Postava k podpírání
Na autorském filmu Postava k podpírání, ke kterému si Juráček sám napsal scénář, a který s ním režíroval pro případ, že by "něco nevyšlo", Juráčkův kolega, posluchač katedry režie na FAMU, režisér a Juráčkův přítel Jan Schmidt. Juráček se Schmidtem spolupracoval už na jeho absolventském filmu, satiře Černobílá Sylva, kterou Schmidt režíroval podle Juráčkova scenáře. Jejich spolupráce, alespoň podle těchto informací, prý vypadala tak, že Schmidt spolu s kameramanem filmu Janem Čuříkem realizovali Juráčkovy představy. Juráček pak Čuříka nepovažoval jen za kameramana, ale za dalšího z autorů filmu. No a o čem že Postava k podpírání je? V centru filmu stojí postava Jana Herolda (Karel Vašíček), který hledá nějakého Josefa Kyliána. Herold se ptá na úřadech, v hospodě, ale nikdo Kyliána nezná. Při svém hledání si Herold vypůjčí v "Pujčovně koček" kočku. Když ji chce druhý den vrátit, Půjčovna koček zmizí. Herold se opět vydává na úřady. Zde ale o Půjčovně koček nikdo nic neví.
Postava k podpírání byla Juráčkovým prvním praktickým "čuchnutím" k režii, jejíž nesnáze si zde poprvé na vlastní kůži vyzkoušel. I přesto, že měl problémy díky svému režijnímu začátečnictví, je už jeho první film dosti výrazným autorským počinem, který se velmi těžko chápe i dnes. Inspirací tu byl nepochybně Franz Kafka. Postava Josefa Kyliána je zřejmým odkazem ke Kafkovému literárnímu hrdinovi z Procesu Josefu K. Postava k podpírání bývá nejčastěji charakterizována jako podobenství, satira, absurdita ap. Juráček ji charakterizoval jako "kafkovské zobrazení absurdních situací, související s obdobím kultu, jehož zvrhlost jsme si nedokázali uvědomovat."Juráčkova prvotina byla oceněna v roce 1964 na festivalu krátkých filmů v Oberhausenu Velkou cenou poroty a na festivalu v Mannheimu cenou kritiků FIPRESCI za nejlepší krátký film. Juráček i Schmidt se rázem stali čelnými představiteli "nové vlny".
Případ pro začínajícího kata
Po povídkovém "vojenském" filmu Každý mladý muž natočil Juráček svůj jediný celovečerní film Případ pro začínajícího kata, v němž se nechal volně inspirovat třetí knihou Guliverových cest Jonathana Swifta, kterou převedl do své doby, tedy zhruba do druhé poloviny 20. století. Celý film je hozen do postapokalypticky vyhlížejícího světa, který příliš nepřipomíná ani tehdejší Československo. Respektive ho právě měl připomínat, tedy alespoň podle Juráčka. Na začátku filmu najde na silnici hlavní hrdina Lemuel Gulliver (Lubomír Kostelka) oblečeného zajíce Oskara. V kapitolami rozčleněném ději pak Gulliver putuje bizarním světem země Balnibarbi, kde ho místní obyvatelé vítají jako cizince s nedůvěrou či otevřenou nenávistí. Gulliver se stává svědkem mnoha bizarních událostí, ať už je to Balnibarbské mlčení, Akademie vynálezců nebo jeho vlastní poprava, kde ho kat označí za "případ pro začátečníka". V jeho stopách je neustále přítomen místní fízl (Pavel Landovský). Gulliver se poté vydává na létající ostrov Laputa, kde má sídlit jejich vláda. Gulliver tu ale najde jen do němoty se zpíjejícího knížete Munodiho (Miroslav Macháček). Při svém putování také blouzní o své ztracené lásce Markétě (Klára Jerneková). Místo nalezení své lásky ale vždy skončí v posteli s "nastrčenými děvkami".
Případ pro začínajícího kata je filmem natolik výjimečným a těžko vysvětlitelným, že se o jeho "vysvětlení" ani pokoušet nebudu. Podobný film nenajdeme ani v tehdejší československé kinematografii (nejblíže by mu svou náladou snad mohly být například Sedmikrásky nebo Konec srpna v hotelu Ozon), ani ve světové (možná Luis Buñuel, David Lynch nebo Alejandro Jodorowsky?). Vedle Kafky se tu Juráček otevřeně přihlásil ještě k odkazu Lewise Carrolla a jeho kultovní Alence v říši divů. Jinak je ale Případ pro začínajícího kata film "čistě juráčkovský",nesoucí jeho typické znaky - surreálný černý humor, satiričnost, společenskokokritické ladění zahalené do podobenství. To i mnoho jiného. V Případu pro začínajícího kata hraje celá plejáda tehdejších předních herců i neherců, předních představitelů tehdejší kulturní scény. Vedle Kostelky, Macháčka, Landovského se tu objeví i Luděk Kopřiva, Slávka Budínová, Pavel Bošek, Věra Ferbasová, Nataša Gollová, Radovan Lukavský, Jiřina Jirásková, Jiří Hálek, Ladislav Jakim, František Husák, Leoš Suchařípa a celá řada dalších. Co jméno, to osobnost, která byla pro tehdejší dobu - šedesátá leta něčím významná. V cameu se tu objevil i předchozí Juráčkův filmový protagonista, "muž s kočkou" Karel Vašíček.
Není divu, že byl Případ pro začínajícího kata komunisty hned zakázán a uložen spolu s ostatními filmy do trezoru. Juráček byl odstaven z Barrandova a u filmu už si prakticky neškrtnul. Po podepsání Charty 77 byl odstraněn nadobro posláním do Spolkové republiky Německo. Juráček kvůli své předčasné smrti krátce před "Sametovou revolucí" v listopadu 1989 tak nebyl schopen na svou filmovou kariéru navázat.P.S.: Národní filmový archív uvádí Postavu k podpírání i Případ pro začínajícího kata v digitálně zrestaurované podobě jen v několika vybraných kinech po České republice.
