Ta je podivně roztříštěná a rozdělená mezi nostalgickou službou fanouškům a přepáleným hollywoodským blockbusterem, který nedokázal ukočírovat ani Peter Jackson, jenž se zde přibližuje scénám z King Konga. Bitva pěti armád tuto bezradnost adaptace jen korunuje, protože je prakticky bez děje a výraznějšího střetu a vypadá jen jako dvou a půl hodinové doklepnutí už jinak vyčpělé středozemské látky. Ani za tři filmy se Jacksonovi a scenáristům nepodařilo dostat pod kůži postavám a nechat diváky, aby se na ně emocionálně napojili. Maximálně to funguje u Bilba, ten je ale jen malým nenápadným pozorovatelem událostí, většinou se nacházející mimo hlavní (mocenské) dění. Zbývá tedy Thorin, který nějakou „učebnicovou“ proměnou prochází, nakonec ji lze vnímat jen v kontextu první poloviny třetího filmu, protože se s ní nadále nepracuje.
Co se týče samotné bitvy, ta na rozdíl od Šmakovy dračí pouště (která je stále výborný, byť přísně serializovaný blockbuster) neobsahuje žádné hravé sekvence ani pozoruhodné politické pletichaření, nýbrž jen nekonečné záběry přesouvajících se digitálních armád a do absurdna vyhnané osobní souboje, kterým však nakonec schází nějaký osudový moment či emocionální náboj (smrti postav jsou spíše úsměvné než tragicky smutné). Nejhorší na tom je, že samotná bitva vlastně nedojde žádného závěru nebo vyvrcholení a smrskne se jen na natažený souboj dvou postav mimo hlavní dění. O co se vlastně bojovalo, jak to dopadlo a co to konkrétně přineslo pro zainteresované strany, to se už navzdory dlouhému budování konfliktu mezi rasami neřeší a scénář nabídne jen na sílu přilepené provázanosti s Pánem prstenů a rádoby dojemná loučení, která nefungují.
Otázka zní: dokázala rozšířená verze rozpačité dojmy ze završení hobití trilogie napravit? Jen částečně. Více než na samostatné prokreslení charakterů a větší důraz na zápletku a vztahy mezi postavami Jackson totiž věnoval většinu přidaného času hravým a nápaditým akčním scénám a vtípkům, které skvěle samostatně fungují jako atrakce. Při všech těch useknutých skřetích a zlobřích hlavách (Legolas jich třeba stihne několik desítek za pár vteřin) se člověk ani nediví, že rozšířená verze, která dostala jako první film ze Středozemě nepřístupný rating R, v lecčem upomíná na Jacksonovu ranou hororovou tvorbu. Originalitu potvrzuje například running gag s putovní sekyrou, kterou si v bitvě trpaslíci předávají vždy vhozením do hlavy skřeta, další druhy roztodivných monster i nová, morbidně-originální zabití.
Vrcholnou scénou je zde působivá honička povozu na zamrzlé řece, která svými šílenými nápady a naprostou přepálenosti v mnohém připomene sekvenci se sudy z druhého dílu. Její nezařazení do kinoverze, stejně jako závěru s důležitou scénou Thorinova pohřbu, se na chvíli jeví jako naprosto nelogické (v obou případech jde o skvělé scény), než si člověk stačí uvědomit, že by díky nedostatku stopáže Jackson zřejmě neměl co dát na rozšířené vydání.
Celkově je Bitva pěti armád sice důstojným a uspokojivým završením hobití trilogie (jejíž akční scény mají blíže videohře než filmu), ale zároveň snímkem bez žádné přidané hodnoty nad rámec očekávaného uzavření. Jako odpočinkový blockbuster sice obstojí, v rámci celé série ze Středozemě jde jednoznačně o nejslabší příspěvek, jehož pár nových záběrů navíc zde posloužilo spíše pro pobavení než pro pevnější a smysluplnější uchopení dané látky (což nebyl případ rozšířené Šmakovy dračí pouště). (BM)
BLU-RAY:
Rok se s rokem sešel a je zde další rozšířené vydání Hobita, a tentokrát naposled... než vyjde s dalšími bonusy a sběratelskými pamětihodnostmi. Než se tak stane, zpřehledněme, v jakých edicích je možné si odnést završení hobitovské trilogie (anebo prequelů k prstenovské trilogii, chcete-li). Pomiňme souborná vydání, na které čekali ti vytrvalejší. Standard je trojdisková a pětidisková varianta, kdy druhá se od první zmíněné liší "pouze" v přítomnosti 3D verze filmu, jež sice nehezky ztmavuje obraz, ale velmi dobře prohlubuje zážitek prací s více plány a hloubkou ostrosti obecně. Trojice limitovaných vydání se liší pouze balením, nikoliv obsahem disků: první má steelbook, druhá mince a třetí - zdaleka nejpovedenější - navíc sošku s Gandalfem a Bilbem.
OBRAZ A ZVUK:
Stejně jako v případě druhého dílu s rozšířenou verzí je i 3D verze Bitvy pěti armád tou lepší variantou, protože se rozprostírá na dvou discích, na rozdíl od té 2D, která tradičně zabírá jen jeden. I když se spousta částí filmu odehrává v temnotě či příšeří, blu-ray prezentaci ve 2D a překvapivě i ve 3D se daří umně vykreslovat i ty nejmenší detaily, vytvářet působivé kontrasty v tmavých částech obrazu a i tak působit dokonale přehledným dojmem. I když 2D verze sem tam zaváhá (například masivní bitevní scény občas jakoby disk nestíhal), 3D se může řadit mezi to lepší, co bylo letos k dostání na trhu.
Na rozdíl od Šmakovy dračí pouště, která obsahovala spoustu hravých sekvencí a scén-atrakcí, při nichž vystupovaly věci z obrazovky, se 3D Bitvy pěti armád více soustředí na vykreslování hloubky obrazu. Během samotné bitvy sice Jackson přichází se spoustou nápaditých momentů, žádný z nich však okatě neútočí na diváka, ale spíše umocňuje vtahující vizuální zážitek. Díky množství využitých vizuálních efektů a rozvržení jednotlivých plánů akce dokáží například záběry z nitra válečné vřavy působit opravdu prostorovým dojmem, i když ve výsledku spíše připomínají cutscény z videoher. Opulentně působí také velké celky, zachycující buď přesunující se armády a majestátní horské pláně, nebo rozlehlé vnitřní síně Ereboru.
I když audio nedisponuje jako v kinech Dolby Atmos, sedmikanálový DTS-HD Master Audio dokáže i tak pořádně rozvibrovat obývací pokoj. Jackson a spol. si opět zvukovou stopu perfekcionisticky pohlídali a výsledkem je působivý mix, který je imerzivní a dokonale srozumitelný na všech úrovních zároveň. Na rozdíl od druhého dílu, kde byla největším highlightem honička s drakem (zde se ohřeje jen v prologu), je zde logicky hlavním tahákem ústřední bitva, která se táhne prakticky celým filmem – všechny specifické bojové nástroje, případně válečný styl jednotlivých ras, jsou od sebe velmi srozumitelně odděleny, takže má divák možnost si plnohodnotně vychutnat každý letící šíp, úder sekyrou nebo řinčení meče. (BM)
Prodloužená sekvence z filmu Hobit: Bitva pěti armád (2015)
BONUSY:
Poslední část Hobita neměla původně nést podtitul Bitva pěti armád, ale Tam a zase zpátky. Tvůrci se ale rozhodli pro změnu, protože nikdo nejde ani tam (už tam totiž jsou), ani se nevrací zpátky (až na jednu výjimku, ale putování je přeskočeno). Bonusy, rozprostírající se na několika discích a čítající přes třináct hodin (audiokomentář plus cca deset a půl hodin česky otitulkovaných dokumentů!), by klidně mohly nést pojmenování "tam a zase zpátky".
Nepřeháním, když přídavný materiál označím za jeden nejenom z nejlepších, ale i nejkomplexnějších, jaké kdy vznikly, protože se podařilo zdánlivě nemožné. Všechny zastřešující rámce z předchozích dvou dílů Hobita a dokonce všech Pánů prstenů sjednotit do jednoho, který se efektivně rozbíhá mnoha směry dle toho, jak si to daná pasáž zrovna žádá. Je třeba prokázat, že na trilogii (v podstatě hexalogii) dělali Tolkienovi fanoušci a fanynky (rámec příznačný pro prstenovskou trilogii)? Není problém, ukáže se, jak se zpět začleňovaly dialogy z knihy a jak má vše oporu v knižních dodatcích. Je nezbytné odůvodnit odklon od předlohy, který má podobu spíše fanouškovského přepisování kanonického textu než úcty k předloze (rámec příznačný pro první hobitovský díl)? Žádná potíž, připsaný vztah mezi postavami koresponduje s tím, co fanoušci a fanynky znají z prstenovské trilogie, a řada gagů z bitvy odpovídá jacksonovské poetice z jeho raného tvůrčího období. Je potřeba produkt diferencovat a dodat mu na významu (rámec příznačný pro druhý hobitovský díl)? Jistě, odkryje se celá řada společenských a kulturních aluzí, které Bitvě pěti armád přidají na významové bohatosti a relevanci.
Podobně by se dalo pokračovat dál, ale není nutný úplný vyčet, protože uvedené pro základní představu stačí. Informační bohatosti a nesmírné emocionální působivosti se dosahuje tím, že se nezakončuje pouze v podstatě jedna hobití cesta, ale celá sága (hobití a prstenovská) a ji dokumentující přídavky, které změnily podobu toho, jak Hollywood vypovídá o sobě a jak do toho procesu začleňuje fanoušky a fanynky. Nejvíce fascinující momenty nejsou ty, v nichž se štáb a herci a herečky dojímavým způsobem loučí, ale zmapování posledního dne natáčení, který byl pečlivě dokumentován i na facebookovské stránce režiséra.
Rok se s rokem sešel a je zde další rozšířené vydání Hobita, a tentokrát naposled... než vyjde s dalšími bonusy a sběratelskými pamětihodnostmi. Než se tak stane, zpřehledněme, v jakých edicích je možné si odnést završení hobitovské trilogie (anebo prequelů k prstenovské trilogii, chcete-li). Pomiňme souborná vydání, na které čekali ti vytrvalejší. Standard je trojdisková a pětidisková varianta, kdy druhá se od první zmíněné liší "pouze" v přítomnosti 3D verze filmu, jež sice nehezky ztmavuje obraz, ale velmi dobře prohlubuje zážitek prací s více plány a hloubkou ostrosti obecně. Trojice limitovaných vydání se liší pouze balením, nikoliv obsahem disků: první má steelbook, druhá mince a třetí - zdaleka nejpovedenější - navíc sošku s Gandalfem a Bilbem.OBRAZ A ZVUK:
Stejně jako v případě druhého dílu s rozšířenou verzí je i 3D verze Bitvy pěti armád tou lepší variantou, protože se rozprostírá na dvou discích, na rozdíl od té 2D, která tradičně zabírá jen jeden. I když se spousta částí filmu odehrává v temnotě či příšeří, blu-ray prezentaci ve 2D a překvapivě i ve 3D se daří umně vykreslovat i ty nejmenší detaily, vytvářet působivé kontrasty v tmavých částech obrazu a i tak působit dokonale přehledným dojmem. I když 2D verze sem tam zaváhá (například masivní bitevní scény občas jakoby disk nestíhal), 3D se může řadit mezi to lepší, co bylo letos k dostání na trhu.
Na rozdíl od Šmakovy dračí pouště, která obsahovala spoustu hravých sekvencí a scén-atrakcí, při nichž vystupovaly věci z obrazovky, se 3D Bitvy pěti armád více soustředí na vykreslování hloubky obrazu. Během samotné bitvy sice Jackson přichází se spoustou nápaditých momentů, žádný z nich však okatě neútočí na diváka, ale spíše umocňuje vtahující vizuální zážitek. Díky množství využitých vizuálních efektů a rozvržení jednotlivých plánů akce dokáží například záběry z nitra válečné vřavy působit opravdu prostorovým dojmem, i když ve výsledku spíše připomínají cutscény z videoher. Opulentně působí také velké celky, zachycující buď přesunující se armády a majestátní horské pláně, nebo rozlehlé vnitřní síně Ereboru.
I když audio nedisponuje jako v kinech Dolby Atmos, sedmikanálový DTS-HD Master Audio dokáže i tak pořádně rozvibrovat obývací pokoj. Jackson a spol. si opět zvukovou stopu perfekcionisticky pohlídali a výsledkem je působivý mix, který je imerzivní a dokonale srozumitelný na všech úrovních zároveň. Na rozdíl od druhého dílu, kde byla největším highlightem honička s drakem (zde se ohřeje jen v prologu), je zde logicky hlavním tahákem ústřední bitva, která se táhne prakticky celým filmem – všechny specifické bojové nástroje, případně válečný styl jednotlivých ras, jsou od sebe velmi srozumitelně odděleny, takže má divák možnost si plnohodnotně vychutnat každý letící šíp, úder sekyrou nebo řinčení meče. (BM)
BONUSY:
Poslední část Hobita neměla původně nést podtitul Bitva pěti armád, ale Tam a zase zpátky. Tvůrci se ale rozhodli pro změnu, protože nikdo nejde ani tam (už tam totiž jsou), ani se nevrací zpátky (až na jednu výjimku, ale putování je přeskočeno). Bonusy, rozprostírající se na několika discích a čítající přes třináct hodin (audiokomentář plus cca deset a půl hodin česky otitulkovaných dokumentů!), by klidně mohly nést pojmenování "tam a zase zpátky". Nepřeháním, když přídavný materiál označím za jeden nejenom z nejlepších, ale i nejkomplexnějších, jaké kdy vznikly, protože se podařilo zdánlivě nemožné. Všechny zastřešující rámce z předchozích dvou dílů Hobita a dokonce všech Pánů prstenů sjednotit do jednoho, který se efektivně rozbíhá mnoha směry dle toho, jak si to daná pasáž zrovna žádá. Je třeba prokázat, že na trilogii (v podstatě hexalogii) dělali Tolkienovi fanoušci a fanynky (rámec příznačný pro prstenovskou trilogii)? Není problém, ukáže se, jak se zpět začleňovaly dialogy z knihy a jak má vše oporu v knižních dodatcích. Je nezbytné odůvodnit odklon od předlohy, který má podobu spíše fanouškovského přepisování kanonického textu než úcty k předloze (rámec příznačný pro první hobitovský díl)? Žádná potíž, připsaný vztah mezi postavami koresponduje s tím, co fanoušci a fanynky znají z prstenovské trilogie, a řada gagů z bitvy odpovídá jacksonovské poetice z jeho raného tvůrčího období. Je potřeba produkt diferencovat a dodat mu na významu (rámec příznačný pro druhý hobitovský díl)? Jistě, odkryje se celá řada společenských a kulturních aluzí, které Bitvě pěti armád přidají na významové bohatosti a relevanci.
Podobně by se dalo pokračovat dál, ale není nutný úplný vyčet, protože uvedené pro základní představu stačí. Informační bohatosti a nesmírné emocionální působivosti se dosahuje tím, že se nezakončuje pouze v podstatě jedna hobití cesta, ale celá sága (hobití a prstenovská) a ji dokumentující přídavky, které změnily podobu toho, jak Hollywood vypovídá o sobě a jak do toho procesu začleňuje fanoušky a fanynky. Nejvíce fascinující momenty nejsou ty, v nichž se štáb a herci a herečky dojímavým způsobem loučí, ale zmapování posledního dne natáčení, který byl pečlivě dokumentován i na facebookovské stránce režiséra. Oslovování "my, tvůrci, jsme jedni z vás" dokonává trojice kratších bonusů. V nich se režisér ad. účastní natáčení videa pro Harryho Knowlese ze známé stránky Aint-It-Cool-News (Butt-Numb-a-Thon, cca 12 min.), představitelé trpaslíků tvoří vlastní fanouškovský videoklip (Řeky plné zlata, 4,5 min.) a natáčí zábavné video o "skutečné" stránce jednoho z nich (Opravdový Adam Brown, 5,5 min.). V jednom z rozsáhlých dokumentů je část zasvěcena i kultovnímu fan videu s rapujícím Legolasem, které je samotným představitelem Legolase přivlastněno jeho předěláním. Bokem toho všeho stojí krátký featurette Vzpomínka na Andrewa Lesnieho, který je skoro šestiminutovým sestřihem záběrů předčasně zesnulého kameramana celé hexalogie při práci.
Oproti předchozím hobitovským dokumentům tato nálož neopomíjí post-produkci, i když jí nevěnuje tolik prostoru, a organicky pojednání o ní začleňuje do zbytku. Jinak si ponechává standardní rozdělení, na které jsou příznivci rozšířených verzí navyklí z dřívějška: soubor tematických dokumentů na prvním bonusovém disku, který mapuje produkci, a soubor tematických dokumentů na druhém disku, který mapuje stěžejní prostředí, postavy ad.
Na Dodatcích, č. 11 (vysoké číslo, protože jsou započítávány i šestice z Pána prstenů) se dozvíme více o vzniku sauronovské sekvence (In the Dungeons of the Necromancer, 30 min.), o předtitulkové scéně s drakem Šmakem (Fire and Water, 30 min.), o potížích s přepravou při natáčení (Under the Shadow of the Mountain, 18 min.), o potitulkové scéně s lidmi z Jezerního města (In the Wake of the Dragon, 27,5 min.), o posledním natáčecím dnu Martina Freemana (Many Partings, 30 min.) a Orlando Blooma a Iana McKellena (A Last Desperate Stand), o vtipkování na place apod. (The Gathering of the Clouds, 30 min.), o ohni, který přerušil natáčení (The Clouds Burst, cca 30 min.), o výstroji trpaslíků (Out From the Gate, 30 min.) a posledním natáčecím dni (The Last Stage, 34 min.).
Dodatky č. 12 jsou s výjimkou závěrečného bonusu (Farewell, Friends, 33 min.) a výše zmíněných kratších materiálů stojících mimo (Butt-Numb-a-Thon, Řeky plné zlata, Opravdový Adam Brown, Vzpomínka na Andrewa Lesnieho) rozděleny do tří vždy hodinu a půl trvajících bloků. Beneath the Thunder: Forging a Battle of the Five Armies je o epické bitevní sekvenci, The People and Denizens of Middle-Earth o postavách (Tauriel, Thranduilovi a Dáinovi) a jejich představitelích/představitelce, Realms of the Third Age: From the City Dale to the Halls of Erebor o třech výrazných lokacích (Daleu, Dol Golduru a Ereboru).
Celý ten v souhrnu více než desetihodinový kolos je dynamizován neobvykle upřímnými pasážemi. Filmaři a filmařky se v nich přiznávají, že scénář upravovali v průběhu, protože s jeho původní podobou nebyli moc spokojeni, a že mnohé věci vymýšleli za pochodu, protože na rozdíl od prstenovské trilogie nebyl skoro vůbec čas na přípravné práce. (Zdánlivý) nedostatek je proměněn ve výhodu, když je ukazováno, jak nápaditě byly které situce řešeny, a to za pomocí tradičních rétorických rejstříků (auteur Peter Jackson je veliký znalec válečné historie, technologie umožňuje vytvářet početné armády s jednotlivými členy pohybujícími se odlišně). A přidat dílu určitou hodnotu poukázáním na četné reference na jiné umělecké počiny anebo skutečné události (citace konkrétní malby, odkaz na určitou sochu, narážka na historii jedné hudební skladby ad.).
Vedle toho všeho se audiokomentář Petera Jacksona a spoluscenáristky Philippy Boyens jeví jako nadbytečný, protože neprozrazuje nic nového. Má ale svůj nezpochybnitelný význam. Režisérovi a spoluscenáristovi navrací auteurský hlas, který mu byl částečně uzmut v obsáhlých dokumentech, kde byl prezentován jako zdatný a zkušený improvizátor víc než člověk s jasnou a jednotnou vizí. Nechybí krátký featurettu o Novém Zélandu jako vysněné turistické destinaci a oproti předchozím dílům i trojice upoutávek, přičemž neangličtináře potěší až na audiokomentář nadprůměrná kompletní česká titulková podpora. Povídání dvou lidí stejně není tak působivé jako cokoliv na obou bonusových discích, které v jednom z nejlepších dokumentárních materiálů vůbec uzavírají několikeré putování - jedné ságy, jejího dokumentárního zmapování a fanoušků a fanynek, kteří/které si můžou připadat, že na té cestě byli taktéž. (MS)
Výňatek z dokumentů na Dodatcích č. 12 k filmu Hobit: Bitva pěti armád (2015)
ZÁVĚR:
Závěr je v podstatě zbytečný, protože kdo každým rokem investoval do pořizování rozšířených verzí, ten si bude chtít trilogii zkompletovat - a kdo čekal na souborné vydání, již ho má nejspíš doma. Přesto bychom doporučovali zakoupení pro kohokoliv, kdo se jenom trochu zajímá o bonusové materiály, a obzvláště ty dokumentární, protože těch deset a půl hodiny na Dodatcích k Bitvě pěti armád patří k jedněm z nejinformativnějších, nejdojemnějších a nejkomplexnějších. Sběratelům a sběratelkám namísto mincí radíme sáhnout po verzi se soškou, která je velmi detailní, i když osoby na ní nejsou úplně podobné svým filmovým předobrazům. A upozorňujeme, že lidé nenaklonění jacksonovské poetice z jeho splatter-punkového období si nejspíš budou nuceni dokoupit kinoverzi, protože ta rozšířená má rating R zaslouženě.
Videoklip The Last Goodbye k filmu Hobit: Bitva pěti armád (2015)
Oproti předchozím hobitovským dokumentům tato nálož neopomíjí post-produkci, i když jí nevěnuje tolik prostoru, a organicky pojednání o ní začleňuje do zbytku. Jinak si ponechává standardní rozdělení, na které jsou příznivci rozšířených verzí navyklí z dřívějška: soubor tematických dokumentů na prvním bonusovém disku, který mapuje produkci, a soubor tematických dokumentů na druhém disku, který mapuje stěžejní prostředí, postavy ad. Na Dodatcích, č. 11 (vysoké číslo, protože jsou započítávány i šestice z Pána prstenů) se dozvíme více o vzniku sauronovské sekvence (In the Dungeons of the Necromancer, 30 min.), o předtitulkové scéně s drakem Šmakem (Fire and Water, 30 min.), o potížích s přepravou při natáčení (Under the Shadow of the Mountain, 18 min.), o potitulkové scéně s lidmi z Jezerního města (In the Wake of the Dragon, 27,5 min.), o posledním natáčecím dnu Martina Freemana (Many Partings, 30 min.) a Orlando Blooma a Iana McKellena (A Last Desperate Stand), o vtipkování na place apod. (The Gathering of the Clouds, 30 min.), o ohni, který přerušil natáčení (The Clouds Burst, cca 30 min.), o výstroji trpaslíků (Out From the Gate, 30 min.) a posledním natáčecím dni (The Last Stage, 34 min.).
Dodatky č. 12 jsou s výjimkou závěrečného bonusu (Farewell, Friends, 33 min.) a výše zmíněných kratších materiálů stojících mimo (Butt-Numb-a-Thon, Řeky plné zlata, Opravdový Adam Brown, Vzpomínka na Andrewa Lesnieho) rozděleny do tří vždy hodinu a půl trvajících bloků. Beneath the Thunder: Forging a Battle of the Five Armies je o epické bitevní sekvenci, The People and Denizens of Middle-Earth o postavách (Tauriel, Thranduilovi a Dáinovi) a jejich představitelích/představitelce, Realms of the Third Age: From the City Dale to the Halls of Erebor o třech výrazných lokacích (Daleu, Dol Golduru a Ereboru).
Celý ten v souhrnu více než desetihodinový kolos je dynamizován neobvykle upřímnými pasážemi. Filmaři a filmařky se v nich přiznávají, že scénář upravovali v průběhu, protože s jeho původní podobou nebyli moc spokojeni, a že mnohé věci vymýšleli za pochodu, protože na rozdíl od prstenovské trilogie nebyl skoro vůbec čas na přípravné práce. (Zdánlivý) nedostatek je proměněn ve výhodu, když je ukazováno, jak nápaditě byly které situce řešeny, a to za pomocí tradičních rétorických rejstříků (auteur Peter Jackson je veliký znalec válečné historie, technologie umožňuje vytvářet početné armády s jednotlivými členy pohybujícími se odlišně). A přidat dílu určitou hodnotu poukázáním na četné reference na jiné umělecké počiny anebo skutečné události (citace konkrétní malby, odkaz na určitou sochu, narážka na historii jedné hudební skladby ad.).Vedle toho všeho se audiokomentář Petera Jacksona a spoluscenáristky Philippy Boyens jeví jako nadbytečný, protože neprozrazuje nic nového. Má ale svůj nezpochybnitelný význam. Režisérovi a spoluscenáristovi navrací auteurský hlas, který mu byl částečně uzmut v obsáhlých dokumentech, kde byl prezentován jako zdatný a zkušený improvizátor víc než člověk s jasnou a jednotnou vizí. Nechybí krátký featurettu o Novém Zélandu jako vysněné turistické destinaci a oproti předchozím dílům i trojice upoutávek, přičemž neangličtináře potěší až na audiokomentář nadprůměrná kompletní česká titulková podpora. Povídání dvou lidí stejně není tak působivé jako cokoliv na obou bonusových discích, které v jednom z nejlepších dokumentárních materiálů vůbec uzavírají několikeré putování - jedné ságy, jejího dokumentárního zmapování a fanoušků a fanynek, kteří/které si můžou připadat, že na té cestě byli taktéž. (MS)
ZÁVĚR:
Závěr je v podstatě zbytečný, protože kdo každým rokem investoval do pořizování rozšířených verzí, ten si bude chtít trilogii zkompletovat - a kdo čekal na souborné vydání, již ho má nejspíš doma. Přesto bychom doporučovali zakoupení pro kohokoliv, kdo se jenom trochu zajímá o bonusové materiály, a obzvláště ty dokumentární, protože těch deset a půl hodiny na Dodatcích k Bitvě pěti armád patří k jedněm z nejinformativnějších, nejdojemnějších a nejkomplexnějších. Sběratelům a sběratelkám namísto mincí radíme sáhnout po verzi se soškou, která je velmi detailní, i když osoby na ní nejsou úplně podobné svým filmovým předobrazům. A upozorňujeme, že lidé nenaklonění jacksonovské poetice z jeho splatter-punkového období si nejspíš budou nuceni dokoupit kinoverzi, protože ta rozšířená má rating R zaslouženě.
