Hned zkraje se přiznám, že ukázky na Jacka Reachera s prožívajícím se Cruisem mi připadaly spíš k smíchu, než že bych v nich spatřoval něco cool. Reacher u mě okamžitě dostal nálepku "potenciální průser" a s tou jsem se na něj taky vydával do kina. Ovšem avizovaná katastrofa se nekonala - on totiž nakonec vůbec není špatný. Těžko říct, jestli to je tím, že narozdíl od trailerů, kde byly Cruisovy průpovídky ve stylu "You think I'm a hero?" koncentrované do dvouminutové stopáže a působily směšně, se na ploše celovečeráku jejich patos rozmělní. Nebo prostě člověk na McQuarrieho hru přistoupí a všechno mu žere. Pravda je jednoduše taková, že Jack Reacher v rámci žánru rozhodně šlape. Nabízí porci old school akce a drsných eastwoodovských manýrů, které mu sice zdaleka nevycházejí na sto procent, ale podpořeny Cruisovým backgroundem, který přeci jen už čítá nějakou tu akční roli, fungují podobně jako v Expendables coby nostalgická transfúze do v současné době spíše bournovsky zaměřeného žánru. Jack Reacher není tajný agent s univerzálním bojovým výcvikem a kapsami plnými gadgetů. Pracoval jako vojenský vyšetřovatel a proto se spoléhá na svoji intuicí a na svoje zkušenosti. Nedisponuje obří muskulaturou a nejmladší už taky není. Je to obyčejný chlap, který nepřežije sto zásahů kulkou a nezmasí deset nepřátel najednou (i když pět už ano). Jeho šarm je založený na zkušenostmi nabytém a zaslouženém sebevědomí. Reacher je typ strohého málomluvného hrdiny s kameným xichtem, který sem tam prohodí suchou hlášku a neustále sází na to, že je chytřejší a zdatnější než nepřátelé. Je to druh charakteru, který od herce vyžaduje jisté staromilské drsňácké kvality á la Eastwood, Redfordnebo McQueen. Cruise není zrovna tenhle typ hrdiny. Známé ho většinou jako floutka s pohledným kukučem, jímž v člověku nebudí žádnou extra dávku respektu. Tentokrát je to ale spíš problém jeho nevyzpytatelného herectví, co mu brání v tom, aby jeho Reacher zapadl do té správné škatule. Cruise už totiž opravdu zestárl a jeho obličejové rysy dostaly tu správnou strohou, kamennou formu, aby podpořily nutné zatvrzelé pohledy, ovšem jeho projev se stále neoprostil od pro něj typické nevítané afektovanosti. Dílem proto tak některé hlášky, průpovídky a situace ve filmu vyznívají tak trochu absurdně. Chvílemi jste na pochybách, zda tahle a tamta scéna měla být myšlena vážně nebo spíš parodicky, respektive sebeparodicky. Za to ale samozřejmě nemůže jen Cruise, McQuarrieho scénář je sám o sobě jeden velký balík výstřelků, které vám mírně zamotají hlavu. Reacherovi vkládá do úst místy až přespříliš drsné kecy a na druhé straně zase předhazuje humorné situace á la "dva chlapi chtějí zmlátit Reachera baseballkami, ale místo toho se vlivem své nešikovnosti zmlátí mezi sebou navzájem". Přesto má tahle přehlídka extrémů jedno velké plus - tu hru na ultramachra, který všechno zvládne a všechny zbije, příjemně odlehčuje. Kdyby to McQuarrie s Cruisem vzali stoprocentně vážně, nejspíš by z Reachera vznikla přepatetizovaná bramboračka, která by byla stejně jako ukázky spíš pro srandu. Takhle tu máme funkční akčňák, který ale dokáže zvolnit a ukázat pošetilejší tvář. A může si to dovolit, protože všechny akční sekvence mají drajv. Opět se sází na starou školu a ke slovu se dostávají hlavně tvrdé rvačky přavážně ve stylu "jeden proti n+1", v nichž se Cruisovi daří. Toho zas můžeme pochválit za to, že se i do nebezpečných scén vrhá osobně - i díky tomu dokázal z Jacka Reachera udělat víc než jen postavu opsanou z knížky (a ani těch třicet scházejících centimetrů na výšku pak nevadí). Ovšem s knihou je tak trochu problém. Osobně jsem ji nečetl, takže kromě vzhledu a schopností hlavní postavy nemůžu soudit, v čem všem se film liší. Příběh ale nejspíš musel projít jistou odtučňovací kúrou a očividně mu to neprospělo. Detektivní rovina totiž ve filmu přichází o složku tajemna a záhadna a zřeďuje se pouze na nutnou cestu od důkazu k důkazu, již musí pan Reacher postupně celou projít. Divák totiž už od počátku ví, kdo je vrah a kdo za vším stojí, a McQuarrie se ani nesnaží ho nějak tahat za nos. Přitom tohle koření právě Reacher postrádá, protože se svou přímočarostí se na stupínky vítězů rozhodně nevydrápe a tak bídně zůstává kdesi lehce nad průměrem, což je škoda. Jack Reacher: Poslední výstřel je totiž navzdory všem počátečním obavám sympatická mlátička se "skoro ikonickým" Cruisem a velmi zábavnou akcí. Ztrácí pouze svou prostoduchostí a nekonzistentností, které mu bohužel brání vystoupat výš než nad rámec tradičního zástupce akčního žánru, ovšem jako první díl série by pořád mohl fungovat. (Otázka je, jak by to Cruise s padesátkou na krku zvládal, zvlášť, když s McQuarriem mají v plánu ještě a pátou Mission Impossible.) V každém případě není od věci se na Reachera zajít podívat, jelikož hlad po poctivé akci rozhodně ukojí. P.S.: Pokud se stejně jako já, budete z počátku divit, kde je ten v seznamu obsazených avizovaný Robert Duvall, nezoufejte, dočkáte se, a bude to rozhodně stát za to.

Český trailer filmu Jack Reacher: Poslední výstřel