Neobyčejně populární čtveřice pocházela z Liverpoolu a právě Anglie své čtyři miláčky - John Lennona, Paula McCartneyho, George Harrisona a Ringo Starra provázela na každém jejich kroku. Právě tento prvek hraje v prvním celovečerním "beatlesáckém" filmu Perný den důležitou roli. Perný den je v obnovené premiéře uváděn jako druhý z pěti filmů uváděných v rámci letošního projektu 100, každoroční filmové přehlídky vybraných domácích i zahraničních kousků ze "zlatého fondu".Ačkoli zde členové kapely hrají sami sebe, nejedná se o dokumentární portrét kapely. Perný den je hudební komedie o tom, jak Beatles cestují v doprovodu fiktivního Paulova dědečka (Wilfrid Brambell) na vystoupení do Londýna. Během cesty vlakem si zajamují s fanoušky a fanynkami. Po příjezdu do hotelu stráví kapela noc venku. Dědeček si zahýří v casinu a Ringo se vydá na osamocený výlet do ulic. Jak on, tak i dědeček se nakonec sejdou na policejní stanici, zatímco Ringa marně hledají zbylí tři členové kapely, kteří se chystají na vystoupení. Vše nakonec pochopitelně dobře dopadne a show může začít.
Perný den je jednoduchá komedie s lehce absurdním, místy až surreálně laděným hravým humorem, pospojována jednotlivými hudebními vstupy Brouků. Soundtrackem k filmu je třetí album Beatles nazvané stejně jako film A Hard Day´s Night. Ve filmu zazní valná většina skladeb, od titulní skladby, která slouží jako vstupní i jako "výstupní" skladba při úvodních, respektive závěrečných titulcích. Dále tu uslyšíte a uvidíte Brouky hrát a zpívat některé z jejich nejznámnějších písní jako I Should Have Known Better, Can´t Buy Me Love nebo All My Loving. Perný den se nese v hektickém tempu, kdy jsou klasicky snímané konverzační pasáže pospojované hudebními čísly "popoháněné" vpřed ruční kamerou, která úspěšně dokumentuje zběsilé tempo uvnitř nabitého programu kapely, která je neustále na útěku před "zfanatizovaným" davem především svých dívčích fanynek. Z filmařského hlediska je zde nutno ocenit především černobílou kameru Gilberta Taylora, která vytvořila zejména v detailech tváří členů Beatles působivé "fotografické" portréty, které jsou umělecky hodnotnější než poněkud diskutabilní dada humor scénáře Aluna Owena, kterého si vybrali sami Beatles na základě televizní hry No Trams to Lime Street z roku 1959. Spoustu vychytávek ve scénáři však dnes ocení už jen znalci, jako například dialog reportérky a Ringa, kdy se ho žena zeptá, zda je "mod, nebo rocker", čímž Owen naráží na dobové rivalství dvou tehdejších společenských subkultur, takzvaných modů (modernistů) a rockerů.
Dobové kritiky přijaly Perný den vesměs svorně velmi kladně až nadšeně a film byl zároveň diváckým, kritickým i komerčním úspěchem. Při rozpočtu půl milionu dolarů film vydělal mnohonásobně tolik (celosvětově zhruba 12 milionů dolarů). Není divu - beatlemánie byla na vrcholu a Lesterovi se z tohoto kulturního fenoménu podařilo vytěžit maximum. Ačkoliv se z dnešního pohledu může zdát nesmyslný humor a zvláště postava potrhlého dědečka zvláštní a nadbytečná, Perný den dokázal dynamicky díky rychlému tempu "akčních" pasáží vhodně podpořených ruční kamerou působivě zachytit jak ducha doby, tak i charakteristiky jednotlivých členů kapely. Každý ze čtyř slavných Brouků tu má svůj zvláštní, jedinečný rys. John byl považován za leadera kapely, a přitom je zde prezentován především jako svérázný šprýmař a provokatér, který zde nestojí v popředí a nehraje si na vůdce kapely. Tím zde vlastně není nikdo. Všichni zde fungují zároveň jako jednolité těleso i jako originální individuality. Svůj zvláštní prostor tu pak dostane i typicky "upozaděný" člen kapely, kterým je bubeník. Ringo zde absolvuje svou vlastní malou filmovou odyseu, což popírá klasické hudební pravidlo, že bubeník je v kapele ten poslední.
Perný den je zábavnou podívanou i dnes, i když upřímně nebýt nesmrtelných písní Brouků, šlo by jen o samoúčelnou absurditu bez valného smyslu a logiky. Právě písně a autentické záběry z vystoupení kapely v závěru Perného dne jsou tím hlavním důvodem, proč Perný den stojí za to vidět. Vychutnat si tyto písně v nově remasterované a vyčištěné verzi a vidět slavnou čtveřici v nejlepších letech je prostě k nenahrazení. Lester pak s Brouky natočil následující rok ještě snímek Pomoc! nesoucí se na vlně beatlemánie, tentokrát už v barvě a ještě s absurdnější zápletkou a gagy. Perný den ale nese pečeť prvenství, a to nejen v sérií "beatlefilmů".PS: Perný den je označován jako jeden z nejvlivnějších filmů historie, který inspiroval celou řadu špionských a hudebních komedií, hudební videoklipy nebo také americkou verzi Perného dne v podobě televizní série o fiktivní rock´n´rollové skupině The Monkees.
