Sci-fi fenomén Star Trek nedosahuje sice takových výšin jako „konkurenční“ Star Wars, avšak příběhy neohrožené posádky hvězdné lodi Enterprise tu byly o dobrých deset let dříve, než Darth Vader dostihl princeznu Leiu s ukradenými plány Hvězdy smrti. Ačkoli se George Lucas považoval za velkého fanouška televizního díla Gena Roddenberryho, vždy chtěl stvořit hlavně zábavnou podívanou pro masové publikum bez filozofických přesahů a alegorií. I když se Paramount po úspěchu dobrodružství v předaleké galaxii také rozhodl zkoušet štěstí na stříbrném plátně, nikdy nedosáhl takového úspěchu jako Hvězdné války. Do roku 2009 vzniklo o Star Treku celkem šest televizních seriálů, deset celovečerních filmů a mnoho „nekanonických“ románů, komiksů a počítačových her.

Protože však posledních několik celovečerních filmů bylo slabších, rozhodl se Paramount, že vlije již stagnující franšíze do žil nový oheň tím, že celou pečlivě budovanou dějovou linii odloží a díky narušení časoprostorového kontinua se vydá zcela novou alternativní cestou. Hlavním otcem této "resuscitace" se stal producent a režisér J.J. Abrams, který se netajil tím, že je velkým fanouškem právě spíše Star Wars (měl však k ruce řadu řadu expertů na Star Trek, mezi nimi i scenáristu Roberta Orciho) a právě díky tomuto „out-of-the-box“ přístupu se filmu Star Trek povedlo být tím nejméně „startrekovským“ (ke značné nelibosti hardcore trekkies a trekkerů), ale přitom tím nejúspěšnějším snímkem sci-fi série. Druhý díl s dovětkem Do temnoty byl o něco slabší, ale stejně hodnocením předčil většinu ostatních filmů Star Trek.    

Jelikož byl Abrams po druhém dílu odlákán na produkci svých milovaných Star Wars, mohl se na vzniku třetího dílu znovuzrozeného Star Treku podílet jen zpovzdálí jako producent. Tvůrčí břímě padlo nejprve právě na scenáristu Roberta Orciho. Ten začal s přípravou přímého pokračování děje druhého dílu, ale po čase se ukázalo, že na úlohu režiséra přece jen nestačí. Na jeho místo usedl Justin Lin a zároveň proběhla i kompletní obměna scenáristů (Simon Pegg, Doug Jung) ke tvorbě zcela jiného příběhu (Orci zůstal pouze v úloze producenta). Nutno přiznat, že to u řady fanoušků vyvolalo ještě negativnější reakce (pokud to vůbec lze). Již předchozí dva díly byly odsuzovány za „rychlost a zběsilost“ (na Star Trek) a nyní k dovršení ironie stanul u kormidla právě režisér série Rychle a zběsile. Rovněž volba Simona Pegga (jinak také představitel „nového“ Montgomeryho Scotta), známého britského humoristy, ani trailery vůbec neslibovaly návrat k atmosféře původního Star Treku. A právě s těmito propozicemi vstupuje nový snímek Star Trek: Do neznáma na scénu.

Posádka hvězdné lodi Enterprise s velením ve složení kapitán James T. Kirk (Chris Pine), vědecký důstojník Spock (Zachary Quinto), komunikační důstojnice Nyota Uhura (Zoe Saldana), pilot Hikaru Sulu (John Cho), navigátor Pavel Čechov (Anton Yelchin), hlavní zdravotník Leonard „Kostra“ McCoy (Karl Urban) a hlavní technik Montgomery „Scotty“ Scott (Simon Pegg) má nyní za sebou zhruba polovinu své pětileté mise, s cílem rozšířit hranice dosud známého vesmíru. Po krátkém odpočinku na vesmírné stanici Yorktown se vydávají k planetě Altamid, kde se střetnou s místním vůdcem Krallem (Idris Elba), který je díky své technologii tisíců malých lodí, které po vzoru včelího roje rozdrtí sebesilnějšího protivníka. V boji proti Krallovi zdecimované posádce Enterprise pomůže sběračka šrotu Jaylah (Sofia Boutella).      

Přiznám se, že třetí startrekovský film s podtitulem Do neznáma byl pro mě velmi příjemným překvapením v tom smyslu, že je naprosto jiný, než jak jsem si ho představoval. Podle režiséra je hlavním cílem odlišit se od předchozích dvou filmů. Příprava v podobě zhlédnutí předchozího dílu není vůbec nutná, protože se ve filmu neobjevuje ani vědecká důstojnice Carol Marcus (Alice Eve), ani Khan Noonien Singh (Benedict Cumberbatch), kteří zmizeli společně s první verzí Orciho scénáře. Speciálně u Carol Marcus je to přinejmenším podivné, protože stejně jako zbytek posádky Enterprise nastoupila na konci druhého dílu na pětiletou misi a jako členka posádky vystupovala i v navazujících komiksech od IDW.

Zcela jiné směřování nakonec dopadlo dobře, protože proroci z řad haterů neuvážili jednu důležitou věc, a to že jak Justin Lin, tak i Simon Pegg jsou velcí fanoušci původního Star Treku a že je jejich cílem natočit film, který by je jako fanoušky potěšil. A tak je zde spousta vyslovených citací starých seriálových epizod i filmů ve stylu duchaplných rozmluv mezi McCoyem (ten v tomto dílu zvláště připomíná DeForesta Kelleyho), Kirkem a Spockem, dlouhých průletů kolem lodí a vesmírné stanice a celá zápletka rozhodně připomíná nějakou epizodu z The Original Series, kdyby do ní někdo napumpoval mnoho desítek milionů dolarů. A to bohužel v tom dobrém i špatném smyslu. Ať už je první seriál Star Trek sebelegendárnější, stále jde o příběhy, které lze nazvat přinejlepším „komorními“. Ano, dojde tu řada i na mohutnou a zběsilou akci (která v kombinaci se staromilským dějem působí tak nějak půvabně nekonzistentně), ale pocit „epizodičnosti“ tu prostě pořád je.    

Jakkoli je tedy původní „startrekovské DNA“ ve filmu skutečně přítomno, pevnou spojnici s oblíbenými prvky poznají i příznivci jiných sci-fi snímků (např. mladá sběračka šrotu, která se umí dobře ohánět tyčí – hm, kde už jsme to jen viděli?), zejména pak slavné herní sci-fi série Mass Effect. S dobrodružstvím velitele Sheparda tento film spojuje tolik prvků, že je nepravděpodobné, že by šlo o náhodu. Už jen třeba komodorku Paris hraje Shohreh Aghdashloo, která ve hrách namluvila admirálku Shala’Raan. Také stanice Yorktown připomíná stanici Citadela z Mass Effectu. Nemluvě o některých prvcích v ději, které nebudu prozrazovat, protože by se jednalo o spoilery. Jako fanouška Star Treku i Mass Effectu mě tyto prvky potěšily a nevnímám je jako nějaké vykrádání. Samozřejmě také dochází k některým momentům, kterými se vrací k prvním dvěma dílům, jako je velmi vtipné využití skladby Sabotage od Beastie Boys (která zazněla už v prvním díle).

Pokud se týče řemeslného provedení filmu, pak jde o vynikající práci ohledně zvukových a obrazových efektů, která se zdá i malinko lepší než předchozí dva díly a rozhodně je vidět, že film točí režisér akčních filmů. Je pravda, že roztřesená kamera a kulometný střih mohou leckomu připadat nepřehledné, ale za mě je to v pořádku. Soundtrack Michaela Giacchina je na první poslech celkem povedený, byť zhodnotit, zda jde o takový skvost, jakým byl jeho soundtrack prvního dílu (nejspíše ne), si zatím říci netroufám. Kromě již zmíněných Beastie Boys během závěrečných titulků hraje i single Sledgehammer od Rihanny, který vznikl speciálně pro film.

Vlastně největším zklamáním tohoto filmu je naprosto generický hlavní padouch Idrise Elby, který přispívá k výše zmíněnému zdání „epizodičnosti“. Trochu připomíná romulanského kapitána Nera z prvního dílu, díky němuž tohle všechno vlastně začalo. Krall je padouch, díky němuž něco pouze dočasně skončí a jeho charisma se ani zdaleka neblíží Khanovi Benedicta Cumberbatche. Možná je to omezenou škálou výrazů, které dovoluje jeho maska, ale vzpomeňme třeba na Banea z Nolanova Batmana nebo koneckonců i na Dartha Vadera ze Star Wars.

Posádka Enterprise je ovšem vyvedena naprosto dokonale a z výkonu jejích členů je cítit sehranost, jakou mezi sebou po dvou filmech mají. Však také Simon Pegg psal scénář jednotlivým hercům a postavám přímo na míru a na filmu je to vidět. Malinko se také zvýšila úloha Scottyho, což může a nemusí souviset s tím, že si tu roli psal sám. K tomu patří i humor, který sice není oproti předchozím dvěma filmům v převaze, ale je do scénáře vpleten velmi umně. A ano, je zde i kontroverzní odhalení sexuální orientace jedné postavy, která je pomrknutím na jejího původního představitele a dle mého názoru je ve filmu provedena s citem a nerušivě.      

V celkovém zhodnocení jde o velmi zábavnou a svižnou podívanou, která v konečném důsledku nepůsobí tak epickým dojmem jako předchozí dva díly, ale vynahrazuje to svou atmosférou, která hraje na nostalgickou notu fanoušků (a daří se jí to!) a pokud se mělo letošní padesátileté výročí vzniku franšízy Star Trek oslavit nějakým filmem, pak tento snímek svou úlohu plní dokonale. Na druhou stranu to není nic, co bychom už někde jinde neviděli a o skutečnou cestu „do neznáma“, tedy vstříc zcela novému a neotřelému, se nejedná. 

Český trailer k filmu Star Trek: Do neznáma