10. The Doors
Rok 1991 zastihl Olivera Stonea ve vrcholné tvůrčí formě, čehož dokladem budiž hned dvojice filmů, které zvládnul v jednom roce natočit. S přihlédnutím k jejich kvalitě je to vskutku obdivuhodné. Mezi desítku nejlepších Stoneových filmů myslím můžu zařadit hudební životopisný snímek The Doors o frontmanovi legendární rockové kapely The Doors Jimu Morrisonovi, kterého tu bravurně ve svém životním výkonu vystřihl Val Kilmer. Zdá se mi neskutečné, že nebyl za svůj (nad)životní výkon, kdy se doslova stal Jimem Morrisonem, ani nominován na Oscara. Tady "Akademici" tedy vážně pochybili. Stone nenatočil nudný biopic, který staví pietu zesnulému zpěvákovi, ale provokativní a živelný portrét zpěváka a umělce, který měl jistě důležitý vliv na mladého Stonea, který byl Morrisonovým generačním současníkem. 
9. U-Turn
S filmem U-Turn si dal Stone takovou menší tvůrčí "odbočku", která byla nicméně mimořádně povedená a zábavná. Ačkoliv film nemá žádné "vážné" umělecké ambice a jde svým způsobem o "zbytečnost", je to tak skvěle zfilmované, že nemůžu než U-Turn do výběrové topky zařadit. Jde o zhmotnělou noční můru, která postihne hlavního hrdinu, hazardního hráče Bobbyho Coopera (skvělý Sean Penn), který ke své smůle zabředne mezi lidmi a postavami, které byste nechtěli potkat ani ve snu. Ve vedlejších rolích obyvatel arizonského zapadákova jménem Superior exceluje celá řada známých herců jako Billy Bob Thornton v roli šíleného automechanika, Joaquin Phoenix jako žárlivý přítel své flirtující přítelkyně Claire Danes, šerif Powers Boothe, násilnický Nick Nolte a jeho incestní vztah s ženou/dcerou a místní sexbombou Jennifer Lopez a nakonec i slepý prorok Jon Voight, ti všichni se ve Stoneově brutálně černé komedii pěkně vyřádili. 
8. Noční talk show
To snímek z roku 1988 Noční talk show je ze zcela jiného soudku. Stone s ním také mezi diváky a komerčně narazil, protože drama natočené podle rozhlasové hry Erica Bogosiana, který si zahrál hlavní roli moderátora a rozhlasového komentátora své noční show, nebylo tím, co od něj chtěli diváci vidět. Snímek natočený mezi jeho mnohem úspěšnějšími kousky Wall Street a Narozen 4. července tak bohužel neprávem zapadnul. Přitom je to podle mě jeden z jeho nejlepších filmů. Pokud jste ho ještě neviděli, rozhodně si ho dejte. Jde o velmi silný a nevšední snímek, který patří zároveň k těm nejméně doceněným režisérovým dílům. 
7. Wall Street: Peníze nikdy nespí
Zatímco Wall Street z roku 1987 je standardní osmdesátkové drama, které kromě oscarového výkona Michaela Douglase v roli "nejnechutnějšího filmového hrdiny všech dob" Gordona Gekka není ničím pozoruhodné, jeho mnohem méně ceněný sequel, kterým se Stone pokusil vzkřísit svou upadající filmovou kariéru, Wall Street: Peníze nikdy nespí je daleko lepší. Přitom to zpočátku vypadalo, že se Stone jen chystá parazitovat a ještě něco vytěžit ze slávy a pověsti původního filmu. Výsledek, který většina očekávala jako tragický, byl naopak vynikajicí a Stone dokázal učinit i z tak nesympatické postavy, jakou byl Gekko v prvním díle, skoro lidskou postavu, kterou může i normální člověk pochopit. Jako schopný nástupce postavy, kterou hrál v jedničce Charlie Sheen, se ukázal Shia LaBeouf. Druhý Wall Street se zkrátka povedl lépe, než se čekalo a osobně ho považuji za lepší než původní film. 
6. Takoví normální zabijáci
Takoví normální zabijáci jsou zřejmě nejkontroverznějším Stoneovým kouskem. Na jedné stránce je tu dechberoucí formální stránka, kde se ukázal jako filmař, který patří k těm největším mistrům filmové řeči. Na straně druhé tu je příběh, který je zcela otevřeně amorální a otevřeně glorifikující násilí jako cool zábavu, která nemá se skutečným násilím naprosto nic společného. Stone tímto filmem naštval i tvůrce předlohy Quentina Tarantina, který je autorem námětu, který tvrdil, že Stone jeho nápad zprasil. Znovu však to, jakým způsobem to Stone "zprasil", je natolik originální, jedinečné a filmařsky dechberoucí, že to převládne vše ostatní. Když k tomu navíc připočtete životní výkony obou hlavních představitelů Woodyho Harrelsona a Juliette Lewis a úžasného Tommyho Lee Jonese ve vedlejší roli, jde o snímek, který nemá v dějinách kinematografie obdoby.
5. W.
Životopisný portrét kontroverzního amerického prezidenta George W. Bushe, kterého mnozí vidí jako nejhoršího amerického prezidenta v dějinách, který Stone nazval jednoduše W., je překvapivě kvalitním kouskem, který podobně jako Wall Street: Peníze nikdy nespí patří k tomu nejlepšímu z pozdního Stoneova tvůrčího období. W. je třetím "prezidentským" filmem po předchozích portrétech JFK a Nixon. Jenže zatímco Nixon je natočen až příliš konvenčně, W. je neobyčejně dynamickou a přitažlivou záležitostí, v níž velmi přijemně překvapil Josh Brolin v hlavní roli, který dokázal, že je nejen pohledně vypadající, ale i dobrý herec. Točit film o stále živém a v myslích lidí tak živoucím a nenáviděném politikovi bylo riskantní, ale právě takovéto výzvy dokáží občas Stonea vyprovokovat k působivým výsledkům, jako v případě W. 
4. Narozen 4. července
Narozen 4. července je druhým dílem Stoneovy válečné trilogie reflektující jeho osobní zkušenost z války ve Vietnamu. Na rozdíl od syrové Čety se tu Stone zaměřuje na emocionálně vypjatý příběh o následcích války na případě válečného veterána Rona Kovice, kterého si zahrál mladý a ambicózní Tom Cruise, jenž tu předčasně předvedl jeden ze svých životních výkonů. Stone měl s oběma "vietnamskými" eposy velký úspěch u diváků a kritiky, především u Američanů, jichž se toto válečné trauma osobně dotklo a tím pádem na něj dobře slyší. Pro nás ostatní je tento snímek působivý, i když místy docela kýčovitý (díky Cruiseovi, který občas až příliš tlačí na pilu), což ho trochu sráží. I tak patří ale k jeho divácky nejoblíbenějším kouskům a Stone za něj získal svého druhého Oscara za režii. 
3. Salvador
Salvador natočil Stone ještě před Četou, respektive měl premiéru před Četou a američtí diváci ho naprosto ignorovali. Pro ně příběh novináře (James Woods), který v roce 1980 reflektuje občanskou válku v středoamerickém Salvadoru, nic neznamenal. Příběh se jich netýkal a tak ho ignorovali. Salvador je přitom skoro stejně tak působivý a silný jako Četa. Alespoň si ho všimla oscarová Akademie, která ho odměnila dvěma nominacemi pro Woodse pro nejlepšího herce a Stonea za scénář. Stone jím dosáhnul svého prvního vrcholu a dokázal, že politické drama je a bude jeho domovským žánrem. 
2. JFK
V roce 1991 natočil Stone vedle The Doors ještě jiný životopisný snímek o jiné důležité personě americké historie, o prezidentu známém jako JFK, tedy Johnu Fitzgeraldu Kennedym, který byl zastřelen atentátníkem Lee Harweym Oswaldem 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu. A nebo nebyl? Právě na to, že Kennedyho možná nezabil (jen) Oswald (Gary Oldman), se zaměřuje tříhodinový strhující epos režiséra, který byl kvůli svým filmům označován za muže, který bdí nad politickým svědomím Ameriky. Pravdu o Kennedyho smrti se z filmu sice nedovíme, zato jeden z nejlepších Stoneových snímků si po tři hodiny dosytosti užijeme. Kromě modelového klaďase Kevina Costnera v roli prokurátora Jima Garrisona si užijeme i skvostných vedlejších výkonů, především od Joea Pesciho a Stoneova oblíbence Tommyho Lee Jonese, který si vysloužil oscarovou nominaci za roli milionáře Claye Shawa. JFK je znovu dokladem Stoneovy jedinečně geniality v používání všech možných filmových nástrojů, za což byl v tomto případěm oceněn Oscarem kameraman Robert Richardson. 
1. Četa
Konečně na úplném vrcholu je pak Stoneův nejznámější, nejproslulejší a zřejmě i divácky jeho nejoblíbenější snímek, slavná protiválečná Četa. Ta zaznamenala v roce 1986 překvapivý komerční a umělecký úspěch a z oscarového scenáristy (za Půlnoční expres) Stonea udělala i oscarového režiséra. Jde o jeho dodnes komerčně nejúspěšnější film v Americe, což dokazuje jak mocně tehdy na Američany zapůsobil i přesto, že nešlo o klasický komerční snímek, ale o autorsky silnou výpověď. Stone se svým syrovým působivým filmem zahryznul hluboko do svědomí Američanů, kteří si ze své prohrané války ve Vietnamu hodně dlouho léčili své mindráky a Četa pro ně byla ideálním, alespoň uměleckým zadostiučiněním. Pro obyčejné smrtelníky se jedná o stále dosti divácky atraktivní snímek, ve kterém si člověk užije i skvělých hereckých výkonů mladého Charlieho Sheena a na Oscara nominovaných herců ve vedlejších rolích Willema Dafoa a Toma Berengera. 
