Právě z pohledu jednoho z jejích agentů, Stevea Murphyho (Boyd Holbrook), který svým voiceoverem seznamuje diváky se zákulisím boje se zločinem i tehdejší politickou situací, je Narcos vyprávěn. Murphy se spojí s jiným agentem DEA, Javierem Peñou (Pedro Pascal), který zná dobře jazyk i zázemí země, v níž je Murphy stále spíše nováčkem. Na druhé straně poznáváme Escobara (Wagner Moura), který si vybuduje své obávané impérium, které stálo především na loajalitě jeho ozbrojených strážců - sicarios, kteří plnili Escobarovy příkazy s nezvyklou brutalitou. Druhá série, která byla rovněž desetidílná, byla znovu dostupná online, 6. září 2016 a navázala bezprostředně na poslední díl série první. Escobar je na útěku ze svého luxusního vězení La Catedral nad svým rodným Medelínem, které si s požehnáním stáních autorit vybudoval. "Zázrakem" se mu podaří uniknout s hrstkou svých nejvěrnějších, a i když se mu znovu daří uniknout, je jasné, že jeho dny jsou již sečtené. Z Evropy se vrátí i jeho noční můra plukovník Carillo (Maurice Compte) jehož se Escobar jako jediného skutečně obává. Jeho hlavním strachem ale je obava, že bude předán americkým úřadům a převezen do amerického vězení.
Narcos funguje skvěle jako celek po všech stránkách. Základem úspěchu je velký prostor, který je zde věnován všem třem hlavním postavám - Murphymu, Peňovi a Escobarovi. Do nejmenších detailů je zde vykreslena jak policejní práce, práce agentů v utajení, tamní politická situace, tak i zákulisí zločinu a rodinná situace Escobara a jeho rodiny. Do velké míry byl Escobar kolumbijským kmotrem, který s chladnokrevností likvidoval své skutečné protivníky i ty, které za na ně podezříval, zatímco vroucně miloval svou ženu, matku a své dvě děti. Na stejném modelu fungovala například i mafiánská klasika Kmotr. Tvůrci Narcosu, mezi nimiž byli i známý brazilský režisér José Padilha nebo mexický kameraman a režisér Guillermo Navarro, ale Escobara nezahalují do romantického oparu dobráckého a moudrého Dona, jako to činil Coppola s Marlonem Brandem, nýbrž ho ukazují ve vší nahotě, realističnosti, bez růžových brýlí. Právě psychologická propracovanost ústřední postavy Escobara i skvělý herecký výkon jeho představitele, brazilského herce Wagnera Moury, stejně jako výborné výkony Holbrooka a Pascala dělají z Narcosu jedinečnou záležitost, která snese ty nejpřísnější měřítka. Nespornou výhodou tohoto seriálu je i to, že se zde mluví zároveň anglicky i španělsky, tudíž člověk nemá ani moc pocit, že je to "příliš americké".
Je pravda, že v poslední době se s filmy nebo seriály s Pablem Escobarem roztrhl pytel, a to zdaleka ještě nemá být konec. Před dvěma roky vzniknul celovečerní film Escobar: Paradise Lost, kde Escobara ztvárnil charismatický Benicio del Toro, což je navíc i kvalitní herec. Bohužel tento film měl tu nevýhodu, že se soustředil spíše na mladého Američana, který se proti své vůli stal Escobarovou obětí. Narcos má tu výhodu, že zde dostala Escobarova osoba dostatečně velký prostor, což je zároveň i výhoda formátu televizní série, která nemusí tolik zkracovat a zjednodušovat. Okrajově se Escobar mihnul i v krimi The Infiltrator z letošního roku a do budoucna vznikne další film, kde Escobara ztvární Javier Bardem. Escobar je zkrátka nosná a fascinující osobnost. Wagner Moura, ač není tak známý jako del Toro, byl za svůj herecký výkon dostatečně vychvalován a vysloužil si i nominaci na Zlatý glóbus. Narcos, jeho první dvě série, do velké míry nese právě skvělý výkon tohoto herce, který si předtím zahrál v obou Elitních jednotkách.
Narcos je excelentní, vysoce kvalitní záležitost, a i když hon na Escobara skončil, boj s mafií, potažmo souboj dobra se zlem (v Narcosu nejsou tyto klasické hranice zřetelně oddělené) bude pokračovat dál. A tak se už nyní můžou jeho fanoušci těšit na další dvě série. Ty první dvě byly shodně výborné.
