Předem upozorňuji, že zejména klipy z filmů mohou obsahovat spoilery.
Co žere Gilberta Grapea
DiCaprio získal svou první nominaci na Oscara už v roce 1994 za film Co žere Gilberta Grapea?, kdy mu bylo pouhých 19 let. V tom roce dokonce přijel do Karlových Varů na Mezinárodní filmový festival svůj film propagovat, ale tehdy se zatím žádné davové šílenství nekonalo. Do role lamače dívčích srdcí Jacka Dawsona přece jen zbývaly ještě tři roky. Ale už tehdy bylo jasné, že v tom klukovi je něco víc. A věděl to i Robert De Niro, když si ho vybral pro roli nevlastního syna do filmu Dospívání po americku, což DiCapriovi otevřelo dveře do filového průmyslu. Arnieho ve filmu Co žere Gilberta Grapea?, který se natáčel pozdeji téhož roku, si měl podle představ autora knižní předlohy a scénáře Petera Hedgese střihnout River Phoenix. Kvůli Phoenixovým problémům s drogami ale nakonec získal roli mladšího bratra Johnnyho Deppa nováček DiCaprio.Autistického Arnieho ztvárnil takovým způsobem, že jeho výkon snese srovnání snad jen s Dustinem Hoffmanem v Rain Manovi. Pozoruhodné na tom však je, že DiCaprio měl tou dobou pramálo hereckých zkušeností a přesto je jeho Arnie zvláštně komplikovanou postavou, která vás rozčiluje stejně tak, jako je vám milá. S Deppem, který byl tři roky po Střihorukém Edwardovi také skoro na počátku kariéry, si perfektně sedli.
Jako součást dysfunkční rodiny žijící v zapadlém městečku Endora, v níž se rozpadají vztahy nejen kvůli nesamostatnému Arniemu, ale také morbidně obézní matce, vytváří ti dva zvláštní společenství, které má spíš charakter vztahu otec-syn. Ačkoliv hraje hlavní roli Depp, DiCaprio na sebe spolehlivě strhne pozornost, kdykoli se objeví na scéně. A i když se oba herci později zapojili do mnohem větších filmových projektů, patří tento nízkorozpočtový snímek s průměrnými ambicemi mezi to nejlepší z jejich filmografie.
Prokletý ostrov
Prokletý ostrov je snímek, který musíte vidět několikrát, abyste měli čas sledovat znamení a alespoň částečně se tak připravit na závěrečný mindfuck. Daniels se v prostředí ústavu postupně zamotává do vlastních hrůz a děsů a nakonec ani vy vlastně nevíte, kde leží pravda. Ale vůbec to nepůsobí prvoplánově a i přes scorseseovskou stopáž udrží DiCaprio vaši pozornost až do konce.
Skrytá identita
Ve Skryté identitě si DiCaprio poprvé zahrál skutečného hrdinu, který nejenže kope za tým slušňáků, ale je v podstatě morálním středobodem celého filmu. Roli Billyho Costigana, který se jako člen bostonské policie pokusí infiltrovat se do samého srdce organizovaného zločinu ve městě, nedostal jen tak náhodou. Scorsese si pro svůj snímek vybral hned čtveřici vynikajících herců a to, co se děje na plátně, by se dalo snadno přirovnat k hereckému koncertu. Vedle Jacka Nicholsona, Matta Damona a Marka Wahlberga nedostává DiCaprio tolik prostoru, který by si možná zasloužil, ale každopádně s tím, co mu bylo dáno, naložil, jak nejlépe to šlo. Billy prochází ve filmu komplikovanou proměnou, kdy se z policajta, jenž se za všech situací snaží udělat správnou věc, stane paranoidní štvanec, který čtyřiadvacet hodin denně očekává pistoli na spánku. Skrytá identita nakonec získala 4 Oscary, žádný však nebyl za herecké kategorie. DiCaprio nebyl za vedlejší roli ani nominovaný, ale jeho Billy Costigan vás ve filmu prostě dostane.
Vlk z Wall Street
Martin Scorsese s DiCapriem na place, to je prostě záruka přidané hodnoty. A Vlk z Wall Street se stal takovým majstrštykem jejich dosavadní spolupráce. Scorsese jednoduše dělá z DiCapria lepšího herce a DiCaprio dělá lepšími Scorseseho filmy. Stopáž čítá neuvěřitelných 180 minut a asi tak 179 a půl minuty je na plátně obličej Jordana Belforta, kterého ale DiCaprio zahrál tak, že to je přesně to, co chcete, protože se ho prostě němůžete nabažit. Jakoby postava drogově závislého sebestředného maniaka, který si myslí, že svět čeká jen na něj, byla jeho druhé já.
A i když se vám půlku filmu hnusí, občas ukáže nějakou svou lidštější stránku, kvůli které je to přece jenom príma sympaťák, kterej svejm kámošům píchne, když je potřeba. Vlastně jenom do momentu, kdy se mu to hodí a pak už je to zase jenom podrazáckej šmejd, ačkoliv byste na jeho místě asi udělali to stejné. A tohle všechno dokáže DiCaprio zahrát během jediného filmu, který je tragikomickým vyprávěním o člověku, který měl všechno, pak ještě víc, pak míň, ale nakonec pořád dost. K tomu všemu připočítejte jeho neuvěřitelnou schopnost tělesné komičnosti, kterou předvádí nejen ve scéně ludes and lamborghini,ale i při zaimprovizovaném tanci na svatbě, a máte tříhodinový životopisný film, který není pro svou genialitu dost dlouhý.
Nespoutaný Django
Quentin Tarantino chtěl DiCapria původně obsadit už do Hanebných panchartů, kde si měl zahrát Hanse Landu. Nakonec dal sice přednost Christophu Waltzovi, ale v jeho dalším filmu už si zahráli oba dva. A DiCaprio tak konečně přišel k postavě absolutního záporáka.
I když je role platnážníka a otrokáře Calvina Candieho úplně malá a ve filmu se poprvé objeví až v 64. minutě, na scény s ním se nedá jen tak zapomenout. Zejména ta, kdy při večeři v jeho sídle Candylandu s Djangem a Dr. Schulzem zlostí mlátí do stolu, přičemž omylem rozbije skleničku a o střepy si pořeže dlaň. I přesto, že má plnou ruku střepů, ovšem nepřestává hrát a své zranění zaimprovizuje do scény, což celý výstup jenom korunuje.
DiCaprio sám o postavě řekl, že když si přečetl scénář, nenašel u Calvina absolutně nic, s čím by se mohl ztotožnit, což byl ostatně nakonec důvod, proč roli přijal. Chtěl si zkusit zahrát jednoho z nejodpornějších narcisů, co kdy byl stvořen pro film. A to se mu bezpochyby povedlo perfektně.
Pět filmů je seznam bohůžel krátký a ryze osobní, ale určitě nezapomínám ani na Letce nebo Krvavý diamant. Dejte vědět do komentářů, jaká je vaše oblíbená pětka s DiCapriem na plátně a za kterou roli by si Oscara zasloužil nejvíc.
Martin Scorsese s DiCapriem na place, to je prostě záruka přidané hodnoty. A Vlk z Wall Street se stal takovým majstrštykem jejich dosavadní spolupráce. Scorsese jednoduše dělá z DiCapria lepšího herce a DiCaprio dělá lepšími Scorseseho filmy. Stopáž čítá neuvěřitelných 180 minut a asi tak 179 a půl minuty je na plátně obličej Jordana Belforta, kterého ale DiCaprio zahrál tak, že to je přesně to, co chcete, protože se ho prostě němůžete nabažit. Jakoby postava drogově závislého sebestředného maniaka, který si myslí, že svět čeká jen na něj, byla jeho druhé já. A i když se vám půlku filmu hnusí, občas ukáže nějakou svou lidštější stránku, kvůli které je to přece jenom príma sympaťák, kterej svejm kámošům píchne, když je potřeba. Vlastně jenom do momentu, kdy se mu to hodí a pak už je to zase jenom podrazáckej šmejd, ačkoliv byste na jeho místě asi udělali to stejné. A tohle všechno dokáže DiCaprio zahrát během jediného filmu, který je tragikomickým vyprávěním o člověku, který měl všechno, pak ještě víc, pak míň, ale nakonec pořád dost. K tomu všemu připočítejte jeho neuvěřitelnou schopnost tělesné komičnosti, kterou předvádí nejen ve scéně ludes and lamborghini,ale i při zaimprovizovaném tanci na svatbě, a máte tříhodinový životopisný film, který není pro svou genialitu dost dlouhý.
Nespoutaný Django
Quentin Tarantino chtěl DiCapria původně obsadit už do Hanebných panchartů, kde si měl zahrát Hanse Landu. Nakonec dal sice přednost Christophu Waltzovi, ale v jeho dalším filmu už si zahráli oba dva. A DiCaprio tak konečně přišel k postavě absolutního záporáka. I když je role platnážníka a otrokáře Calvina Candieho úplně malá a ve filmu se poprvé objeví až v 64. minutě, na scény s ním se nedá jen tak zapomenout. Zejména ta, kdy při večeři v jeho sídle Candylandu s Djangem a Dr. Schulzem zlostí mlátí do stolu, přičemž omylem rozbije skleničku a o střepy si pořeže dlaň. I přesto, že má plnou ruku střepů, ovšem nepřestává hrát a své zranění zaimprovizuje do scény, což celý výstup jenom korunuje.
DiCaprio sám o postavě řekl, že když si přečetl scénář, nenašel u Calvina absolutně nic, s čím by se mohl ztotožnit, což byl ostatně nakonec důvod, proč roli přijal. Chtěl si zkusit zahrát jednoho z nejodpornějších narcisů, co kdy byl stvořen pro film. A to se mu bezpochyby povedlo perfektně.
Pět filmů je seznam bohůžel krátký a ryze osobní, ale určitě nezapomínám ani na Letce nebo Krvavý diamant. Dejte vědět do komentářů, jaká je vaše oblíbená pětka s DiCapriem na plátně a za kterou roli by si Oscara zasloužil nejvíc.
