Anomalisa je nehledě na to, že je natočena jako animovaný film, v podstatě klasický hraný film. Není primárně určena pro dětské publikum, které je cílovou skupinou valné většiny animovaných filmů. Je, jednoduše řečeno, animákem pro dospělé. Těžko ho lze doporučovat rodičům s dětmi, ale i samotným rodičům. Anomalisa se může směle zařadit po bok předchozího Kaufmanova filmu Synecdoche, New York, a doporučil bych ho jen skalním Kaufmanovým fanouškům. Ostatním nejspíše příde jako moc divný a nedivácký. Anomalisa je absolutně nehollywoodská, nepodobná všemu, co z této továrny na sny vychází. Kaufman ji také záměrně natočil mimo hollywoodský systém a financoval ji částečně prostřednictvím fanouškovské podpory na kickstarteru.
Anomalisa je silným autorským počinem, který opět dokazuje Kaufmanovu výjimečnost a originalitu a jde o podobný těžko slovy převoditelný zážitek jako jeho zmíněný režijní debut. Originální nápad nechat namluvit každou postavu (včetně ženských) kromě obou hlavních pouze jediným hlasem (Tom Noonan) zvyšuje hrdinovu osamocenost uprostřed "davu bez tváře". Kaufmanovi se povedlo natočit přesvědčivou psychologickou sondu do nitra očividně psychicky nalomeného, možná narušeného individua, jehož frustrace přesvědčivě dopadají na diváka. Odpovídající hudební doprovod k tomuto portrétu obstaral Carter Burwell.
Kaufman byl za Anomalisu nominován na Oscara i na Zlatý glóbus, tentokrát v kategorii nejlepší animovaný film, ale vedle mnohem diváčtější a klasičtější pixarovky V hlavě neměl valnou šanci. Nominace jeho filmu je ale odpovídajícím oceněním nesporných kvalit tohoto na poměry animovaných filmů zcela unikátního díla.