Ve dvojce, kterou režisér Robert Zemeckis spolu se spolutvůrcem scénáře a producentem Bobem Galem realizovali současně s třetím dílem až o čtyři roky později než jedničku, se vrací přesně ten samý tým herců známých z jedničky. V centru dění stojí opět americký teenager Marty McFly (Michael J. Fox), jeho rodiče George (Crispin Glover) a Lorraine (Lea Thompson), potrhlý Martyho přítel, vědec a vynálezce Dr. Emmet brown (Christopher Lloyd), který ho už na konci prvního dílu zalarmuje, že něco není v pořádku s jeho budoucími dětmi. A tak se s ním Marty znovu musí vydat proti toku času, tentokrát o třicet let dopředu, do roku 2015. Jenže zatímco Marty napraví jednu chybu, druhá se vloudí z jiné strany. Ke slovu se dostane a klíčovou figurou se tu stane starý (i mladý) Biff Tannen (Thomas F. Wilson), který se nepozorovaně vplíží do stroje času a pěkně zamává s osudy celé Martyho rodiny. Martymu s doktorem tak nezbyde než se znovu vydat do roku 1955, kde to celé začalo.
Návrat do budoucnosti 2 navazuje přesně tam, kde jednička skončila. Ačkoliv ho Zemeckis natočil až v roce 1989, stále jsme dějem v roce 1985. Druhý díl je od prvního trochu více sci-fi. Futuristická verze roku 2015 je komicky přehnaná, zvláště když víme, jako to v roce 2015 skutečně vypadá. Zemeckis opět vsází především na humornou nadsázku a ironické pomrkávání na diváka, takže nikoho nepřekvapí holografická upoutávka na čtrnáctý díl Čelistí v režii Maxe Spielberga nebo stylové bistro "Osmdesátky", kde vyhrává "Beat it" Michaela Jacksona a místo živé obsluhy se Martyho ujme computerový číšník (opět!) Ronald Reagan.
Tvůrci vsází na stejný recept, který tak skvěle fungoval v jedničce. Ke slovu se dostávájí stejné situace v novém hávu. Stejně jako jsme byli v téměř dokonalém světě roku 1955, podobně vypiplaně působí futuristicky přehnaná verze budoucnosti. A tak se znovu opakuje Martyho jízda na prkně, které tentokrát lítá ve vzduchu. Scénu ale ihned poznáváme, neboť jsme ji už viděli v jedničce. Poznáváme zkrátka "staré známé", ač je to nově navlečeno. Marty se tu znovu setkává se svými rodiči, i sám se sebou. Vrcholem pocitu déja vú je pak opětovný návrat do roku 1955, kde se zároveň v jednom čase pohybují dvě verze Martyho i doktora Browna.
Zemeckis si dává záležet na tom, aby se vše odehrávalo přesně v klíčové události prvního dílu, kterým byl ples. Tentokrát to tu slouží jen jako pozadí pro nově rozvinutou zápletku. Opět jsme svědky přesně vypointovaných a dokonale fungujících scén. Je to až neuvěřitelné, jak vše běží jako po másle. Žádný zmatek, žádný chaos v hlavách diváků. Děj se všemi zvraty, různými verzemi postav, minulostí i budoucností - lahůdková je především apokalyptická verze roku 1985, která je jak vystřižená z Šíleného Maxe nebo Mechanického pomeranče - vše působí naprosto jasně, přehledně a stále nesmírně vtipně a zábavně. Jinými slovy, dvojka v kvalitách nezaostává za jedničkou, ale zcela se jí vyrovná, což je jinak u sequelů velmi vzácné.
Ačkoliv se znovu sešel stejný realizační tým, k menším změnám v castingu přeci jen došlo. Ve dvojce už nehrál Crispin Glover, který se nedokázal s producenty dohodnout na výši honoráře. Zemeckis situaci vyřešil tak, že použil záběry s ním z prvního dílu a nahradil ho jiným hercem. Vše bylo možné díky legendární trikové dílně Industrial Light and Magic. Stejný případ byl i v případě herečky Claudie Wells, kterou v roli Martyho přítelkyně Jennifer nahradila Elisabeth Shue. V menších rolích se mihne například mladý Elijah Wood a Michael Peter Balzary známější pod přezdívkou "Flea", jinak basák Red Hot Chilli Peppers. Za kamerou stál opět Dean Cundey a hudbu složil opět Alan Silvestri. Hudební soundtrack je tentokrát složen jen ze Silvestriho hudby, na rozdíl od jedničky, kde dominovaly různé písně.
Oba díly (druhý a třetí) se natočily současně za rozpočet kolem čtyřiceti milionů dolarů, což je z dnešního hlediska až směšně malá částka pro dva filmy. Tržby dvojky nebyly tak rekordní jako v případě jedničky, která překonala doma dvousetmilionovou hranici. Dvojka vydělala doma "jen" 118 milionů a skončila v žebříčku nejúspěšnějších filmů roku 89 až šestá. Celosvětové tržby kolem 332 milionů ji ale posunuly na třetí místo. Lépe si ten rok vedly už jen Indiana Jones a poslední křížová výprava a Batman. Úspěch to tedy byl opět mimořádný. A vzhledem ke kvalitám tohoto sequelu zcela zasloužený.
Marty se pak definitivně naposledy vrátil ještě ve třetím díle, který se odehrává na divokém západě a je Zemeckisovou poctou žánru westernu a osobě jeho ikony Clinta Eastwooda. O něm ale možná někdy příště.
P. S.: Datum obnovené premiéry prvního i druhého dílu Návratu do budoucnosti 21.10.2015 nebylo vybrané náhodou. Právě toto datum je takzvaným "Back to the Future Day", datem, který si Zemeckis vybral pro Martyho výlet do budoucnosti ve druhém díle.