V pokračování Santa je pořád úchyl se vrací nejen Billy Bob Thorton, ale i černošský lilipután Tony Cox coby jeho kumpán a dokonce i Brett Kelly, který v jedničce ztvárnil Thurmana, desetileté tlusté děcko, jež k věčně negativně naladěnému Williemu citově přilnulo v domnění, že jde o skutečného Santa Clause. Teď je sice víc jak dvakrát starší, ale zůstal mu buclatý nevinný obličej, dětská naivita i extrémní nedůvtipnost pohybující se silně za hranicí imbecility.
Jinak se ale změnilo skoro všechno – režiséra Terryho Zwigoffa nahradil průměrný řemeslník Mark Waters (Protivný sprostý holky, Pan Popper a jeho tučňáci), z úlohy producentů odpadli bratři Coenové, za scénářem, kamerou i hudbou stojí tentokrát úplně jiní lidé a podstatných novot se dočkalo i obsazení. Moc se nezměnila akorát politicky nekorektní atmosféra stojící především na tom, že hlavní hrdinové se chovají urážlivě a obscénně, kašlou na všechno a na všechny a z Vánoc mají krutou legraci.
S tím se však pojí skutečnost, že komedie Santa je pořád úchyl se za těch dvanáct let vůbec nikam neposunula v humoru, a pokud ano, tak jedině k horšímu. Billy Bob Thorton je opět skvělý, ale Willieho opilecké výstupy už moc k popukání nejsou, tudíž zůstává jen několik ostrých narážek na liliputány, které obvykle zafungují. Většina ostatních vtipů ale není moc dobrá (nebo spíš není vůbec dobrá) a je jen a pouze oplzlá, což je v některých momentech dokonce krajně nepříjemné. Nejvděčnější postavou tak zůstává nesmělý a od reality poněkud odtržený Thurman, jehož absurdní chování a dadaistické hlášky jsou v tom všem okolním marasmu ještě celkem zábavné.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
Český necenzurovaný trailer k filmu Santa je pořád úchyl
Děj je o tom, že Willieho máma (držitelka Oscara Kathy Bates) dá svého syna a jeho kumpána znovu dohromady a oznámí jim plán spočívající v obrání dobročinné charitativní organizace o dva miliony dolarů. K té loupeži ale dojde samozřejmě až v úplném závěru filmu a celé je to stejně jen záminka pro slepení více či méně nemravných scének do jednoho celku, přičemž jakýkoli náznak nově vznikající podzápletky je po chvíli zahnán do autu:
- Na první pohled cudná ředitelka té charitativní organizace (Christina Hendricks) začne za zády svého manžela s Williem souložit, ale nic z toho.
- Manžel oné ředitelky zas tajně spí se svou sekretářkou a zpronevěřuje peníze určené na charitativní účely, ale nic z toho.
- Willieho kumpán se zřejmě zamiluje do šéfky ochranky, ale nic z toho.
Relativně novátorsky působí akorát snaha filmu jít zásadně proti vánočnímu poselství o rodinné pospolitosti, ale to je tak všechno. Jinak se Santa je pořád úchyl líně veze v kolejích svého předchůdce, leč co se dalo považovat za relativně originální před dvanácti lety, je dnes už bohužel značně vyčpělé. A být za každou cenu vulgární, kupit na sebe sexuální narážky a předpokládat, že to bude automaticky vtipné, už zkrátka nestačí.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]