Střet těchto dvou výrazných osobností i veškeré okolnosti vzniku legendárního muzikálu si skutečně říkaly o zfilmování. Tvůrcům přitom nahrával mnohokrát ověřený fakt, že nejlepší scénáře zkrátka píše sám život. Bohužel nelze tak docela říci, že by režisér John Lee Hancock a scenáristky Kelly Marcel a Sue Smith této výhody naplno využili. A to přitom získali pro svůj film prvotřídní obsazení – Emmu Thompson, Toma Hankse, Paula Giamattiho či Colina Farrella.Hlavním problémem filmu je, že postrádá opravdový dramatický oblouk. Základní konflikt zde máme, chybí ale peripetie, zvrat, vypjatá scéna nebo cokoli, co by přinutilo postavy projít vývojem a nějakou psychologickou proměnou. Tou sice jaksi postupně prochází P. L. Travers, Australanka angličtější než leckterá Angličanka, Walt Disney ale stojí celou dobu opodál. A to je neodpustitelná chyba. Film totiž stojí právě na střetu těchto dvou rovnocenných protihráčů.
Nejvíce se tato slabina projevuje už v samotném přístupu Walta ke svéhlavé autorce. Snaží se ji na svou stranu získat stále stejnými, americky hloupými a vesele disneyovskými metodami, přitom by každému soudnému člověku muselo být již po pěti minutách setkání jasné, že prostě musí změnit taktiku. Těžko říci, zda tomu tak ve skutečnosti opravdu bylo nebo zda si jen scenáristé dostatečně neporadili s dramatizací reálně proběhlých událostí. Nabízí se také možnost, že studio Disney prostě nechtělo, aby byl film příliš osobní a více se dotkl ikony otce zakladatele. Snímek tak každopádně jen klouže po povrchu a autoři až příliš ohleduplní k oběma hlavním postavám se vzdávají možnosti jít více do hloubky či plně využít hereckého umění Toma Hankse.
Přitom v ostatních aspektech nelze filmu téměř nic vytknout. Emma Thompson je jako protivná a osamělá spisovatelka doslova k sežrání, zobrazení rozdílů mezi americkou a evropskou mentalitou (jakkoli jsou stereotypní a notoricky známé) by nemohlo být větší a kamera bohatě využívá barvitosti kalifornských exteriérů, které dokonale imitují i australský venkov, kde se část příběhu odehrává. Zachraňte pana Bankse není špatný film. Jenže jeho dvě dějové linie – autorčino dětství v australském Queenslandu a současná Kalifornie – se míjejí, místo aby se protínaly. Film pak působí rozvláčně, protože ke kýženému obratu dochází v podstatě až na samém jeho konci. Dnes již víme, jak společné snažení i vzájemné zápolení Disneyho a Travers dopadlo. A přestože muzikálová Mary Poppins si získala srdce mnoha milionů diváků, autorka samotná se s ní v této podobě nikdy neztotožnila. Dokonce si později vymohla, že nikdo z filmové branže se nesmí účastnit příprav divadelního zpracování, zejména bratři Shermanové, autoři původní hudby. Nikdy také nesvolila k natočení dalších filmů s Mary Poppins. Což je možná dobře, neboť tak pomohla uchovat Mary Poppins jedinou a jedinečnou.
