Řekne-li se tantra, mnohým obyvatelům naší země se vybaví cosi, co má nějakou spojitost se sexem. Že ten je ale jen jednou z mnoha součástí tohoto starobylého umění, které slouží hlavně k nalezení a pochopení sama sebe, se vás v novém dokumentu snaží přesvědčit režisér Benjamin Tuček společně s několika mistry tantry a účastníky jejich kurzů. Předem nutno říci, že dokument Tantra je primárně určen pro televizi HBO do jejího cyklu Bez cenzury. Uvedení v kinech je tedy něčím navíc a nemá asi moc smysl polemizovat o tom, zda je to správný krok. Paradoxně ale na plátně nevypadá vůbec špatně a působí mnohem "filmověji" než mnoho jiných dokumentů, které jsme mohli v nedávné době na plátnech kin vidět. Benjamin Tuček, známý jako spoluscenárista filmů Mistři nebo Protektor a režisér filmu Děvčátko, nahlížel v průběhu dvou let nezávisle na sobě na osudy účastníků tantrických seminářů. Dozvíme se, proč se na ně vůbec přihlásili a co od nich očekávali. Absolutní otevřenost všech zúčastněných je největší devizou tohoto snímku. Ona totiž není žádná legrace snímat amatéra v těch nejintimnějších chvílích a v okamžicích, které nepůsobí pro běžného člověka tak úplně normálně. Je skutečně obdivuhodné, jak si dokázal celý štáb získat důvěru účastníků, kteří bez obalu prožívají na plátně orgasmy, obnažují se, dělají věci, za které by se většina lidí styděla, a ještě k tomu o nich dokážou otevřeně a upřímně mluvit. V tom jednoznačně Tantra vyniká a je svým způsobem originální. Tuček si dokáže poradit i s tradiční bolístkou dokumentů, kterou je kamera. Stejně jako v nedávné Nickyho rodině i Tuček s kolegou kameramanem Miloslavem Holmanem přesně vědí, co a jak zabírat, aby vše nepůsobilo jen jako klasické natáčení "mluvících hlav." K dobru věci je také to, že ač se tu ukazují věci, které jsou vidět pouze v pornofilmech, stále to působí decentně a do jisté míry umělecky a cudně. Zkrátka, i když se budete dívat ve větším počtu lidí, nebudete mít pocit studu a připadat si trapně. Horší už je to se scénářem. Ten působí trochu chaoticky a přivádí na scénu až příliš mnoho zúčastněných, ke kterým si tak nestihnete vybudovat patřičný vztah a sebesilnější osud vás nezasáhne tak, jak by si zasloužil. Příběhů je tu opravdu hodně a ani před koncem celého filmu se jejich příval nezastaví, a my tak sledujeme další a další osoby, které vypráví o tom, proč do tantry vůbec šly a co jim dala. Podobně chaoticky působí i skladba celého filmu. To, že sledujete více tantrických seminářů, které se odehrávají v jiné době a nezávisle na sobě, totiž zjistíte až za delší chvíli. Ono to všechno vypadá stejně a divák prostě nemá šanci nějak odhalit, že skupin je vícero. Bohužel se za celou dobu ani nedozví, jestli se tantra nějak dělí, jestli má nějaké odnože a jestli se sledované semináře zabývají stejnou věcí, nebo se každý zaměřuje na něco trošku jiného. Z toho tedy pramení fakt, že v polovině vše vypadá stereotypně, a dojde vám, že Tantře jako celku chybí náboj. Zoufale tu totiž postrádáte konfrontaci, někoho, kdo tantru zkusil a nebyl spokojen a stále vyznává stejné hodnoty. Pravdou je, že sebebizarnější věci, které se na plátně dějí, začnou ve druhé polovině nudit a možná můžou vypadat lehce směšně. Kdyby někdo pustil Tantru až před koncem, mohl by nabýt dojmu, že si spletl kanál a sleduje záběry z nějaké amatérské swingersakce. Pokud se totiž nedíváte od začátku, je velmi těžké poznat, že tu vlastně k ničemu nedochází a všecho je "jenom jako." Lákadlem filmu má být i herečka Simona Babčáková, která se tantrických sezení sama zúčastnila. Nenechte se ale zmást. Její povídání, kterého je tu všehovšudy jen několik minut, je vata a nemá větší význam. Kdyby se neobjevila, nic by se nestalo. Podobných vycpávek byste tu ještě pár našli. Možná je škoda, že Tuček materiál nesestříhal na stravitelnou třičtvrtěhodinku až hodinku, protože by mu to určitě vyneslo pár bodíků navíc. Sledování Tantry rozhodně není ztrátou času, ale vyžaduje trošku větší množství divácké, ale i lidské tolerance. Na plátně nevypadá vůbec špatně a možná že po jejím zhlédnutí zjistíte, stejně jako jedna kolegyně na novinářské projekci, že jste v podstatě šťastní lidé, "protože tu tantru vlastně vůbec nepotřebujete." A to svým způsobem není málo.