Adaptace úspěšného bestselleru spisovatele Andyho Weira se chopil Ridley Scott, který z tématu dokázal vyždímat maximum a dokázal, že i po několika neúspěších z poslední doby stále patří do první režisérské ligy.
Nekonečný vesmír. Toto jsou cesty hvězdné lodi Enterprise… ech… no, tentokrát vlastně ani ne. Loňská kniha Andyho Weira
Marťan a potažmo i její filmová adaptace, ač stále zařazená ve škatulce sci-fi, je mnohem více „science“ a mnohem méně „fiction“.
Marťan se veze na obnoveném zájmu o skutečné vesmírné vědy, který se nesoustředí na příběhy ve vzdálených galaxiích a cizí druhy, ale spíše přináší daleko uvěřitelnější reálie, a nám v nedávné době přinesl filmy jako
Gravitace nebo v menší míře i
Interstellar, které si daly velkou práci s tím, aby jejich filmy odpovídaly současnému vědeckému poznání, jak jen to zápletka dovoluje.
Také Andy Weir si dal záležet, aby jeho kniha byla po vědecké stránce co možná realistická. Jelikož kniha vycházela zdarma již v roce 2011 a po úspěchu na platformě Amazon Kindle padla do oka důležitým lidem, již v roce 2013 bylo oznámeno, že knihu pro studio 20th Century Fox zadaptuje i natočí
Drew Goddard. Tento nadaný tvůrce byl však na režisérské stoličce nahrazen
Ridleym Scottem a tak mu zůstala scenáristická pozice, na níž si již zapracoval producent
Simon Kinberg. Pro titulní roli byl vybrán
Matt Damon, který si sice podobnou postavu střihnul již v
Interstellaru, avšak protože nálada i poselství
Marťana jsou úplně jiné, nakonec s obsazením souhlasil.
Film nám představuje misi Ares 3 americké organizace NASA na Mars, která se zvrtne a tým astronautů je kvůli bouři nucen urychleně opustit planetu. Bohužel však přitom přijdou o jednoho člena posádky, botanika Marka Watneyho (Matt Damon). Jak se však vzápětí ukáže, Mark není mrtvý. Je jen zraněný a sám na celé planetě, kde musí přežít navzdory extrémně nízkým teplotám, prachu a psychické zátěži z vědomí, že pomoc je desítky milionů kilometrů daleko.
Tolik k základnímu nástinu příběhu, který je ve skutečnosti mnohem košatější a určitě nejde jen o one-man show Matta Damona. Do příběhu je umně vpleteno i dění na Zemi, kde probíhají snahy o „rychlou“ záchrannou akci a NASA se vyrovnává s veřejným míněním a také osudy bývalých Watneyho kolegů. Vše je poskládáno do skvělé mozaiky, která ani na chvíli nepustí naši pozornost. Nevím, zda je to hlavně zásluha Ridleyho Scotta nebo Drewa Goddarda, nebo obou dvou, ale režie i scénář jsou prostě vynikající.
Zdaleka nejlepším aspektem je pak přirozenost, s níž jsou zde prezentovány vesmírné lety a hlavně pak průzkum Marsu. Ostatně, jak nám potvrdil i český odborník na vesmír Jan Šifner z pražského planetária, vědecko-technologický základ pro lidskou expedici na rudou planetu mají lidé již od 80. let minulého století a důvody, proč se stále na Mars nelétá, jsou spíše politicko-ekonomické. Pokud se týče uvěřitelnosti filmu, přiznává Šifner, že sice skutečně k několika odklonům od reality došlo (nižší gravitace, intenzita bouře, příliš líbivé barvy krajiny Marsu), ale v zásadě jde o změny zanedbatelné v rámci snahy o navození pocitu dobývání vesmíru.
Docela zvláštní náhodou přinesla před pár dny NASA průlomovou novinku objevení slané vody na Marsu. Dle vyjádření Ridleyho Scotta o objevu věděli již několik měsíců, ale rozhodli se nakonec, že novinku do scénáře nezahrnou, i když by výrazně změnila Watneyho pěstitelské snahy. Přesto se krásně ukazuje, jak si vzájemně mohou filmaři a vědci pomáhat, protože z nastalé situace těží NASA i Fox.
Kapitolou samou o sobě je pak herecký výkon Matta Damona. Jakkoli mi jeho role v Interstellaru přišla z mnoha důvodů nepatřičná, zde jde naopak o velmi přirozené herectví, které v postavě kombinuje humor a touhu přežít se snahou nepropadnout zoufalství a nepoddávat se samotě. Ač samozřejmě nelze úplně srovnávat, skoro v mých očích překonává i
Toma Hankse v
Trosečníkovi.
O naši pozornost se pak Damon pere hlavně s
Chiwetelem Ejioforem, dále „mimoňským“
Donaldem Gloverem, světe div se, i s
Seanem Beanem (ne, ve filmu neumře :-) ), kteří se snaží o Markovu záchranu zde na Zemi. Z členů posádky Ares 3 pak vystupuje do popředí zejména kapitánka v podání
Jessicy Chastain a Martinez, kterého si zahrál
Michael Peña. Ostatní pak v případě, že jste nečetli knihu, trochu upadají do pozadí.
Film se natáčel v Jordánsku, které již v minulosti posloužilo jako natáčecí lokace snímků taktéž se odehrávajících na rudé planetě. Výprava je jedním slovem perfektní a využití tradičních praktických efektů v kombinaci s CGI se ukazuje být tím správným postupem, jehož síla se nyní již poněkolikáté zúročila. Důležitou součástí filmu je rovněž hudba, kdy kromě povedeného instrumentálního soundtracku
Harryho Gregsona-Williamse, zaznívá celá řada legendárních hitů 60. až 80. let, jejichž využití je velmi vtipně vpraveno do děje a nejde tedy jen o samoúčelné dokreslování atmosféry.
Dosud jsem na film pěl jen chválu. Musíme se však zeptat: Má tento film vůbec nějaké nedostatky? Jistě, pokud bychom šli do důsledků a hnidopišsky odsoudili i nejmenší odklon od reality. Jistě, pokud bychom filmu neodpustili „povinnou“ (třebaže nikterak výraznou) dávku amerického patosu, kdy se davy cizích lidí dojemně semknou a ukazují všem, že lidská sounáležitost ještě nevymizela. Jistě, pokud bychom se zamysleli nad tím, že jsme již od začátku i bez znalosti knihy v jisté rovině vlastně tušili, jak film dopadne. To vše jsou však věci, které vás při sledování ani nenapadnou. Všechno, co se vám chce dělat, je sledovat dobrodružství Marka Watneyho, prohánějícího se po Marsu za zvuků
Waterloo od Abby.
Marťan jako filmová adaptace knihy si s sebou nese několik zjednodušení, ale myslím, že autor Andy Weir může být vesměs spokojený, že se obavy pesimistů z degradace jeho díla nenaplnily. Díky geniálnímu zpracování lze dokonce s trochou nadsázky prohlásit, že film Marťan je mezi podobnými filmy snad ještě malinko lepší, než je kniha Marťan mezi sci-fi knihami. Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších filmů roku a pro vás, ať už jste četli, či nikoli, mé vřelé doporučení návštěvy kina.
Český trailer k filmu Marťan