Goldsman si sice před lety odnesl Oscara za scénář Čisté duše, což ale ještě nezaručovalo, že si poradí i s režií. A to se nyní potvrdilo. Goldsman je rovněž autorem scénářů dvou hodně diskutabilních Brownovských adaptací, Šifry mistra Leonarada a Andělů a démonů. Právě druhý z nich jako by z oka vypadl Zimnímu příběhu, který je svým způsobem jeho jakýmsi neoficiálním sequelem, ač s Brownem, ani s těmito filmy žádnou reálnou spojitost nemá a jde ve skutečnosti o adaptaci stejnojmenné knihy Marka Helprina z roku 1983. Snímek se odehrává ve dvou časových rovinách (když pomineme krátký prolog z roku 1895) v New Yorku a jeho blízkém okolí, které představuje rodinné sídlo Pennových, v době před koncem roku. V první části děje, zasazené do roku 1916 poznáváme hlavního hrdinu, zloděje Petera Lakea (Colin Farrell), který prchá před bandou svého šéfa Pearlyho Soamese (Russell Crowe), a život mu přitom zachrání zázračný bílý kůň.
Peter se při jedné ze svých loupežných výprav vkrade do vily bohatého Isaaca Penna (William Hurt), kde se seznámí s jeho mladou dcerou Beverly (Jessica Brown Findlay), do které se zamiluje. Beverly je však smrtelně nemocná a má brzo umřít. Ve druhé části odehrávající se v roce 2014 sledujeme mladého muže (opět Colin Farrell), kterak bloudí New Yorkem a snaží se rozpomenout na to, kdo je a co tu dělá. Potkává Virginii (Jennifer Connelly) s dcerou Abby (Ripley Sobo). Rovněž Abby je smrtelně nemocná. Jelikož se jedná o souboj dobra a zla s nadpřirozenými prvky, vystupuje ve filmu i Lucifer (Will Smith) a padlí andělé a démoni. A to je zřejmě ten hlavní problém. Ve filmu, který jasně utrpěl Goldsmanovou režijní nezkušeností a přehnanými ambicemi (jedná se o jeho vysněný projekt), je toho příliš mnoho. A Goldsman to jednoduše vše neukočíroval a neurežíroval tak, aby to bylo snesitelné. Zimní příběh selhává i jako romantický příběh i jako pohádkově laděná fantasy o odvěkém souboji dobra a zla, potažmo andělů a démonů.
Ve sféře romantické jde o neobyčejně kýčovitý a křečovitý příběh o tragické lásce poznamenané smrtí, která však u Goldsmana nejen v symbolické, ale i "reálné" rovině překonává čas, a jako fantasy je Zimní příběh ještě křečovitější a kýčovitější než příběh červené knihovny. Je jasné, o co režisérovi šlo - chtěl natočit silný milostný příběh o lásce překonávající čas a přitom zpodobnit i odvěký souboj dobra a zla, ale jako už mnohokrát i nyní se potvrdilo, že jen dobré úmysly nestačí. A nic mu zde nepomohlo, že měl na svůj dream projekt relativně velkorysý rozpočet, špičkové spolupracovníky a áčkové herecké obsazení. Ve filmu, kde je odpočátku všechno špatně, jsou špatní i jinak kvalitní a jindy dobří herci. Asi vůbec nejhorší je zde Russell Crowe v roli Farrellova protivníka, jehož herecký výkon je tu trapný a prkenný. Obdobně mizerný výkon zde předvedla Jennifer Connelly, která si zde zahrála jen malou plačtivou roli matky nemocné dcery. Colin Farrell v hlavní roli zamilovaného zloděje rovněž hraje na hranici únosnosti, ale pouze vinou špatného scénáře i vedení. Jediným menším pozitivem je zde Jessica Brown Findlay, která je přinejmenším alespoň neokoukaná a svou smrtelně nemocnou postavu zahrála v rámci možností snesitelně.
Panu Goldsmanovi musela při realizaci jeho vysněného projektu zřejmě změknout šedá kůra mozková, když natočil něco tak špatného, jako je Zimní příběh, a veškeré výtky po právu padají na jeho hlavu a zřejmý neúspěch a nekvality jeho celovečerního režijního debutu si bude muset nést sám. Vůbec bych se nedivil, kdyby film příští rok vedl v čele nominací na americké antioscary, Zlaté maliny. Dobře se k němu dokonce hodí podtitulek, který jsme nedávno dali béčkovému fantasy Já, Frankenstein. Zimní příběh je pak ve výsledku dokonce ještě horší než béčkový Herkules: Zrození legendy, neboť jeho ambice sahaly mnohem výš. O to hůře však dopadl. 
