Zapomeňte na Slye, který měl v roce 1995 kromě kostýmu s pravým komiksovým Dreddem společné snad jen pohlaví. Papundeklové béčko bylo spíše k smíchu a Stalloneův Soudce moc často bez helmy, mimo službu, s vlastní osobností a nepatřičnými pochybnostmi. Ano, překvapivě hlavní slabinou tehdejšího neslavného propadáku byla snaha strojově bezcitného Dredda prokreslit a dát mu minulost a charakter. Novinka režiséra nadprůměrného akčního thrilleru Úhel pohledu tímto neduhem rozhodně netrpí, Karl Urban v hlavní roli tu nepadnoucí plechovku z hlavy nikdy nesundá, nikdy neřeší nic mimo práci a především je naprosto nekompromisním a nikdy ne(po)chybujícím vykonavatelem práva. Každopádně i tentokrát zela kina prázdnotou a padesátimilionový rozpočet nenávratně zmizel. Dreddovým domovem je Mega City One, futuristické městečko pro 800 milionů lidí, mezi nimiž se najde i několik jedinců, kteří nepáchají trestné činy. Aby fetující chudinskou chátru i drogové bosse někdo držel na uzdě, fungují v ulicích takzvaní Soudci, obrnění vykonavatelé spravedlnosti. Jedním z nejlepších je právě náš Soudce Dredd, nikdy se neusmívající drsoň, který zrovna vyfasoval na zácvik nováčka v podobě blonďaté Olivie Thirlby, která je sice na soudcovskou práci nevhodná, ale umí číst myšlenky, tak vedení udělalo výjimku. Než se však mladá Andersonová stačí rozkoukat, už jsou s Dreddem zavření v megapaneláku plném fetek a grázlů, jejichž šéfka, úchylná narkobaronka Ma-ma, sídlící v nejvyšším patře, jim dá jednoduchý rozkaz - sejmout soudce. A pak už se jen střílí a sem tam se přečte nějaká myšlenka (většinou na střílení). Nelze nezmínit příběhovou podobnost s nedávným indonéským skvostem The Raid, ale srovnávání obou filmů by bylo pro Dredda nefér, protože by z něj vyšel jako pomalá a nudná podívaná, což si nezaslouží. Na hollywoodské poměry totiž tahle komiksárna působí jako zjevení - je brutální, nekompromisní, kašle na pravidla komerční návratnosti (čehož producenti teď litují) a především svatosvatě ctí původní britský komiks. Akce je sice občas těžkopádná (když máte na sobě brnění, pokusy o rychlé pohyby či dokonce běh vždy působí legračně...) a časem stále stejná, ale díky zpomalovačkám chvílemi náležitě efektní. Například scéna rozstřílení bandy feťáků z pohledu zpomalovací drogy Slo-Mo je masakr, který zahýbe žaludkem i otrlého diváka - peníze vložené do podobných masox efektů často k dispozici nebývají. Škoda, že takových hard core vychytávek ve filmu nenajdeme víc a zbytek stopáže se jen obyčejně střílí. Tvůrci nás alespoň čas od času obdarují nějakou údernou černočernou hláškou. Karl Urban v titulní roli předvádí vedle skutečně velké helmy také osudově zamračenou bradu a dost stylový chraplák, tedy mu není co vytýkat. Olivia Thirlby má tvářičku hezkou a vykulená a drsná je tak akorát a Lena Headey si po uhlazeně svinské Cersei svou extravagantní šílenkyni Ma-ma očividně vychutnala. Záporačky jí neskutečně sluší. Dredd je zkrátka hravá a jednoduchá stylová lahůdka pro fanoušky, která by sice mohla být o něco nápaditější, aby udržela divákovo nadšení až do konce, ale i tak je třeba smeknout, že podobná komiksárna za 50 mega vůbec mohla vzniknout. Kéž by s podobnou pokorou k předloze dopadl i největší bouchač vesmíru Lobo.

Originální trailer filmu Dredd