Leila Hatami se narodila v Teheránu v roce 1972 do rodiny známého íránského režiséraAliho Hatamiho (1944 - 1996) a herečky Zari Khoshkam. Již jako dítě se objevila v několika filmech svého otce, nicméně profesionálnímu herectví se začala věnovat až na konci devadesátých let, kdy debutovala ve snímkuDariuse MehrjuihoLeila (1998). Krátce na to se provdala za svého hereckého partnera z tohoto snímkuAliho Mosaffu, s nímž má dvě děti. V roce 2005 si dokonce zahrála v jeho režijním debutuPortrét neznámé ženy, který byl u nás uveden na festivalu v Karlových Varech. Pozoruhodné role Leila Hatami rovněž ztvárnila v íránských snímcích Istgah-Matrouk (The Deserted Station, 2002) či Ertefae Past (Low Heights, 2002) a jako jedna ze 114 hereček se objevila vKiarostamiho filmovém experimentuShirin (2008). Naposledy si ovace vysloužila za výkon ve snímkuAsghara FarhadihoRozchod Nadera a Simin, za nějž byla v Berlíně oceněna Stříbrným medvědem. Při příležitosti uvedení snímku na pražském Festivalu íránských filmům nám ochotně svolila poskytnout rozhovor.

S ohledem na vaše rodinné kořeny, věděla jste již jako dítě, že chcete být herečkou?
Vášeň pro natáčení jsem sdílela už od raného věku vzhledem k prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, a rolím, které moji rodiče sehráli v íránské kinematografii; mé rozhodnutí bylo z toho důvodu téměř přirozené, abych tak řekla.

Měla jste někdy ambice režírovat, jako například váš otec nebo manžel? V Íránu je mnoho úspěšných režisérek...
Abych byla upřímná, nikdy jsem neměla potřebu režírovat, jelikož v mé rodině se vždycky našel někdo, kdo se této role zhostil.

Je pravda, že se rovněž živíte jako překladatelka?
Spíše než zaměstnání je to úloha, které si velice vážím a cením a věnuji se jí jako koníčku.

Během své dosavadní kariéry jste spolupracovala s řadou významných íránských režisérů jako jsou Darius Mehrjui, Masoud Kimiai, Abbas Kiarostami, Asghar Farhadi... Jak ovlivnili vaše názory a představy o herectví?
Byla jsem vychována a učila jsem se u řady známých režisérů jako Mehrjui, Kimiai a Kiarostami a jejich režijní styly mi vždy vyhovovaly. Svůj filmový vkus jsem si proto vybudovala pod vlivem jejich ideálů a pociťovala jsem absolutní soulad, když jsem s nimi pracovala. Jako profesionální herečka nemohu říci, že by konkrétní režisér sehrál klíčovou roli v mém přístupu k herectví; můj výkon je spíše důsledkem léta trvajícího vystavování se filmu předtím a potom, co jsem se stala profesionálkou.

Často hrajete role matek (nebo nastávajících matek), které jsou postaveny před těžké, ale důležité rozhodnutí ohledně budoucnosti svých dětí, jako například ve snímcích Leila, Istgah-Matrouk, Ertefae Past nebo naposled v Rozchodu Nadera a Simin. Která z nich vám byla nejbližší?
Byla jsem schopná nalézt obecné spojení se všemi rolemi, které jsem v těchto filmech hrála, jelikož řešily velmi univerzální problémy.

Přemýšlela jste někdy o vychovávání svých dětí v zahraničí tak jako vaše postava v Rozchodu Nadera a Simin? Sama jste studovala v Evropě...
Jsem přesvědčena, že je velmi důležité, aby děti měly možnost vlastní volby a mohly cestovat do zahraničí za účelem intelektuálního růstu obdobně, jak to bylo umožněno mně, když jsem studovala v Evropě.

Asghar Farhadi často hovoří o důležitosti zkoušení před samotným natáčením a o důsledném dodržování detailního scénáře. Vyhovuje vám tento přístup, nebo je pro vás lepší mít během natáčení možnost improvizovat?
Všechno závisí na filmu a scénáři. Mnoho herců rádo improvizuje, nicméně Farhadiho zkoušky nám umožňovaly improvizovat ve velmi ukázněné podobě, což nám poskytlo nezbytnou sebedůvěru k tomu, abychom správně uchopili naše role.

Jak dlouho jste například nacvičovali úvodní scénu hádky mezi Naderem a Simin, která je natočena v jednom dlouhém statickém záběru?
Z toho, co si pamatuji, to nezabralo dlouhou dobu. Zkoušeli jsme ji jen dvakrát nebo třikrát ráno před samotným natáčením.

Překvapil vás úspěch snímku Rozchod Nadera a Simin v Berlíně a následné pozitivní ohlasy v ostatních zemích světa?
Očekávala jsem, že v Berlíně bude úspěšný, ale mezinárodní uznání, které poté následovalo a které bylo samozřejmě zasloužené, mě doslova ohromilo.

Dostala jste v souvislosti s úspěchem Farhadiho snímku nabídku pracovat v zahraničí?
No to je na vás to v budoucnu zjistit!