Americká krimikomedie Správní chlapi se odehrává v Los Angeles v roce 1977 a jejími hrdiny jsou nájemný ranař Jackson (Russell Crowe), který si nechává platit za mlácení lidí na objednávku, a ne moc schopný soukromý detektiv Holland (Ryan Gosling), jemuž Jackson nedávno v rámci něčí zakázky zlomil ruku. Ty dva dá dohromady případ, v němž pátrají po údajně nezvěstné (ve skutečnosti mrtvé) vnučce nějaké senilní babičky. Vtip je v tom, že tento případ postupně rozroste do obrovského kolotoče vražd, mafie, podplácení na nejvyšších postech a pornografického podsvětí.Takže jde o mládeži nepřístupný snímek bohatý na násilí, krev, vulgarity a nahotinky, který je ohromně svižný, dynamický, poutavý a neskutečně zábavný, a to zejména proto, že ho natočil a napsal Shane Black, známý jako režisér nebo scenárista (nebo obojí) filmů Poslední skaut (z něhož si vypůjčil cit pro timing legračních hlášek), Smrtonosná zbraň (z níž si vypůjčil „buddy“ humor), Poslední akční hrdina (z nějž si vypůjčil ujetost a postmoderní pop-kulturní reference) či Iron Man 3 (z něhož si vypůjčil smysl pro moderní akci).
Druhým zásadním prvkem stojícím za kvalitním komediálním zážitkem je herecké obsazení v čele s Crowem a Goslingem, přičemž zejména ze řetězu utržený Gosling je díky energickému nasazení místy opravdu boží a k popukání, zatímco Croweův Jackson je spíš zasmušilý kliďas, který by klidně mohl mít minulost nějakého tajného agenta, kterého vyhodili kvůli zpackané misi, a on pak dělal deset let poněkud vyhořelého barového vyhazovače.Interakce mezi těmi dvěma každopádně funguje bezchybně, kdy oba herci jsou jak vhodně obsazení, tak i dobře hrají a mají i kvalitně napsané postavy – víceméně jde o anti-hrdiny, kteří se rozhodně nechovají podle jakéhokoli mravního kodexu, lžou a podvádějí, ale přitom jim divák fandí, protože se v jejich společnosti ohromně baví.
Celkově Správní chlapi působí, jako byste vzali Smrtonosnou zbraň a natočili ji jako současnou retro neo-noir detektivku, která se snaží být za každou cenu co nejvíc cool a vychází jí to. Znesnadňováním v orientaci v primitivní, a přesto spletité zápletce, film připomíná snímky Guye Ritchieho, svou ambicí o něco snaživě stylového a zahleděností do sebe sama zas filmy Martina McDonagha, nejvíc však dává vzpomenout na starší filmy Shanea Blacka.Od vynikající práce s kamerou přes svícení a hudební doprovod až po dobovou výpravu a kostýmy jsou Správní chlapi technicky dokonale ošetřeni. Vyvolávají dojem staré dobré kinematografie ze staré školy a toho, jak se filmy točily dřív, leč v moderním kabátě, který jim sluší. Navíc ještě stíhají hýřit vtipem, kdy dolují humor (většinou černý) i z elementů, z nichž humor obvykle dolován nebývá – třeba z toho, jak zvláštně se ve filmu chovají dětské postavy. Hollandova třináctiletá (!) dcera mu dělá společnost na večírku porno producenta a přitom mu vyčítá, že zabíjí lidi a lže. Jiná dospívající dívka zas třeba okřikuje dospělé, že berou jméno Boží nadarmo.
Pochopitelně ne každému zvolená stylizace a způsob humoru sedne. Dobrým ukazatelem v tomto směru může být, jestli se vám líbil třeba Poslední skaut. Jinak někomu se může film během sledování po čase i přejíst, protože přeci jen má ke dvěma hodinám a vyjma příběhové gradace na sebe vrší jen variace na ty samé scény a motivy, ale to je také tak jediná podstatná výtka. V tomto případě bych si nechal líbit i pokračování. [Recenze původně vyšla na filmovém blogu Filmspot.cz.]
