrátil se až o pět let později s neúspěšnou adaptací Nebezpečných známostí Choderlose DeLaclose nazvanou Valmont, v níž se v hlavní roli představil tehdy ještě neznámý Colin Firth. Třetí oscarovou nominaci za režii (ale bez sošky) si Forman vysloužil za životopisné drama o porno magnátovi Larry Flyntovi Lid versus Larry Flynt, které pojal jako boj za svobodu projevu zaručený prvním dodatkem Ústavy Spojených států. Velké herecké příležitosti se tu dočkali Woody Harrelson a Courtney Love.
O tři roky později natočil další životopisné drama o jiné kontroverzní postavě americké historie, kterou byl komik a mystifikátor Andy Kaufman. Muž na Měsíci byl zase velkou hereckou příležitostí pro komika Jima Carreyho, který se kongeniálně převtělil do postavy Kaufmana i jeho "zlého" alter ega Tony Cliftona. Carrey za něj získal Zlatý glóbus a Forman Stříbrného medvěda za režii v Berlíně.
Formanovým posledním celovečerním snímkem tak dosud zůstává historické drama Goyovy přízraky s Javierem Bardemem, Natalií Portman a Stellanem Skarsgårdem v roli Goyi. Forman se ještě několikrát vrátil do Česka, aby například v roce 2009 dohlédnul na novou adaptaci muzikálu Dobre placená procházka, jinak ale žije v ústraní na farmě v Connecticutu se svou třetí ženou Martinou Zbořilovou.
I kdyby už Miloš Forman nic dalšího nenatočil, už dnes je suverénně nejznámějším a nejslavnějším českým filmovým režisérem a opravdovou legendou.