Hlavním hrdinou je opět tvrďácký učitel Zeki, který ale ve skutečnosti není učitel, nýbrž trestaný kriminálník, co se potřeboval dostat na školním pozemku ke schovanému lupu, a nedopatřením se tam stal pedagogem. Vyfasoval nejproblémovější třídu na škole, což se nakonec ukázalo být oboustranně výhodným spojením, neb díky své drsné nátuře a neobvyklému přístupu k výuce si u neukázněných studentů získal respekt, a nakonec se ze všech včetně Zekiho stali lepší lidé a našli své místo v životě, nové přátele, lásku, a tak dále.
Děj
Fakjů pane učiteli 2 spočívá v tom, že Zeki schová jakési kradené diamanty do plyšového medvěda, který je pak nedopatřením odeslán na charitu do Thajska. Využije tudíž plánu ředitelky získat grant od ministerstva školství a zorganizuje v Thajsku humanitární školní pobyt, na nějž vyrazí v doprovodu zhruba osmi žáků. Shodou okolností se však na stejné místo vydá i skupina studentů z konkurenčního prestižního gymnázia, které by též na grant rádo dosáhlo…
Dobrá zpráva je, že za vznikem filmu stojí ti samí tvůrci a hrají v něm ti samí herci, takže pokud se vám líbila jednička, bude se vám s velkou pravděpodobností líbit i dvojka (otázka pak zní, jak moc). Styl humoru je totiž v podstatě identický, složení klíčových postav zůstalo zachováno a zápletka je opět skrz naskrz zcela dementní (včetně dokonale nesmyslných zvratů). Jediná výrazná změna spočívá v tom, že hrdinové přesídlili ze školních lavic do mnohem větší exotiky.
Naopak špatná zpráva je, že roztomilá a sexy zrzavá učitelka Lisi v podání
Karoline Herfurth tentokrát bohužel nikam nejede a její výskyt ve filmu je tím pádem značně omezen. A žáci putující se Zekim na výlet jsou oproti jedničce ještě o něco větší dementi.
Jinak skutečně nemá smysl zabývat se rozebíráním příběhu, protože v něm není nouze o scény, jako je ta, v níž Zekiho svěřenci ukradnou na pláži před zraky jeho majitele motorový člun, což posléze vede k jeho absolutní destrukci v plamenech, a děj jde dál, aniž by z toho vzešel pro hrdiny filmu jakýkoli postih. Ve stínu toho jsou bezpředmětné i debaty o tom, jak se německému scenáristovi a režisérovi Boru Dagtekinovi, jenž je původem Turek, daří zavléct tento aspekt do svých snímků.
O něco zajímavější by bylo zamyslet se nad tím, jak je ve filmu prezentováno samotné Thajsko. To je zastoupeno celkem jednou pláží a přilehlým okolím, skladem drog, skladem charitativních darů, jedním barem, jednou divokou řekou, dvěma opicemi a asi tuctem thajských dětí, které jsou členy lupičského gangu. A osiřelým potomkům tragických obětí tsunami samozřejmě uděláte největší radost tím, že je vezmete na jídlo do McDonald´s…
Řemeslně je
Fakjů pane učiteli 2 nicméně natočeno velmi solidně a jistou rukou. Herci jsou do svých rolí velmi dobře vybraní a film má docela dynamické tempo a slušně ubíhá, i když má skoro dvě hodiny. Děj je sice vyloženě strašný, ale nijak zvlášť to nevadí, protože středobodem zájmu jsou hlavně izolované legrační scénky a hlášky. S tím se pak pojí dvě věci – za prvé je téměř k nesnesení jakákoli pasáž, v níž se tvůrci místo humoru pokoušejí o vážné emoce, seriózní debaty o rodičovské lásce a rýpání se v psychologii postav, a za druhé jde film do kin česky dabovaný, přičemž řada složitějších slovních gagů patrně ztratila ledacos ze své vtipnosti. Spousta legrace pramení často i z toho, jakou dikcí herci své party pronášejí (alespoň v předchozím filmu tomu tak bylo), což jde v češtině bohužel také úplně stranou.
Fakjů pane učiteli 2 je tedy o trošku horší než jednička, ale pořád je to docela dobrá a srandovní komedie, kterou lze doporučit, pokud máte náladu na něco odpočinkového a nenáročného. A pokud vám nevadí vulgární humor a vtipy točící se kolem vystřelování ping-pongových míčků z vagíny…
Originální trailer filmu Fakjů pane učiteli 2