Ačkoliv lze odpovědět jednoduše (ne, trochu, ano), dovolím si nejprve krátký exkurz do nedávné historie. Loni se objevil snímek předcházený obrovským hypem. Jmenoval se Paranormal Activity a vytáhl z diváckých kapes téměř dvě stě miliónů dolarů. Přestože nebyl dobrý ani revoluční, jak bylo předesíláno, lidé nadšeně jásali. Je naše paměť opravdu tak špatná? Paranormal Activity byl obyčejný amatérský pseudodokument, jehož cesta ze Screamfest festivalu na filmová plátna byla bezmála zázračná. Oproti tomu, co později předvedli marketingoví specialisté studia Paramount, však nestojí za zmínku. Internetová kampaň stojící na základech kampaně Záhady Blair Witch a "realita", se kterou šokovali Kanibalové, dokazuje, že filmová paměť většiny diváků nesahá ani deset let zpět. Paranormal Activity 2 už se naštěstí nesnaží lidem bulíkovat, že jde o autentické záběry. Chytrým scénářem obhajuje právo na svou existenci, má lepší herce (= má herce), stejný koncept i styl děsivých záběrů a více kamer. Přesto fanoušci prvního dílu často zůstávají nespokojeni a říkají cosi o neoriginalitě. Jsou lidé opravdu tak hloupí? Film začíná koupí kamery k příležitosti příchodu nového člena rodiny, namísto dokumentování prvních krůčků malého Huntera však poslouží k zachycování nadpřirozených jevů. Děj nemá smysl popisovat, vše je stejné jako v jedničce - občas se zabouchnou dveře či spadne hrnec a to je vše. Pokud jste se tedy báli minule, budete se bát i teď. Pokud jste se nudili, budete se nudit zas, ale pocit, že se uzíváte k smrti, nebude tak silný. V příběhu se opět vyskytne spiritistická tabulka, odborníka na podezřelé jevy zastupuje mexická chůva a navíc je tu pes. Zpočátku se zdá, že by druhý díl mohl chytře kombinovat dvě časové linie. Brzy jsem byla vyvedena z naivity a namísto komplikovanější narace (asi by to cílová skupina nepochopila) přibyly do rodiny bezpečnostní kamery. Film je sestřihem statických záběrů z jednotlivých místností a občas se někdo proběhne s ruční kamerou prozkoumat zdroj hluku. Poté rodina sleduje záznamy kamer na webu, čímž se mění jejich skepse vůči nadpřirozenu. Dny s sebou přinášejí nudu, přestože dialogy jsou o level jinde a chování postav není tak nelogické jako loni. Napětí je stále v nedohlednu, a tak se v denních pasážích zase jen čeká na soumrak. Noční sekvence nejsou bůhvíjak slavné, ale dokáží alespoň udržet v očekávání. Režisér skvělého dramatu Dveře v podlaze Tod Williams navzdory tomu, že se v jeho filmu nic neděje, říká, že nechává diváky zapojit vlastní imaginaci. Nejvíce práce bude s představováním si hudby a atmosféry, řekla bych. Po hodině a půl film jakž takž graduje do finále, u kterého opět záleží na hororové nakoukanosti. Možná se leknete, možná se rozesmějete. Což platí pro celý film. Duchovní otec projektu a režisér prvního snímku Oren Peli potvrdil, že trojka má od Paramountu zelenou a za rok bude v kinech. Jestli se tato série dočká tolika pokračování jako Saw, tak zemřu. I když statické 3D by mohlo být něco pro mé zvrácené touhy. Ač lepší než předchozí díl, Paranormal Activity 2 stále nenabízí nic převratného a oproti podobně laděnému Monstru či REC zaostává z hlediska příběhu i napětí. Zkrátka a dobře, pokud se vám líbila jednička, jděte do kina. Pokud ne...